
Problematika „práce z domova“ na Ukrajině
28.06.2020 / 20:38 | Aktualizováno: 23.10.2020 / 15:43
Na základě nabídky kyjevské kanceláře společnosti Peterka & Partners publikujeme pro informaci kanceláří a zastoupení českých firem na Ukrajině článek k aktuálnímu tématu „Práce z domova na Ukrajině“. V článku jsou popsány jednotlivé aspekty a zvláštnosti organizace práce z domova včetně připravované legislativní úpravy v této oblasti. Originál článku je v ukrajinštině, připojujeme rovněž neoficiální překlad do češtiny.
(Neoficiální překlad z ukrajinské verze)
Práce z domova na Ukrajině
- Je v současné době práce z domova upravena legislativou?
Ano, legislativní úprava práce z domova se objevila před nedávnem – na konci března 2020. Nyní se přijetí zaměstnance do pracovního poměru v dálkové formě řídí Zákoníkem práce Ukrajiny, zejména čl. 60 Zákoníku. Rovněž se plánuje další podrobnější úprava této otázky ještě v tomto roce (viz. jednotlivé odpovědi níže).
- Co je práce z domova?
Práce na dálku (práce z domova) je definována v čl. 60 Zákoníku práce jako forma organizace práce, kdy zaměstnanec vykonává práci ze svého bydliště nebo z jiného místa dle jeho výběru s pomocí informačních a komunikačních technologií mimo prostory zaměstnavatele.
- Existují požadavky na prostory, ve kterých zaměstnanec vykonává práci na dálku?
Ne. V současné době legislativa neobsahuje žádné zvláštní požadavky k místu výkonu práce, které si zaměstnanec může vybrat samostatně.
- Je potřebné uzavírat další smlouvu se zaměstnancem k práci z domova?
Podle všeobecných pravidel má být se zaměstnancem, kterému je nařízena práce z domova, uzavřena písemná pracovní smlouva k práci na dálku. Od tohoto pravidla však lze ustoupit, jestliže práce na dálku byla nařízena zaměstnancům v případě mimořádných okolností, jako je například pandemie koronavirusu. V této situaci stačí, aby zaměstnavatel stanovil podmínku k práci zaměstnance z domova ve svém rozhodnutí. V tomto případě doporučujeme předem odsouhlasit práci z domova se zaměstnancem a seznámit ho s odpovídajícím rozhodnutím zaměstnavatele (a písemně potvrdit zaměstnancem).
- Existují požadavky k pracovní době “dálkového” zaměstnance?
Ne. Podle všeobecných pravidel je legislativou stanoveno, že zaměstnanci mohou definovat svoji pracovní dobu podle vlastního uvážení. Při práci z domova však mají být dodržovány požadavky na celkovou délku pracovní doby zaměstnance. Podle standardních pravidel zaměstnanec nemůže pracovat více než 40 hodin týdně a pro jednotlivé kategorie pracovníků je stanovena zkrácena délka pracovní doby.
- Jak se vyplácí mzda při práci zaměstnance z domova?
Podle všeobecných pravidel (jestliže se zaměstnanec a zaměstnavatel písemně nedohodli na jiném) se platba za práci “dálkovému” zaměstnanci uskutečňuje v plném rozsahu v souladu s platnou legislativou k termínům provedení platby. Stejně jako při obvyklé formě organizace práce se má vyplácení mzdy uskutečňovat nejméně dvakrát měsíčně v intervalu, který nepřekračuje 16 kalendářních dní a nejpozději 7 dní po skončení období, za které se má uskutečňovat platba.
- Jsou stanoveny nějaké dodatečné platby nebo náhrady pro “dálkové” pracovníky?
Zaměstnanci pracující na dálku mají nárok na získání náhrady za ”amortizaci” nástrojů, které využívali pro svoji práci (například notebook, telefon ap.). Výši a postup vyplacení takové náhrady stanoví zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem. Rovněž se strany mohou dohodnout na úhradě jiných výdajů, například za mobilní a internetové spojení, papír, toner v tiskárně ap.
- Vztahují se na zaměstnance pracujícího na dálku pravidla vnitřního pracovního řádu?
Po dobu výkonu práce z domova mohou zaměstnanci definovat svoji pracovní dobu podle vlastního uvážení s tím, že se na ně nevztahují pravidla vnitřního pracovního řádu organizace, pokud není v pracovní smlouvě stanoveno jinak.
- Je potřebné provádět zápis v pracovní knížce o výkonu práce z domova?
Ne, legislativa to nestanovuje.
- Jaké legislativní změny u práce z domova se dají očekávat?
Návrh zákona č. 4051 ze dne 4. 9. 2020 (registrovaný v Nejvyšší radě Ukrajiny) předpokládá následující:
- práce na dálku a práce z domova se stanou jednotlivými formami organizace práce a budou stanoveny jejich ”zvláštnosti”, zejména za práci na dálku se bude považovat práce, kterou zaměstnanec vykonává mimo prostory zaměstnavatele z jakéhokoliv místa dle jeho výběru s pomocí informačních a komunikačních technologií. Za práci z domova se bude považovat práce, kterou zaměstnanec vykonává ze svého bydliště nebo z jiných jím předem zvolených prostorů, které se budou vyznačovat existencí vyčleněné zóny, technických prostředků (základních výrobních a nevýrobních zásob /fondů/, nástrojů, přístrojů, inventáře) nebo jejich souhrnu, nutného pro výrobu produkce, poskytnutí služeb, výkon práce nebo funkcí, stanovených ustavujícími dokumenty, ale mimo výrobní nebo pracovní prostory zaměstnavatele;
- při výkonu práce na dálku zaměstnanec bude nést osobní odpovědnost za zajištění požadavků na bezpečnost při práci na jeho vlastním pracovišti;
- práci na dálku lze spojovat s výkonem práce na pracovištích v prostorách nebo na území zaměstnavatele;
- zaměstnavatel bude povinen zajistit pro zaměstnance pracovní prostředky spojené s informačními a komunikačními technologiemi, pokud není v pracovní smlouvě stanoveno jinak, přičemž se zaměstnanci, pracujícími na dálku, kteří využívají vybavení a prostředky zaměstnavatele, poskytnuté jim pro výkon práce, může byt uzavřena dohoda o plné hmotné odpovědnosti;
- stanoví se, že pro zaměstnance, který vykonává práci na dálku, má byt zajištěna garantovaná doba volného času pro odpočinek („doba odpojení“), kdy zaměstnanec může přerušovat jakékoliv informační a telekomunikační spojení se zaměstnavatelem;
- zaměstnanec bude mít možnost vyžádat si u zaměstnavatele dočasné (do dvou měsíců) převedení na práci na dálku, v případě, že na pracovišti vůči němu byly učiněny kroky obsahující znaky diskriminace;
- bude přesně definováno, že při zavedení práce na dálku po dobu hrozby šíření epidemie či pandemie, při samoizolaci zaměstnance v případech stanovených legislativou a v jiných stanovených případech nebude vyžadováno dodržování procedury podstatné změny pracovních podmínek;
- zaměstnanec bude mít možnost seznamovat se s doklady zaměstnavatele (například nařízení) s pomocí stanovených v pracovní smlouvě prostředků elektronického spojení apod.
Očekává se, že zmíněný návrh zákona bude v nejbližší době přijat Nejvyšší radou Ukrajiny. Proto podnikatelské komunitě doporučujeme, aby počítala se změnami u zavedení práce z domova.
Julie Sereda
Hlavní právnička ukrajinské kanceláře PETERKA & PARTNERS