V oblasti lidských práv působil i jako poradce prezidenta W.J. Clintona a H.R. Clintonové, kteří patřili k jeho studentům. Ještě jako student se za války zapojil do protinacistického odboje, v krizovém období února 1948 se zúčastnil pochodu vysokoškoláků na podporu prezidenta Beneše a před zatčením, které postihlo jeho přátele, se zachránil útěkem do zahraničí hned v březnu 1948 (v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti). Přes uprchlické tábory v Německu a Itálii se dostal do USA. Po absolvování studia sociologie a antropologie na univerzitách v Oregonu a Yale zahájil terénní výzkumy eskymáckých populací na Aljašce, indiánů Hopi, tyrolských rolníků a zejména u domorodých Kapauků na Nové Guineji. Tento srovnávací přístup mu umožnil dospět k závěrům, které významně obohatily teorii práva, společenského vývoje a původu náboženství a přispěly ke zdrcující kritice marxistické teorie státu a práva. Zároveň mu přinesly světovou proslulost. Byl činný i v exilové Společnosti pro vědy a umění (v letech 1980 – 1984 předseda). Po listopadu 1989 pravidelně navštěvoval Československo a přednášel na univerzitách v Praze a Olomouci. Je autorem 22 knih a zhruba stovky odborných studií o antropologii/etnologii práva, o původu náboženství ad. V roce 2016 obdržel Cenu Neuron za přínos světové vědě v oblasti společenských věd, o dva roky později mu předseda Senátu Parlamentu ČR udělil stříbrnou medaili a jako jeden z mála Čechů byl členem prestižní americké National Academy of Sciences.

prof. JUDr., PhDr. Leopold Jaroslav Pospíšil, PhD, DSc.