Publikováno JCA, Chronicle.lu

Konferenci zahájil moderátor Philippe Schockweiler, který představil téma, poté vystoupila Livia Rusu, velvyslankyně Rumunska v Lucemburku. Ve svém úvodním vystoupení označila dezinformace za problém, který již není okrajový, ale představuje strategickou výzvu. Zdůraznila význam kritického myšlení, transparentnosti a odpovědnosti při budování odolnějších společností schopných této výzvě čelit. Zmínila také „integrovanou reakci“ Rumunska založenou mimo jiné na proaktivní komunikaci a podpoře mediální gramotnosti. Upozornila na nutnost spolupráce a koordinovaného postupu, přičemž konstatovala, že dezinformace „neznají hranice“ a vyžadují jednotnou, systémovou reakci.

Ve svém vystoupení Rafał Hykawy, chargé d’affaires polského velvyslanectví, uvedl, že dezinformace zasahují téměř všechny země a jsou často výsledkem koordinovaného úsilí autoritářských států. Poukázal zejména na ruské narativy zaměřené proti Evropské unii a NATO, včetně kampaní vykreslujících ukrajinské uprchlíky v Polsku negativně. S odkazem na historické příklady zdůraznil, že dezinformace nejsou novým fenoménem, avšak jejich rozsah i nástroje se výrazně proměnily. Zdůraznil význam vzdělávání, jednoty a účinných opatření v boji proti dezinformacím.

Yaroslav Melnyk, velvyslanec Ukrajiny v Belgii a Lucemburku, označil dezinformace za „jednu z určujících výzev“ pro demokracii a mír v Evropě a zároveň za „každodenní realitu“ na Ukrajině. Charakterizoval je jako „strategickou zbraň“, jejímž cílem je narušovat důvěru veřejnosti a vyčerpávat společnosti prostřednictvím zmatku a pochybností. Varoval, že tyto taktiky oslabují jednotu i demokracii, a vyzval ke kolektivní a koordinované reakci založené na sdílených demokratických hodnotách, včetně investic do kritického myšlení a nezávislé žurnalistiky.

Pascal Steichen, předseda správní rady Evropského centra kompetencí v oblasti kybernetické bezpečnosti, zdůraznil, že klíčovým rozdílem mezi informací a dezinformací je pravda, přičemž toto rozlišení je v dnešním informačním prostředí stále obtížnější. Upozornil na roli sociálních sítí, algoritmů a umělé inteligence při „prosazování“ určitých přesvědčení. Dezinformace označil za technologický problém a poukázal na jejich propojení s širšími ekosystémy kybernetické kriminality. Zdůraznil význam základních principů kybernetické bezpečnosti – důvěrnosti, integrity a dostupnosti (CIA). Přestože ocenil pokrok v regulaci, včetně iniciativ EU, jako je Digital Services Act (DSA) a AI Act, zdůraznil nutnost koordinace mezi jednotlivými aktéry.

Součástí úvodu bylo také výrazné videoposelství profesorky Marie-Hélène Jobin, prorektorky pro partnerství a mezinárodní vztahy na Lucemburské univerzitě. Zpočátku se zdálo, že plynně hovoří několika jazyky (rumunsky, polsky, ukrajinsky apod.), později se však ukázalo, že jde o avatar vytvořený umělou inteligencí, což ilustrovalo, jak snadno lze vytvářet realistické dezinformace. Skutečná Marie-Hélène Jobin varovala, že takové nástroje mohou podkopávat důvěryhodnost, důvěru i samotnou demokracii, svobodu a mír. Zdůraznila odpovědnost univerzit vybavovat mladé lidi schopnostmi kritického myšlení, zároveň však poukázala na potřebu partnerství a dialogu. Vyzvala k významným investicím do nových technologických řešení a poznamenala, že umělá inteligence je zároveň součástí problému i „klíčovou součástí“ řešení.

Konference pokračovala dvěma panelovými diskusemi.

První panel s názvem „Dezinformace: fakta a dopady“ spojil tři řečníky připojené online: Roman Osadchuk, Alina Bârgăoanu a Aleksandra Wójtowicz.

Roman Osadčuk (zastupující Ukrajinu) se zaměřil na dezinformace jako součást ruské hybridní války a vyzval k důslednějšímu prosazování pravidel, efektivním mechanismům a intenzivnější mezinárodní spolupráci v boji proti této hrozbě.

Alina Bârgăoanu zdůraznila komplexnost moderní informační války a upozornila, že narativy mohou mít někdy větší dopad než samotné události. V souvislosti se zrušenými prezidentskými volbami v Rumunsku v roce 2024 uvedla, že zahraniční i domácí zásahy často působí „ruku v ruce“, vzájemně se posilují v dlouhém časovém horizontu a někdy zůstávají neodhaleny až do kritických momentů. Vyzvala ke zlepšení nástrojů pro včasnou detekci signálů vlivových operací a varovala před selektivními reakcemi („cherry-picking“).

Aleksandra Wójtowicz se věnovala roli digitálních platforem, zejména novým funkcím, jako je livestreaming (například TikTok LIVE), které se obtížně moderují a mohou usnadňovat šíření škodlivého obsahu. Vyzvala k důslednějšímu vymáhání pravidel EU, včetně DSA, a k opatřením, která by dezinformace učinila méně ziskovými a hůře šířitelnými prostřednictvím digitálních platforem.

Po přestávce na kávu následoval druhý panel zaměřený na „Boj proti dezinformacím“, ve kterém vystoupili Elīna Pinto, Magdalena Wilczyńska a Mark Cole. Hovořili o strategické komunikaci a boji proti FIMI, roli NASK při reakci na konkrétní dezinformační kampaně a o evropských právních a politických nástrojích proti dezinformacím.

Diskuse byly zakončeny otázkami a odpověďmi s publikem, po nichž následoval networkingový koktejl.

Odkaz na původní článek na stránce Chronicle.lu: Advocacy Coalition Conference Highlights Disinformation as Threat to Democracy