Můžete nám přiblížit své profesní zázemí?

Barbara Karpetová - „Velkou část své kariéry jsem se soustředila na to, čemu se říká veřejná diplomacie, a – což je má druhá oblast odbornosti – na obranu. Je to neobvyklá kombinace, protože vychází téměř z opačných konců diplomacie. Veřejná diplomacie nastupuje ve chvíli, kdy už nic jiného nefunguje. A když už nic jiného nefunguje, znamená to, že jsme již v ozbrojeném konfliktu.

Je důležité, abyste pochopili, z jakých perspektiv se na vztahy dívám. V diplomacii existuje mnoho úhlů pohledu. Přirovnala bych to k medicíně. Představte si, že jsem praktický lékař – o určitých otázkách budu hovořit z jednoho úhlu pohledu, ale pokud jsem pediatr nebo kardiochirurg, budu o těch stejných otázkách mluvit zcela odlišně.“

Jaký je vztah mezi Českou republikou a Lucemburskem?

„Když hovoříte o tom, zda jsou vztahy dobré či nikoli, obvykle se díváte na několik úrovní. Na té nejvyšší úrovni stojí výměna návštěv na vysoké politické úrovni. Náš prezident navštívil Lucembursko při své první státní návštěvě před dvěma lety. Společně s první dámou byl přijat tehdejším velkovévodským párem […] a jsem si jistá, že nalezli mnoho společných bodů ve svém pohledu na dnešní svět.

Minulý listopad jsme absolvovali rozsáhlý projekt, iniciovaný v době prezidentské návštěvy: Bienále uměleckého řemesla v Lucembursku 2025, konaný pod záštitou velkovévodkyně Stéphanie a prezidenta České republiky, s Českou republikou jako čestnou zemí. Šlo o jednu z nejvýznamnějších událostí loňského roku, která přilákala 13 000 návštěvníků.

Bienále spojilo lidi, kteří by se za běžných okolností nikdy nepotkali. Aktivně se zapojili i účastníci projektu partnerských měst Vianden a Plzeň, spolu s umělci, galeristy, designéry, studenty a všemi dalšími organizátory pracujícími společně na regionální úrovni.

To je živá diplomacie. Všechny úrovně společnosti jsou aktivně zapojeny. Diplomatické vztahy mezi Lucemburskem a Českou republikou existují na všech těchto úrovních. A to je, řekla bych, hlavní cíl diplomacie.“

Jaké jsou vaše priority v Lucembursku jako velvyslankyně České republiky?

„Mým hlavním posláním je budovat česko-lucemburské vztahy. Mise v Lucembursku samozřejmě znamená, že jsme také velmi silně zapojeni do evropských záležitostí.

Mým úkolem je kultivovat vztahy a přicházet s projektovými návrhy, které podporují všechny úrovně diplomacie – můžete to nazvat řemeslem – ať už na politické, ekonomické, kulturní či vzdělávací úrovni.

To je moje představa diplomacie. Pokud existuje něco, kde můžeme spojit síly a pomůže to buď naší zemi, vaší zemi, Evropě či světu – takto podle mě má fungovat diplomacie. Můžeme to nazvat holistickým přístupem.“

Je tento holistický přístup mezi velvyslanci běžný, nebo jde o vaši osobní interpretaci role?

„V tuto chvíli je to samozřejmě má osobní interpretace, protože spolu právě hovoříme. Ale obecně bych řekla, že velvyslanci by měli mít holistický přístup, protože jsou vedoucími zastupitelských úřadů.

Jsou kapitány lodi a musí propojovat různé úhly pohledu, aby dokázali loď vést správným směrem. Právě proto jsme byli jmenováni velvyslanci – protože existuje důvěra, že to dokážeme.“

„Štěstí a radostný přístup k životu je něco, o čem Lucemburčané hodně vědí.“

Proč používáte pojem „Bohemia“, když hovoříte o České republice?

„Bohemia je latinský název země používaný ve středověku. Země leží v samotném středu Evropy a dokážete si asi představit, co to znamenalo.

V historii Lucemburska existovalo také mnoho období, kdy se země nacházela na okraji mezinárodního dění nebo byla pohlcena silnějším sousedem. My jsme si prošli velmi podobnou zkušeností.

Ve 13. století se české království stalo velmi silným a tak čeští králové nerozhodovali pouze o svém vlastním osudu, ale často i o osudu svých sousedů. To bylo umožněno přírodními zdroji, jako bylo stříbro, zlato a železo, díky nimž se země stala lídrem v mezinárodních otázkách.

Pro česko-lucemburské vztahy je však klíčová lucemburská dynastie na českém trůně. Po vymření přemyslovské dynastie tzv. po meči, se jedna z přemyslovských princezen provdala za Jana Lucemburského. Tehdy to vypadalo překvapivě, protože Jan nebyl královského původu, ale šlo o velmi moudré rozhodnutí.

Jeho syn, Karel IV., se stal nejen velmi vlivným českým králem, ale také římským císařem. Lucemburkové zůstali na českém trůně přibližně 125 let. Karel IV. je dodnes nejmilovanějším českým panovníkem a je nazýván otcem vlasti. Jeho otec byl Lucemburčan a jeho matka Češka.

Dokázal povznést Prahu v tolika směrech, že z toho město těží dodnes. Je vnímán jako vzor – a "lucemburství" je jeho nedílnou součástí. Neřekla bych ani, že je jeho součástí – je to jeho polovina.“

Zmínila jste, že sklářské firmy hrají v České republice významnou roli. Proč?

„Především proto, že Česká republika je ve výrobě skla skutečně výjimečná. Hovoříme o kvalitě a špičkovém designu. Společnost, kterou jsem zmínila – Moser – je světově proslulá a navazuje na velmi dlouhou tradici sklářství v Čechách.

Severní Čechy jsou bohaté na minerály a specifický písek používaný k výrobě vysoce kvalitního skla, nazývaného křišťál. Křišťál je velmi tvrdý a umožňuje ruční broušení. Právě proto je český křišťál tak výjimečný a prodává se po celém světě.

Velkovévodskému páru jsme v rámci bienále darovali výjimečný dar: ručně broušenou vázu a dvě flétnové sklenice vyrobené mistry společnosti Moser, s monogramem velkovévody.

Je to diplomacie? Ano, rozhodně.

Váza byla určena velkovévodkyni – na růže, protože Lucembursko je zemí pěstitelů růží. Dary v diplomacii obvykle slouží k posílení určité myšlenky.

Tou myšlenkou bylo: vy jste výjimeční v pěstování růží a my vám darujeme vázu právě na tyto růže.

A proč flétnové sklenice? Protože Lucembursko je výjimečné také svým šumivým vínem. Je to způsob, jak se propojit a podpořit – spojit dvě výjimečné věci.“

Jakou roli mohou hrát česko-lucemburské vztahy v době války na Ukrajině?

„Obě země jsou členy NATO i Evropské unie. Nacházíme se v situaci, kdy se svět snaží nalézt řešení toho, co se děje, a Evropa je jedním z velmi důležitých a aktivních aktérů tohoto procesu.

Naším hlavním úkolem jako diplomatů – a jedním z nejdůležitějších poslání diplomacie – je najít takové řešení, aby se válka či ozbrojený konflikt dále nešířily po našem kontinentu.

Konflikt už v Evropě je, ale snažíme se jej vyřešit dříve než dále eskaluje. Obě země mají obrovskou odpovědnost nalézt řešení, které bude dostatečně dobré pro všechny zúčastněné strany.

Nemluvím pouze o Evropě. Mluvím o Spojených státech, Rusku a především o Ukrajině.“

Máte konkrétní příklad partnerství s Lucemburskem v souvislosti s válkou na Ukrajině?

„Ano. Existuje muniční iniciativa, původně zahájená Českou republikou jako forma podpory Ukrajiny.

Z pohledu veřejné diplomacie bude letos velmi důležitá také iniciativa vedená nevládní organizací LUkraine ve spolupráci s českým velvyslanectvím. Cílem bylo inspirovat dvanáct velmi významných diplomatických institucí k uskutečnění ročního otevřeného projektu na podporu Ukrajiny.

Spojili jsme deset různých velvyslanectví spolu s Evropskou komisí a Evropským parlamentem. Každý měsíc jeden z partnerů této koalice uskuteční projekt v oblasti veřejné diplomacie.

Může jít o konferenci, filmové promítání, divadelní představení, ekumenickou bohoslužbu nebo koncert.

Tímto způsobem demonstrujeme jednotu, solidaritu a samozřejmě podporu.“

Lucembursko je vnímáno jako finanční centrum. Jak z toho může Česká republika těžit?

„Toto je další projekt, který jsme iniciovali minulý rok. V prosinci přijeli do Lucemburska zástupci Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Profesor Holý byl renomovaný český vědec, který objevil lék používaný k léčbě AIDS. Ve dnech 10. a 11. prosince se uskutečnila mise, která propojila zástupce vědeckých, finančních, podnikatelských a vzdělávacích institucí s cílem vytvořit nový finanční fond.

Jeden takový fond již v Lucembursku existuje a spravuje finanční prostředky plynoucí z objevu zmíněného léku. Smyslem mise bylo přivézt lidi do Lucemburska, představit jim místní prostředí a vytvořit úrodnou půdu pro jejich ochotu pokračovat ve správě fondu právě zde.

Lucembursko má profesionální odborné zázemí k řízení a oběhu těchto financí tak, aby vytvářely další zisk, který se může vracet zpět do základního výzkumu.

V rámci této iniciativy jsme do Lucemburska přivezli také slavnou českou divadelní inscenaci z Dejvického divadla - představení Elegance molekuly, které vypráví příběh profesora Holého a jeho belgických a amerických partnerů.

Hlavním cílem však bylo rozšířit finanční spolupráci mezi oběma zeměmi.“

„Vaše země dokázala spojit mnoho kulturních skupin, často z velmi odlišného prostředí, a vést je tak, aby z toho vzájemně těžily.“

Jak byste chtěla lucemburské veřejnosti Českou republiku představit? 

„Rozhodně bych chtěla představit Českou republiku jako zemi s velmi blízkým vztahem k Lucembursku. Možná si ani mnoho lidí v Lucembursku neuvědomuje, jak oblíbený je doposud v Čechách jeden z jejich králů.

Ráda bych tuto informaci zviditelnila.

V Lucembursku si všímám, že vaše země dokázala spojit mnoho kulturních skupin, často z velmi rozdílného prostředí, a vést je způsobem, který jim umožňuje vzájemně z toho těžit.

Není to jednoduchý úkol a myslím si, že Lucembursko si v tomto ohledu vede velmi dobře. A to je něco, co čem bych velmi hovořila i ve své zemi.“

Znáte počet Čechů žijících v Lucembursku?

„Existuje přibližný odhad počtu členů české komunity v Lucembursku, pohybuje se mezi dvěma až třemi tisíci osob.

Jednu skupinu tvoří lidé, kteří přišli po sovětské invazí v roce 1968 – převážně mladí, vzdělaní lidé, kteří dokázali v těžké době opustit zemi.

Dále zde působí lidé pracující v evropských institucích, finančních institucích, v NATO nebo v dalších mezinárodních organizacích.

Je to pestrá skupina, ale řekla bych, že jde většinou o profesionály – tedy o lidi, kteří přinášejí své know-how do této země a zároveň se zde učí a své zkušenosti následně přinášejí zpět domů.

Pokud jde o kulturní vyžití, je česká komunita v Lucembursku – a často i česko-slovenská – velmi aktivní. Organizují kulturní, společenské a charitativní akce, pomáhají spoluvytvářet významný filmový festival, pořádají koncerty i bazary. Jsem upřímně potěšena tím, kolik aktivit vyvíjejí.

Velmi důležitým krokem, ke kterému došlo minulý rok, bylo zavedení korespondenční volby. Češi žijící v zahraničí nyní mohou hlasovat distančně, aniž by museli přijít osobně. Je to více práce pro zastupitelské úřady, ale dává to lidem v zahraničí další možnost, jak volit.

Prostřednictvím naší mise a všech akcí, které pořádáme, komunikujeme to, co je pro naši zemi důležité.

Jedním z témat, kterému se v Lucembursku také intenzivně věnuji, je motivovat více Čechů k práci v mezinárodních institucích. Je pro mě zásadní, aby tito lidé věděli, jak jsou pro nás jako zástupci své země v zahraničí, důležití.“

Jak vidíte budoucnost vztahů mezi Lucemburskem a Českou republikou?

„Byla bych velmi ráda, kdyby se konflikt na Ukrajině podařilo vyřešit na uspokojivé multilaterální úrovni, která by jednotlivým stranám umožnila zachovat si tvář, a zároveň – což je to nejdůležitější – poskytla Ukrajině záruky, že nebude znovu napadena, jakmile by to situace umožnila.

Je to sdílená odpovědnost České republiky, Lucemburska a všech členských států Evropské unie a NATO – odpovědnost udržet náš kontinent v míru pro naše děti.

A vidím, že Lucembursko je v tomto úsilí velmi důležitým partnerem. Vaši představitelé nesou odpovědnost vůči svým občanům, ale zároveň se nevyhýbají odpovědnosti za Evropu.

To je společný základ, který zde vnímám. Existuje zde společná empatie, soucit a solidarita, a solidarita je jednou ze základních hodnot Evropy.

Kromě toho zde existuje i vzájemná kulturní blízkost, obě kultury si mají mnoho co nabídnout. Spolupráce probíhá i na mnoha odborných úrovních – v oblasti kybernetiky, obrany, designu či gastronomie.

Letos se např. český tým zúčastní zde v Lucemburku soutěže Expogast (Světový pohár v gastronomii).

A nakonec – šťastný a radostný přístup k životu je něco, o čem si myslím, Lucemburčané vědí opravdu hodně a my Češi chceme být na stejné vlně a přispívat k dobrému životu a radosti ve vašem krásném městě a zemi.“

Odkaz na původní článek: “A living diplomacy across all levels of society” | Paperjam English News