František Suchý (1899–1982), jemuž je monument věnován, působil za druhé světové války jako ředitel strašnického krematoria. Během okupace odmítl splnit příkazy nacistických úřadů k anonymní likvidaci popela popravených a společně se svým synem tajně vedl seznamy obětí a ukrýval urny s jejich popelem v prostorách strašnického hřbitova. Díky jeho odvaze se podařilo uchovat památku více než dvou tisíc obětí nacistické perzekuce. Mezi nimi byli také španělští republikáni, kteří po občanské válce pokračovali v boji proti fašismu a zahynuli v koncentračním táboře Hradištko nedaleko Prahy. Po více než osmdesáti letech se jejich potomkům s pomocí baskických badatelů podařilo vypátrat stopy svých příbuzných, které je zavedly až do Prahy, kde se s nimi alespoň symbolicky znovu setkali na loučce krematoria, kde byli před téměř osmdesát lety pohřbeni.

Příběh Františka Suchého, zmizelých španělských obětí fašismu a pátrání jejich potomků se stal inspirací pro dokumentární film Popel baskického režiséra Oiera Plazy. Film byl uveden v Praze v roce 2025 za přítomnosti ministrů zahraničí obou zemí. Následně se prezentoval na Mezinárodním filmovém festivalu v San Sebastiánu a byl oceněn španělskou televizí jako nejlepší dokument roku.

Bronzová socha zobrazující Suchého s rozpaženými pažemi a reliéfním motivem tváří obětí vznikla podle návrhu českého sochaře Jakuba Vlčka. Monument spolu s žulovým podstavcem dosahuje výšky více než tří metrů a usiluje o vyjádření jak tíhy paměti, tak hodnoty individuálního odhodlání tváří v tvář barbarství. Zároveň je koncipován jako symbol propojení obou zemí prostřednictvím historické paměti. Reprezentuje hodnoty, které oba národy spojují, potvrzuje jejich odhodlání připomínat si společnou minulost a zároveň společně pracovat na lepší budoucnosti obou národů a ochraně hodnot, které nás jako Evropany spojují. „Samotné Vlčkovo dílo sice vychází z minulosti, směřuje však jednoznačně do budoucnosti. Zdůrazňuje hodnoty humanismu, respektu k člověku, touhy po svobodě a vůle aktivně čelit násilí“, uvedl iniciátor pomníku, velvyslanec České republiky ve Španělsku Libor Sečka. Ve svém projevu zdůraznil, že projekt vytváří nový rámec česko-španělských vztahů a solidní budoucí spolupráce založené na důvěře, jelikož máme něco, co nás spojuje.

Instalaci monumentu iniciovalo Velvyslanectví České republiky v Madridu, které na její realizaci pracovalo více než dva roky. Dle slov velvyslance Sečky bylo kromě zajištění financování nejtěžším úkolem přesvědčit španělské veřejné i odborné publikum o důležitosti sochy – Madrid je město přeplněné kulturou a uměním a v momentě, kdy se na ní začalo pracovat, čekalo na své místo ve španělské metropoli více než 40 soch. Síla příběhu Františka Suchého však zaujala samotného starostu Madridu, pana Martíneze Almeidu, který její schválení výrazně podpořil. Vznik pietního místa byl s vděkem přijat rodinami španělských republikánů, ostatky jejichž blízkých František Suchý během nacistické okupace zachránil. Do příprav se zapojila řada českých i španělských partnerů. Hlavním podporovatelem projektu byl český filantrop Jan Telenský a instalaci sochy a úpravu jejího okolí zajistila společnost OHLA.

Slavnostní inaugurace monumentu na počest Suchého za přítomnosti místostarosty Madridu Borji Fanjula, velvyslance České republiky ve Španělsku Libora Sečky, náměstkyně ministra zahraničních věcí ČR Marie Chatardové a hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové byla zároveň i zahájením festivalu Česko-španělské dny (Jornadas Checo-Españolas), druhého ročníku iniciativy Velvyslanectví České republiky v Madridu, jež má za cíl posílení všestranné spolupráce a prohlubování vazeb mezi Českou republikou a Španělskem. V následujících týdnech v rámci festivalu proběhne řada akcí ekonomické, kulturní i veřejné diplomacie, uskuteční se slavnostní recepce na rezidenci velvyslance a proběhnou konzultace ministerstev zahraničí. Letošní ročník se na počest Suchého nese ve znamení motta „Historie nás spojuje“.

Při příležitosti odhalení sochy vystoupil žesťový kvintet a zazněly oficiální projevy českých i španělských zástupců. Tím byl prostor památníku v parku Madrid Río symbolicky ustanoven jako místo paměti a reflexe pro budoucí generace. Umístění v blízkosti Pražského mostu v jedné z nejnavštěvovanějších částí Madridu symbolicky propojuje Prahu a Madrid a odkazuje na společnou historickou zkušenost obou zemí.

 

[ artículo en español ]