česky 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Základní vzdělávání

Informace týkající se základního vzdělávání.

Povinná školní docházka

Otázky plnění povinné školní docházky v zahraničí jsou souhrnně zveřejněny zde: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/plneni-povinne-skolni-dochazky-v-zahranici-od-1-9-2017

Odkazy na legislativní dokumenty:

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, zejména zákona č. 101/2017 Sb.:

http://www.msmt.cz/dokumenty-3/skolsky-zakon (dále jen „školský zákon!)

Vyhláška č. 48/2005 Sb.  o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů, zejména vyhlášky č. 243/2017 Sb.:

Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky (dále jen „vyhláška“)

Kontakt na MŠMT:

Mgr. Michaela Burdková, oddělení základního vzdělávání,

e-mail: Michaela.Burdkova@msmt.cz,  tel.: +420 234 81 2125

Mgr. Svatopluk Pohořelý, vedoucí oddělení základního vzdělávání,

e-mail: Svatopluk.Pohorely@msmt.cz, tel.: +420 234 81 2132

Další informace:

Rodiče s dětmi, na které se v ČR vztahuje povinná školní docházka, mají povinnost:

  1. přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce,
  2. pečovat o povinnou školní docházku žáka.

Pokud rodiče tuto svou povinnost nesplní, dopouštějí se přestupku podle § 182a odst. 1 písm. a) školského zákona. Z toho plyne pro rodiče, kteří odešli nebo odcházejí do zahraničí, nutnost oznamovat do ČR, kde bylo dítě přihlášeno k povinné školní docházce a jakým způsobem jejich dítě plní povinnou školní docházku.

Školský zákon stanoví, jakým způsobem mají rodiče svou oznamovací povinnost splnit, tedy:

  1. přihlášením dítěte do kmenové školy a následným oznamováním kmenové škole, nebo
  2. oznamováním ministerstvu (do 31. 8. 2017 tato možnost neexistovala a všichni žáci museli být povinně zapsáni do kmenové školy).

Další souvislosti týkající se plnění povinné školní docházky:

  • Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinná školní docházka vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany (viz § 36 odst. 2 školského zákona).
  • Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku.
  • Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku (do 31. 8. dovrší šesti let). Dítěti lze povolit odklad za určitých okolností, bližší informace ve školském zákoně (§ 37).
  • Plnění povinné školní docházky je nutné doložit kmenové škole nebo ministerstvu předložením dokladu, který prokazuje, že dítě chodilo daný školní rok do školy, nebo čestným prohlášením, že bylo vzděláváno jinak (tzv. individuální výuka). Vyhláška stanovuje lhůtu nejméně jedno pololetí, nejdéle dva školní roky (§ 18 odst. 3 vyhlášky).
  • Počátek povinné školní docházky je daný školským zákonem. Konec povinné školní docházky nastává splněním devíti let vzdělávání.
  • Pokud dítě opakuje ročník, ukončí povinnou školní docházku dříve, než v devátém ročníku a tedy dříve, než získá základní vzdělání (tedy např. v situaci, kdy dítě ukončí povinnou školní docházku v 8. ročníku, protože např. 6. ročník opakovalo, případně po příchodu ze zahraničí bylo zařazeno do nižšího ročníku, než by odpovídalo věkem). Situace může nastat i naopak, kdy dítě jeden ročník ve vzdělávání přeskočí (např. z důvodu nadání nebo v důsledku zařazení po příchodu ze zahraničí) a v okamžiku, kdy získá stupeň základního vzdělání (po 9. ročníku) mu ještě chybí jeden rok plnění povinné školní docházky. V tom případě dítě musí pokračovat ve vzdělávání na střední škole, aby splnilo povinnou školní docházku.

Povinná školní docházka ve škole mimo území České republiky

  • Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol nebo formou individuální výuky v zahraničí může, tj. nemusí být, od 1. září 2017 na základě rozhodnutí zákonného zástupce zároveň žákem spádové školy nebo jiné školy zapsané v České republice do rejstříku škol a školských zařízení, kterou zvolil zákonný zástupce žáka (kmenová škola).

Zápis k povinné školní docházce a oznamování plnění povinné školní docházky kmenové škole

  • Pokud se zákonný zástupce dítěte, které pobývá dlouhodobě v zahraničí, rozhodne zvolit variantu prokazování plnění povinné školní docházky kmenové škole, přihlašuje dítě k povinné školní docházce v době od 1. dubna do 30. dubna kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.
  • Lze vybrat základní školu zřízenou obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má žák místo trvalého pobytu (dále jen spádová škola), nebo kteroukoliv jinou školu. Zápis spočívá v předání (zaslání) žádosti o přijetí ke vzdělávání řediteli školy. Zákonný zástupce pak nadále dokládá plnění povinné školní docházky této (kmenové) škole.
  • V případě, že žák již povinnou školní docházku v ČR započal, před odjezdem do zahraničí je zákonný zástupce žáka povinen oznámit řediteli kmenové školy předpokládanou dobu plnění povinné školní docházky v zahraničí, způsob plnění povinné školní docházky, adresu místa pobytu žáka a popřípadě i adresu příslušné školy v zahraničí. Nadále pak dokládá plnění povinné školní docházky žáka kmenové škole. Zákonný zástupce se ale může rozhodnout i pro odhlášení žáka z kmenové školy. V tom případě však musí oznamovat plnění povinné školní docházky ministerstvu (viz dál).

Dokládání plnění povinné školní docházky ministerstvu

Konání zkoušek v kmenové škole

  • Konání zkoušek vede k získání (stupně) základního vzdělání v ČR.
  • Konání zkoušek není pro žáky, kteří plní povinnou školní docházku v zahraničí, povinné.
  • Pokud je dítě vzděláváno v zahraničí, zřejmě získá základní vzdělání v zahraničí, které bude v případě potřeby nutné nostrifikovat (uznat) pro použití v ČR (více: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/brozura-uznavani-zahranicniho-vzdelani-a-kvalifikace-v-ceske, viz také dál).
  • Konáním zkoušek má žák možnost získat základní vzdělání zároveň v ČR (tzn. ukončením 9. ročníku ZŠ získá český doklad o vzdělání- vysvědčení, tedy doklad o získání stupně základního vzdělání). Na tomto vysvědčení je také uvedeno, kolik let povinné školní docházky žák splnil (většinou tedy po devíti letech vzdělávání právě devět let). Tzv. doložka o splnění povinné školní docházky se tiskne pouze na školní vysvědčení, a to v okamžiku, kdy dítě dokončí devět let vzdělávání. Pokud žák nezíská toto vysvědčení a v budoucnu bude potřebovat prokázat splnění povinné školní docházky, bude ji muset doložit předložením získaných vysvědčení ze zahraničí (případně z ČR a ze zahraničí, pokud odešel do zahraničí v průběhu školní docházky).
  • Vysvědčení lze získat vykonáním zkoušky v kmenové škole. Pokud žák nebude mít kmenovou školu v ČR, nebude moci konat zkoušky a tím způsobem získávat základní vzdělání v ČR.
  • Vysvědčení může žák získat i tehdy, byl-li vzděláván u tzv. poskytovatele vzdělávání v zahraničí (některé české školy v zahraničí), se kterým ministerstvo uzavřelo smlouvu, nebo byl vzděláván ve škole, která zařazuje do svého vzdělávacího programu i český vzdělávací obsah na základě mezinárodní smlouvy- Gymnázium Friedricha Schillera v Pirně (viz dál).
  • Zkouška se může konat za období nejméně jednoho pololetí a nejvýše dvou školních roků.
  • Konání zkoušky je nutné chápat jako vstřícný krok ze strany českého státu, protože obsahem zkoušek je pouze vzdělávací obsah, který dítě nemůže získat v zahraničí, tedy český jazyk a tzv. české reálie. Další vzdělávací obsah se považuje za splněný v zahraničí. Ke konání zkoušek je v tom případě nutné předložit hodnocení ze zahraničí za období, za které se zkouška koná.
  • Pokud je dítě vzděláváno formou individuální výuky, tedy není k dispozici hodnocení ze zahraničí, koná se zkouška z celého vzdělávacího obsahu za uplynulé období.
  • Zkouška se koná na žádost zákonného zástupce a po domluvě s ředitelem kmenové školy.
  • Nekoná-li žák zkoušku, a tedy nezíská vysvědčení o úspěšném ukončení 9. ročníku základního vzdělávání, které je opatřeno doložkou o získání stupně základního vzdělání, je tento žák považován za žáka, který nezískal základní vzdělání v ČR, konkrétní formulace viz § 54 školského zákona (o možnostech uznávání zahraničního vzdělání viz: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/brozura-uznavani-zahranicniho-vzdelani-a-kvalifikace-v-ceske).

Výjimky:

  • Žáci, kteří se vzdělávají v Evropských školách nebo žáci, kteří se vzdělávají na Gymnáziu Friedricha Schillera v Pirně, zkoušky nekonají; vzdělání je jim uznáváno.
  • Žáci, kteří se vzdělávají kromě školy v zahraničí ještě u poskytovatele vzdělávání v době plnění povinné školní docházky, nekonají zkoušky v kmenových školách. Hodnocení na osvědčení, která získají od poskytovatele vzdělávání, kmenová škola přepisuje na vysvědčení.

Vzdělávání v českých školách v zahraničí

  • České školy v zahraničí vznikají většinou z iniciativy krajanů- rodičů, kteří chtějí u svých dětí zachovat a rozvíjet český jazyk (jako jazyk mateřský), bez ohledu na to, zda děti konají zkoušky nebo ne. Do českých škol v zahraničí ale dochází i děti, jejichž prarodiče mají kořeny v České republice, nebo děti, které v České republice žily a po návratu do své vlasti nechtějí ztratit kontakt s češtinou a chtějí si ji udržet jako druhý jazyk.
  • Tyto školy jsou organizovány různě a přizpůsobují se místním podmínkám. Tento jejich specifický rys je velmi důležitý a do jisté míry charakterizuje komunitu krajanů, která kolem nich vzniká. Většinou organizují „kroužky“ pro děti od 2 až 3 let, velmi početná bývá skupina dětí v předškolním věku. Při dostatečném zájmu rodičů se formuje výuka školních dětí.
  • České školy v zahraničí tímto způsobem nahrazují nedostatek českého jazykového a kulturního prostředí a často slouží jako prvotní zdroj informací a zázemí, zejména pro nově příchozí rodiny nebo smíšená manželství.
  • Školy fungují jako volnočasové kluby, nabízejí svůj program zejména o víkendech. Profesionalita vzdělávání závisí na zapojení dobrovolníků a jejich možnostech a schopnostech, případně kvalifikaci.

Poskytovatelé vzdělávání v zahraničí v době povinné školní docházky

  • Tzv. poskytovatelé vzdělávání jsou české školy v zahraničí, které doposud uzavřely smlouvu s ministerstvem školství v důsledku toho, že prokazatelně poskytují vzdělávání v době povinné školní docházky v souladu s nároky, které stanovuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen „RVP ZV“). Vzdělávání v těchto školách probíhá na vysoké úrovni a žáci, které školy vzdělávají, dosahují srovnatelných výsledků, jako žáci v běžných českých školách (v oboru český jazyk a literatur a ve znalosti tzv. českých reálií- oblast dějepisu a zeměpisu). Vzdělávání u poskytovatelů a jimi vydané hodnocení je spolu s hodnocením žáka ze školy v zahraničí ekvivalentem vysvědčení vydaného kmenovou školou.
  • Seznam poskytovatelů vzdělávání, s nimiž má Ministerstvo školství uzavřenou smlouvu: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/seznam-poskytovatelu-vzdelavani-v-zahranici-s-nimiz-je

Česká škola bez hranic (dále jen ČŠBH)

  • Spolek, který koordinuje „síť škol s vlastním návazným vzdělávacím systémem“ (zdroj http://www.csbh.cz/co-je-csbh).
  • ČŠBH dnes funguje jako značka a označuje některé české školy v zahraničí, které splňují spolkem stanovené nároky na kvalitu poskytovaného vzdělávání. Školy vzdělávají podle standardizovaného vzdělávacího programu, který je v souladu s nároky RVP ZV.
  • Spolek Česká škola bez hranic (http://www.csbh.cz)/ zároveň plní důležitou roli v oblasti šíření informací, poskytování poradenství rodinám a začínajícím školám a spolupracuje s ministerstvy.