Název:	Československý náhradní prapor
Datum vzniku:	30.11.1916
Předchůdce:	-
Datum zániku:	18.10.1917
Následovník:	1. československý náhradní pluk (od 12.07.1918 9. československý střelecký pluk)
Nadřízené velitelství:	Československá střelecká brigáda(30.11.1916-04.09.1917) 1. československá střelecká divize(04.09.1917-18.10.1917)
Dislokace:	30.11.1916-20.03.1917 Borispol, Barákový tábor 20.03.1917-02.04.1917 přesun 02.04.1917-01.09.1917 Bobrujsk, Barákový tábor 01.09.1917-04.09.1917 přesun 09/1917-18.10.1917 Žitomir
Velitel:	30.11.1916-18.10.1917 Makarov Dmitrij Nikitič (podplukovník)
Zdroj:	Vojenský ústřední archiv Praha, fond 9. československý střelecký pluk. Fidler, Jiří: Zborov 1917. Malý encyklopedický slovník. Brno, Jota 2003. Šteidler, František: Pěší pluk 9 Karla Havlíčka Borovského. Legionářské údobí plukovních dějin. Praha, Naše záloha 1937.

Zdroj: http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/464725#464725

 

Z publikace Za svobodu.

Přejezd záložního praporu do Bobrujsku

"9. února r. 1917 praporčík Jos. Obrovec dostal rozkaz, aby v městě Bobrujsku (na historické řece Berezině v Minské gubernii – na jihozápad od Mohyleva) převzal baráky po záložním praporu polské pěší divise, který byl tehdy přemístěn do Bělgorodu (…odtud byl znovu přemístěn do Moskvy)… 18. února vyjel praporčík Obrovec s 28 ubytovateli připravit nové ubikace, a do 1. dubna r. 1917 celý československý záložní prapor borispolský se přestěhoval na nové místo."

"S ruskými útvary vojenskými v Bobrujsku ležícími posádkou (bylo zde dělostřelecké skladiště, do kterého dobrovolníci často celými rotami chodili pracovat, a evakuační stanice ruská) seznámili se českoslovenští dobrovolníci záhy velmi přátelsky, rovněž tak s civilním ruským i polským obyvatelstvem."

"Ještě před příjezdem Masarykovým odešlo z Bobrujska několik maršových rot, vedených důstojníky 1. pluku. Jejich odjezdu na početném složení praporu nebylo ani pozorovat. Dobrovolníci přibývali kvapem a zejména v květnu začal prouditi silný příliv nových bratří do československého vojska v Bobrujsku. V době Masarykova příjezdu bylo v praporu asi 6000 dobrovolníků, umístěných ve 12 dřevěných barácích vojenských a ve velkém stanovém ležení kolem baráků."



České baráky v Bobrujsku.
Zdroj: http://www.liveinternet.ru


Život českých vojáků v barácích.
Zdroj: http://www.liveinternet.ru


Poddůstojnická škola u náhradního praporu v Bobrujsku.
Zdroj: http://www.liveinternet.ru


Telefonní oddíl v Bobrujsku.
Zdroj: Za svobodu, II. díl, str. 175

Příjezd T.G. Masaryka do Bobrujska

"Vůdce národního odboje, předseda Československé Národní Rady, „tatíček“ dobrovolníků prof. T.G. Masaryk přibyl do Bobrujska 27. července 1917 k 6. hodině večerní. Prapor v plném počtu a v polní výstroji stál sešikován na bobrujském náměstí, a když konečně s napětím očekávaný národní vůdce stanul v jeho středu, nejednomu dobrovolníku zachvěly se na řasách slzy… Masaryk byl přijat nejen od našeho velitelství, nýbrž i od Rusů s poctami, patřícími hlavě samostatného státu. Před domem, kde bydlel, celou dobu stála čestná stráž poddůstojnické školy; když přišel na cvičiště, kde byl seřazen náhradní prapor, hlásil se mu především velitel posádky, ruský generál Maksimovič-Romanov; velitel náhradního praporu, plukovník Makarov, podávaje Masarykovi raport, oslovoval jej: „Gospodin prezident“."

"Zde to bylo poprvé, co se Masaryk setkal s československým vojskem: hlasatel humanity, pacifista, antimilitarista přicházel k vojsku, které ho uznávalo diktátorem a jež mu z části i složilo přísahu věrnosti a poslušnosti…"



T.G. Masaryk mezi vojáky.
Zdroj:


Masaryk při prohlídce baráků, v daném případě bataillonního okolodku (síně pro nemocné).
Zdroj: Fotais


Vystoupení Masaryka před vojáky.
Zdroj: http://www.theo.cz
"Prof. Masaryk byl středem pozornosti celého města, musel přijmouti deputaci ruského občanstva, která ho přišla pozdravit, byli u něho i místní Poláci a zástupci místní náboženské obce židovské."

"Dne 28. července po 2. hodině odpolední odejel Masaryk přes Rogačov do Kyjeva."


Kulturní život v Bobrujsku


Skupina "Indiánů" na národní slavnosti v Bobrujsku.
Zdroj: Za svobodu, II. díl, str. 171


Alegorické skupiny na národní slavnosti v Bobrujsku.
Zdroj: Za svobodu, II. díl, str. 177

Uspořádal: Michal Gelbič, Velvyslanectví ČR v Bělorusku