
Zdeněk Miler, tvůrce světoznámé animované postavičky Krtka, by 21. února oslavil 100. výročí narození
16.02.2021 / 15:22 | Aktualizováno: 26.01.2022 / 12:29
Zdeněk Miler je jednou z nevýznamnějších postav československé animované tvorby. Stojí za vznikem světoznámé animované postavičky – Krtka, který je vždy dobře naladěn, všechny problémy řeší s úsměvem, a i když nemluví, jeho počínání je srozumitelné všem dětem na světě. Kromě animátorské tvorby Miler ilustroval desítky knih, leporel a omalovánek. Celoživotně spolupracoval se studiem Bratři v triku a s nakladatelstvím Albatros. Za své dílo získal velké množství ocenění a vyznamenání. V roce 2006 obdržel Medaili Za zásluhy I. stupně
Zdeněk Miler se narodil 21. února 1921 v Kladně. Absolvoval Vysokou školu umělecko-průmyslovou a po skončení války nastoupil do pražského studia Bratři v triku. Ve studiu, jemuž vyrobil i firemní logo - tři kudrnaté kluky v námořnických tričkách, se naučil řemeslu animace i základy scenáristiky. Jeho prvním samostatným dílem byla pohádka „O milionáři, který ukradl slunce“ na motivy díla Jiřího Wolkera. V 50. letech se začal věnovat ilustrátorské tvorbě (knihy, leporela, omalovánky) a nerozlučně se spojil se spisovatelem Františkem Hrubínem. Ve stejné době také navázal spolupráci s nakladatelstvím Albatros, pro které postupně ilustroval přes čtyřicet knih.
V roce 1954 přišel pro Zdeňka Milera klíčový moment, neboť dostal zakázku na film o výrobě plátěné košilky. Miler chtěl najít zvířecí figurku, která by celý snímek spojovala a zároveň by byla ve světě animovaného filmu zcela neznámá. Na krtka přišel úplně náhodou a s postavičkou a jejím polidštěním měl zpočátku plno práce. V rámci úprav nakonec změnil i původní motiv košilky za kalhotky s kapsami, čímž se zrodil slavný film: „Jak Krtek ke kalhotkám přišel“. Film, mimochodem jediný, ve kterém Krtek mluví, slavil obrovský úspěch a v roce 1956 na Filmovém festivalu v Benátkách získal hlavní cenu Benátského lva.
S motivem Krtka v hlavní roli vzniklo postupně více než 50 filmů, přičemž na jedné sérii Miler pracoval až 18 hodin denně. Kromě Krtka vytvořil Miler i další hrdiny a filmy. V letech 1960-61 natočil vzdělávací filmovou sérii o Štěňátku, které díky své zvídavosti osvětlilo dětem fungování přírodních procesů. Ve druhé polovině 70. let vznikla úspěšná série filmů o Cvrčkovi. Celkem natočil sedmdesát filmů pro děti a dva snímky pro dospělé – Rudou stopu a Romanci helgolandskou, jež je považována za pokus o animovaný horor.
Úspěchu příběhů o krtkovi pomohla nejen originalita a roztomilost postavičky, ale i to, že krtek s výjimkou prvního filmu nemluví. On i jeho přátelé pouze vydávají zvuky citoslovcí, které jsou vlastně záznamem dětských hlasů výtvarníkových malých dcer. Stejně tak je děj příběhů posouván pouze kresbou a mimikou, která je srozumitelná všem dětem.
Milerův Krtek je právem považován za významnou součást českého/československého kulturního dědictví, jež bylo oceněno na mnoha filmových festivalech, přehlídkách a dodnes představuje cenný exportní artikl. Světoznámý Krtkův fenomén dokonce prorazil i do vesmíru. V roce 2011 se Krtek stal maskotem astronauta Andrewa Feustela při posledním letu raketoplánu Endeavour. Krtkovi se tak de facto, jako jediné animované postavičce na světě, podařilo přejít z animovaného do reálného prostředí a splnil se mu jeho velký sen - letět raketou do vesmíru.
V roce 2006 bylo Milerovi uděleno státní vyznamenání Medaile Za zásluhy 1. stupně. Pro studio Bratři v triku pracoval až do roku 2002, kdy odešel do důchodu. Zemřel 30. listopadu 2011 v Nové Vsi pod Pleší.
Vybraná ocenění:
- - 1956: Benátský lev na filmovém festivalu pro děti
- - 1958: cena na Festivalu Montevideo
- - 1999/2001: Albatros - Zlatá paleta/Cena za celoživotní práci s dětskou literaturou
- - 2006: Medaile Za zásluhy I. stupně
Na stránkách České televize je od 19. 2. dostupný dokument z řady GEN o Zdeňku Milerovi, odkaz zde.
Text byl zpracován na základě otevřených a veřejně dostupných zdrojů: ČSFD, Kinobox.cz, Wikipedie. Obrazová dokumentace pochází z Pixabay.com, České televize, Fdb.cz a iDnes.cz.