---

Stěžovatelé jsou oprávněni obracet se na odbor Generální inspekce a interní audit Ministerstva zahraničních věcí České republiky (dále „MZV ČR“): 

• se stížnostmi proti nevhodnému chování pracovníků MZV ČR v ústředí a na zastupitelských úřadech ČR v zahraničí (dále jen „ZÚ“), nebo 
• se stížnostmi proti nesprávnému úřednímu postupu MZV ČR v ústředí a na ZÚ.

---

Legislativní rámec:

§ 175 až 178 správního řádu

---

Podání stížnosti - obecně:

§ 175 odst. 3 správního řádu:

„Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní správní orgán písemný záznam.“

§ 175 odst. 4 správního řádu:

 „Stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení.“

---

Podání stížnosti na MZV:

Stížnost lze podat:

• elektronicky na emailovou adresu stiznosti@mzv.cz;
• elektronicky do datové schránky MZV – ID: e4xaaxh;
• písemně prostřednictvím poštovního úřadu na adresu: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Generální inspekce a interní audit, Loretánské náměstí č. 5, 110 00 Praha 1;
• písemně s osobním předáním v úředních hodinách podatelny MZV;
• ústně na adrese - Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Generální inspekce a interní audit, Loretánské náměstí č. 5, 110 00 Praha 1.

---

Obsah stížnosti:

Stížnost by měla být co nejkonkrétnější a měla by obsahovat všechna známá fakta. Důležité je přesné popsání místa a času, kdy došlo k události, která je příčinou stížnosti, uvedení případných svědků a dalších skutečností, které by co nejpřesněji popisovanou situaci konkretizovaly.

Zejména je vhodné, aby stížnost obsahovala:

• jméno, příjmení, kontaktní poštovní adresu a podpis stěžovatele;
• označení firmy, sídlo, označení a podpis statutárního zástupce, stěžuje-li si právnická osoba;
• stručný popis toho, čeho se stěžovatel domáhá, případně uvedení, jaké právo stěžovatele bylo porušeno a jakým způsobem;
• co nejvíce konkrétních údajů, které mohou pomoci při prošetřování;
• informaci, zda, jakým způsobem a kam si stěžovatel žádá zaslat vyrozumění o vyřízení stížnosti, případně další dokumenty se stížností spojené.

---

Anonymní stížnost (podání):

Pokud stěžovatel zašle podání bez podpisu či s podpisem, ale bez uvedení adresy pro doručování a z podání nelze stěžovatele ani jiným způsobem identifikovat (e-mailová adresa s uvedením jména a příjmení se považuje za dostačující), považuje se stížnost za anonymní podání.

Takové podání se dle jeho obsahu v individuálním případě posuzuje jako podnět k výkonu dohledu či dozoru nebo kontroly nebo jako podnět ke zlepšení činnosti, k odstranění nedostatků v činnosti správního orgánu apod.

---

Vulgární či hanlivá podání:

Vulgární či hanlivá podání, která svým obsahem neodpovídají charakteru stížnosti, nebudou prošetřována ani na ně nebude, ze strany MZV, reagováno.

---

Podání učiněné jinou osobou:

Podá-li stížnost za stěžovatele osoba, která nebyla předmětem stížnosti sama dotčena a nejedná se o zástupce ve smyslu ustanovení § 31 a 33 až § 35 správního řádu, je možné takové podání v individuálním případě pojmout jako podnět k výkonu dohledu či dozoru nebo kontroly nebo jako podnět ke zlepšení činnosti, k odstranění nedostatků apod.

Při vyřízení takového podání nepostupuje správní orgán dle ustanovení § 175 správního řádu, ale přiměřeně dle jeho charakteru. Obdobným způsobem se postupuje v případě přijetí anonymního podání (viz výše).

---

Lhůta pro vyřízení stížnosti:

§ 175 odst. 5 správního řádu:

 „Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení.“

„Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.“

---

Prošetření stížnosti:

§ 175 odst. 4 správního rádu:

„Správní orgán je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.“

---

Výsledek prošetření stížnosti:

§ 175 odst. 5, 6, 7 správního řádu:

„O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn.“

Možné způsoby vyřízení stížnosti:

• stížnost byla shledána důvodnou, nebo
• stížnost byla shledána částečně důvodnou, nebo
• stížnost byla shledána nedůvodnou

§ 175 odst. 6 správního řádu:

„Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; stěžovatel bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal.“

§ 175 odst. 7 správního řádu:

„Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.“

---