Bohemka
29.09.2009 / 15:58 | Aktualizováno: 08.09.2010 / 13:05
V srpnu 1905 v dolině bezejmenného přítoku řeky Čičikleja v Ananěvském újezdu Chersonské gubernie Ruského císařství (nyní Vradijivský okres Mykolajivské oblasti na Ukrajině), založili vesničku nazvanou Bohemka potomci pobělohorských evangelických exulantů původem ze Zelova v v Polsku a evangelíci z Čech bratři Ignác Andrš, Fridrich Horta, Fridrich Jelínek (*1867, †1957), Pavel Poláček (*1879, †1957) a František Zlatník (*1868, †1933) s rodinami.
Už za rok, kdy do Bohemky přišel Vilém Rejchrt (*1835, †1910), rodák ze Zelova, písmák, kantor a malíř, vznikl reformovaný sbor, který existoval do r.1962, kdy byl donucen sovětskou vládou zaniknout. V letech 1910-1962 bratřím sloužili jako kazatelé Václav Pujman (*1878, †1952) a Vilém Pujman (*1896, †1967) a potom do r.1992 František Nechuta (*1892, †1965), Ludvík Jersák (*1893, †1968) a Amálie Jersáková (*1913, †1998), r. Vintrová. Po vzniku nezávislé Ukrajiny (24.8.1991) v únoru 1992 sbor byl obnoven jako český nezávislý evangelický bratrský sbor. Laickým kazatelem byl zvolen bratr Josef Jančík, rodák z Bohemky. České evangelické církve a organizace nikdy nezapomínaly na ty, kteří odešli z vlasti pro víru. O bratry v Bohemce se starala Česká církev reformovaná (1908-1914), Kostnická Jednota (1908-1937) a od r.1922 s přestávkou v letech 1933-1991 se stará Českobratrská církev evangelická (ČCE). V jejích zastoupení Bohemku navštívili v letech 1908 a 1909 farář František Prudký (*1872, †1939) z Olomouce, v letech 1911, 1922 a 1923 diakon Rudolf Šedý (*1873, †1970) ze Svebohova a v r. 1914 - farář František Bednář (*1884, †1963) z Klobouk. Kromě toho, Kostnická Jednota zajistila pro Bohemku učitele Emila Drobného (*1879, †1921) z Nosislavi a přičiněním vikáře Rudolfa Šedého, vzala r.1923 na studie do Čech deset děti z chudých rodin a společně s ČCE pomohla Bohemce přežít hladomory (1921-22, 1932-33). V r.1991, kdy Bohemku navštívil farář Miloslav Čejka z Hlinska, se vztahy s ČCE obnovily, jsou pravidelné a prospěšné.
Betlémská kaple v Bohemce, která zároveň slouží jako kulturní středisko Čechů.
V srpnu 1994 navštívil Bohemku bratr synodní senior ČCE Pavel Smetana a 28.8.1994 ordinoval bratra Josefa Jančíka ke službě Slova a svátostí, rovněž byl položen základní kamen ke stavbě evangelického kostela, zvoleno staršovstvo a kurátor sboru Ing. Josef Hart. Této akce se zúčastnil také Mgr. Pavel Máša, první velvyslanec ČR na Ukrajině. Kurátor, kazatel, jejich rodiny a většina bratři se za významné finanční pomoci ČCE zasloužili o stavbu prvního českého evangelického kostela v nezávislé Ukrajině - Betlémské kaple. Za přítomnosti bratra synodního seniora ČCE Pavla Smetany byla Betlémská kaple 20.10.1996 posvěcená. Současně byl ordinovaný ke službě Slova a svátostí druhý presbyter Ludvík Švejdar. Do posvěcení Betlémské kaple se konala bohoslužebná K této událostí zaslal pozdravný dopis také prezident ČR Václav Havel. shromáždění ve světnicích domů některých bratři (1906-1962), ve škole a domě kultury (1992-1996). Jako hlavní bohoslužební knihy se používaly Bible Kralická, zpěvník Harfa Siónská a Kancionál. Nyní se používá také ekumenický překlad Bible a Evangelický zpěvník. Pro obnovení pravého církevního řádu a historické paměti na slavnou bratrskou minulost vyhověla ČCE žádosti bratří a vysílá do Bohemky mladé bohoslovce z Česka. V období 1995-2000 v Bohemce sloužili David Balcar, Aleš Mostecký a Daniel Heller. Koordinátorem spolupráce se sborem v Bohemce jmenovala ČCE v r. 1997 Mgr. Petra Brodského.
Současně se sborem vznikla také škola. Pro školu byla r. 1907 vystavená "zemljanka" (chalupa z hlíny), r. 1927 zakoupen dům z pálených cihel a r. 1978 vystaven nový velký dům. V l.1906-1938 se vyučovalo v češtině, od r. 1938 se vyučuje výhradně v ukrajinštině (česky číst a psát se vyučovalo jen doma) a od r. 1991 se znova vyučuje čeština, ale už jako volitelný předmět. Jako čeští učitele vyučovali v Bohemce Vilém Rejchrt, František Dostál (*1876, †1956), Emil Drobný, Václav Pujman, Alois Hrnčíř (*1899, †1965), vojenský zajatec a bývalý voják c. a k. rakousko-uherské armády, Alexandra Sivačuková (*1912, †60.léta XX.st.), rodačka z Čechovky Podolské gubernie, Emilie Kulhavá, František Modeříč (*1909, †1977), rodák z Marjatyna Žytomyrské oblasti, a Josef (*1916, †1997) a Olga Drahošovi z Malynivky Žytomyrské oblasti. Od 10.9.1991 vyučuje češtinu Olga Andršová a nyní také Anna Dončenková.
Od založení Bohemky se krajané snažili zachránit národní identitu. Proto už v březnu 1909 založili křesťanský spolek Hus, bohužel, neschválený gubernátorem Chersonské gubernie. Následující historické události umožnili jen hrát sporadicky ochotnické divadlo. Nové možnosti se objevily až po 2. světové válce v období chruščovské úlevy. Tehdy vznikla dechovka (1954) a folklorní spolek Niva (1961, později Bohemka), známý dnes po celé Ukrajině. V období perestrojky v SSSR 9.5.1990 vznikla krajanská společnost Čeští bratři (předseda Ing. Josef Hart) jako odbočka Československé kulturně osvětové společnosti Jana Amose Komenského na Ukrajině (od 30.5.1995 společnost je členem České národní rady Ukrajiny). První veřejnou akci společnosti bylo umístění ukrajinsko-českých tabulí na domech vedení družstva, kultury a školy a odhalení Pomníku prvním obyvatelům Bohemky 22.9.1990. Této akce se zúčastnil Generální konzul ČSFR v Kyjivě Stanislav Hýnar (*1942, †1995), který jako první československý diplomat navštívil Bohemku. Společnosti významně pomáhá Centrum humanitární pomoci krajanům v Praze (ved. Jiří Svoboda), který zajišťuje učitelů češtiny a knihy, a Odbor kulturních a krajanských styků (OKKS) MZV ČR. Vícekrát Bohemku a společnost navštívili ředitel OKKS MZV ČR Ing. Jaromír Plíšek a zástupkyně Kanceláře Prezidenta ČR PhDr. Helena Dluhošová. V r. 1999 navštívila vesnici také skupina vědců Etnologického ústavu AV ČR (PhDr. Zdeněk Uherek, CSc., PhDr. Naďa Valášková, CSc., Mgr. Petr Lozoviuk a fotografka Dagmar Havránková), která byla vůbec první vědeckou výpravou z ČR do Bohemky.
Od r. 1926 se účastní občané Bohemky společenského a politického života v obvodu místního úřadu, okresu a oblasti a pravidelně jsou volení do jejich zastupitelských orgánů. Jako první byly zvoleni Bronislava Jelínková (*1899, †1987) a Anna Vabíková (*1902, †1977). Největší dosažená hodnost podle výsledků voleb byla funkce předsedy Dobrožanivského vesnického výboru lidových poslanců, kterou zastávali Václav Rejchrt, Adolf Rejchrt (*1914, †1984) a Ing. Josef Hart. Poslankyni Mykolajivského oblastního výboru lidových poslanců byla zvolená doposud jediná Marie Kratochvílová.
V letech 1905-1930 existovalo v Bohemce soukromé zemědělství. Za kolektivizace v r. 1930 vzniklo družstvo Červonyj prapor (r. 1976 po reorganizaci bylo přeneseno sídlo družstva do sousední Dobrožanivky). Jako předsedové družstva působili Josef Matějka (*1885?, †1931), Josef Rejchrt (*1860, †1937), Pavel Poláček, Ludvík Žornorovič, Alexandr Martynov, Václav Rejchrt (*1908, †1975), Fridrich Andrš (*1898, †1965), Vilém Jančík (*1912, †1980), Ludvík Rejchrt, Vilém Andrš (*1927, †1967), Vladimír Vabík (*1923, †1986), Petro Bunjakov, Valerij Timanovs'kyj, Ivan Bachmač a Vasyľ Uštan. V r. 1988 vzniklo nové družstvo Myr se sídlem v Bohemce. Jako předsedové tam působili Ivan Burdejnyj a Ing. Josef Hart. V únoru 2000 na základě družstva vznikla společnost s ručením omezeným Myr, jejímž ředitelem se stal Ing. Josef Hart.
Úrodná ukrajinská půda a pracovitost krajanů vždy přinášely dobré hospodářské výsledky (s výjimkou roků neúrody). Proto za peníze jednotlivých hospodářů nebo družstva (někdy za pomocí vlád okresu a oblasti) byly vystaveny škola (1907, existovala do r. 1927), mlýn (1941, existoval do r. 1976), rybník (1950), elektrárna (1953), vodovod (1960), dům kultury (1963, projekt Karla Kulhavého), cementové chodníky (1967), asfaltová silnice (1967-1987), nová škola (1972), plynovod (1994-1995), kterým Bohemka jako první v okrese zavedla plyn do domácností, Betlémská kaple (1996, architekt Petr Pirochta z Brna), a nový mlýn (1998). Za peníze družstva bylo zakoupeno ještě před 2. světovou válkou i první nákladní auto AMO (1939). V rámci státní politiky byly zřízeny v Bohemce také funkce zdravotní sestry (1930), veterinárního lékaře (1934) a listonoše (1936), zaveden drátový rozhlas (1930) a pravidelný provoz kin (1932), provedena telefonizace (1956), otevřen obchod (1937), zdravotní středisko (1961), pošta (1966) a knihovna (1967) a zavedeno pravidelné autobusové spojení s okresem (1962).
Občané Bohemky se zúčastnili také 1. a 2. odboje. Za 1. světové války se platila národní daň na účet Masarykovy Československé národní rady a v České Družině a československých legií sloužili František Andrle (*1892, †1 972) a Karel Rejchrt (*1894, †1972). Za 2. světové války sloužilo v československé východní armádě (1. československý armádní sbor v SSSR) 62 vojáků a v Rudé armádě - 16 vojáků z Bohemky. Za dobu své existence Bohemka přežila mnoho podobných smrtelně nebezpečných historických událostí : 4 války (rusko-japonská, 1.světová, občanská a 2.světová), několik okupací, únorovou revoluci r. 1917, říjnový převrat r. 1917, 4 hladomory (1921-22, 1928, 1932-33, 1947-48), represe (1927-37), znárodnění a kolektivizaci (1930), epidemie (1910), národnostní a náboženský útlak, neúrody (1922, 1932, 1947), Černobylskou katastrofu (1986) a existenci největšího a nejsilnějšího totalitního státu v dějinách lidstva - SSSR (1922-1991). Celkové ztráty nejsou přesně známy, ale jen v důsledku hladu-holocaustu (umělé vyvolaný hlad, 1932-1933) zemřelo 15 krajanů, represi 24 krajanů a ve 2. světové válce padlo 13 krajanů v československé východní armádě a 3 v Rudé armádě. V r. 1967 byl odhalen ve vesnici pomník padlým československým vojákům a rudoarmějcům.
V říjnu r. 2000 oslavila Bohemka 95. výročí založení podle bratrské tradice slavnostními bohoslužbami. K této události zaslal pozdravný dopis prezident ČR Václav Havel, předseda Stalé komise Senátu PČR pro krajany žijící v zahraničí senátor MUDr. Milan Špaček a synodní senior ČCE Mgr. Pavel Smetana. 3. listopadu 2000 se konalo v Kyjevě slavnostní odhalení pamětních desek k 85. výročí založení České družiny a jednomu z nejzasloužilejších krajanských činitelů v Ruském císařství JUDr. Vacslavu Vondrákovi. Této historické udalosti se zúčastnili předseda spolku Čeští bratři Ing. Josef Hart a také poprvé veteráni československé východní armády z Bohemky četař Karel Petrák a vojín Ludvík Ditrich.
Nyní Bohemka čítá kolem 450 obyvatel, je stále ještě česká (i když tam už bydlí představitelé 13 národností) a nehledě na složitou ekonomickou situaci v Ukrajině se s nadějí dívá do budoucnosti.
Ing. Alexandr Drbal