ČR je od r. 1993 členem mezinárodního smluvního systému Smlouva o Antarktidě, který sídlí v Buenos Aires. Od r. 2014 má tzv. konzultativní status a jako jeden z 29 států světa může spolurozhodovat o dění v Antarktidě.

V r. 2010 byla podepsána Dohoda o spolupráci v záležitostech Antarktidy mezi vládou České republiky a vládou Argentinské republiky. Dokument stanovuje obecný rámec kooperace, v jeho rámci je možné navrhnout různé oblasti spolupráce. 

Masarykova univerzita vlastní v Antarktidě na ostrově Jamese Rosse výzkumnou stanici Johanna Gregora Mendela, která byla inaugurována v r. 2007. Její maximální kapacita je 20 osob, slouží během antarktického léta, tj. cca od konce prosince do začátku března. Je využívána jak českými vědci z různých univerzit a odborných institucí, tak úzce spolupracuje s vědci z mnoha dalších zemí. Provádí výzkum v relativně nedávno odledněné severní části ostrova, a to v řadě vědních oborů – klimatologie, meteorologie, geologie, geomorfologie, paleontologie, glaciologie, biologie, hydrologie, ornitologie, ichtyologie, parazitologie, bakteriologie, fyzika, geografie a další.

Pro vědecký výzkum slouží i refugium CZ*ECO Nelson spravované Masarykovou univerzitou a vlastněné Českým antarktickým nadačním fondem. Základna slouží během antarktického léta jako zázemí pro terénní práci. 

Chod obou stanic, prováděné vědecké aktivity a podporu mezinárodní spolupráce zajišťuje Český antarktický výzkumný program. Jeho vedoucím je doc. Mgr. Daniel Nývlt, Ph.D.  

Český antarktický výzkumný program řeší v posledních letech několik hlavních výzkumných projektů z různých vědních oborů: 

- Vliv probíhající klimatické změny na místní ledovce ukázal zásadní zrychlení jejich odtávání po roce 2020 na hodnoty až pětinásobně vyšší, než tomu bylo v předchozím desetiletí. Souvisí to nejen s nárůstem teploty vzduchu, ale také se změnou albeda (odrazivosti povrchu) ledovců, na které se dostává větrem stále více prachu z odledněných vysušených ploch v předpolí.

Další složkou kryosféry je permafrost, který také citlivě reaguje na nárůst teploty vzduchu a půdy. Dochází tak ke zvyšování mocnosti roztáté vrstvy půdy (aktivní vrstvy) nad permafrostem v letním období a ke změnám půdní vlhkosti, která se ukazuje jako zásadní pro místní biotu, především mechy a játrovky.

Ústup ledovců podmínil vznik mnoha jezer v dnešní odledněné krajině, ale také nastartoval rychlé gravitační procesy na svazích, jako jsou sesuvy a skalní řícení masívů, které byly dříve stabilizované pokrývajícím ledem. Proto je důležité znát období a rychlosti těchto procesů abychom věděli, co můžeme s pokračujícím odledňováním Antarktidy očekávat do budoucna. Tento výzkum probíhá i ve spolupráci s argentinskými vědci.

 

- Dalším z projektů dlouhodobě rozvíjeným v kooperaci s argentinskými vědci je paleolimnologický výzkum využívající studia přírodních záznamů v jezerních sedimentech, které umožňuje rekonstruovat vývoj klimatu, přírodního prostředí a jezerních společenstev na škálách století a tisíciletí a srovnávat je se současnou druhovou diverzitou tamějších jezer.

- Mikrobiologický a algologický výzkum se soustřeďuje nejen na popisy nových druhé bakterií, cyanobaterií, řas, rozsivek nebo mikroskopických hub. Mnohé z těchto organismů jsou endemické, což znamená, že dosud nebyly nalezeny na jiném místě naší planety. To skýtá ale i možnosti aplikací tohoto výzkumu při hledání nových antibiotik, na které nebude rezistence u nebezpečných bakterií, protože endemické antarktické bakterie nikdy nepřišly do styku s mikrobiomem potenciálně škodícím člověku.

- Změna klimatu má přímý dopad i na místní biotu v podobě mechů a lišejníků. Zásadním pro pochopení přítomnosti těchto rostlin v Antarktidě a jejich možného dalšího rozšiřování je výzkum jejich adaptací na stresující faktory, jako je intenzívní UV záření, zamrzání a rozmrzání, či nedostatečný přísun kapalné vody nebo slunečního záření.

- I přes značné snahy o minimalizaci dopadů přítomnosti člověka na přírodní prostředí Antarktidy nelze kontaminace antarktického prostředí eliminovat na nulu. Proto je dlouhodobě monitorována úroveň různých druhů polutantů pocházející jak z fungování České vědecké stanice J. G. Mendela, tak i z dálkového atmosférického přenosu z oblastí průmyslové produkce.

Čeští odborníci v posledních 3 letech (2022 – 2024) publikovali řadu odborných článků v mezinárodních vědeckých časopisech.

Mezi 1. a 3. zářím Velvyslanectví ČR v Buenos Aires realizovalo ve spolupráci s doc. Nývltem projekt “Prezentace českého antarktického výzkumného programu”, který byl financovaný z prostředků MZV ČR v rámci aktivit na podporu implementace Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj.  Byla uskutečněna  série přednášek, diskuzí a jednání s různými argentinskými a mezinárodními subjekty participujícími na výzkumu v Antarktidě, se zaměřením na obnovení a rozšíření vědeckých a logistických vztahů. Doc. Nývlt seznámil s dosavadními českými aktivitami na kontinentě, nabídl spolupráci na výzkumu a možnost vytváření bilaterálních projektů. 

Argentinská strana má zájem o prohloubení dosavadní výborné spolupráce v oblasti Antarktidy.

 

Vypracovala: E. Tadlíková, rada, Velvyslanectví ČR v Buenos Aires, doc. Mgr. Daniel Nývlt, Ph.D.

ČR je od r. 1993 členem mezinárodního smluvního systému Smlouva o Antarktidě, který sídlí v Buenos Aires. Od r. 2014 má tzv. konzultativní status a jako jeden z 29 států světa může spolurozhodovat o dění v Antarktidě.
V r. 2010 byla podepsána Dohoda o spolupráci v záležitostech Antarktidy mezi vládou České republiky a vládou Argentinské republiky. Dokument stanovuje obecný rámec kooperace, v jeho rámci je možné navrhnout různé oblasti spolupráce. 

Masarykova univerzita vlastní v Antarktidě na ostrově Jamese Rosse výzkumnou stanici Johanna Gregora Mendela, která byla inaugurována v r. 2007. Její maximální kapacita je 20 osob, slouží během antarktického léta, tj. cca od konce prosince do začátku března. Je využívána jak českými vědci z různých univerzit a odborných institucí, tak úzce spolupracuje s vědci z mnoha dalších zemí. Provádí výzkum v relativně nedávno odledněné severní části ostrova, a to v řadě vědních oborů – klimatologie, meteorologie, geologie, geomorfologie, paleontologie, glaciologie, biologie, hydrologie, ornitologie, ichtyologie, parazitologie, bakteriologie, fyzika, geografie a další.

Pro vědecký výzkum slouží i refugium CZ*ECO Nelson spravované Masarykovou univerzitou a vlastněné Českým antarktickým nadačním fondem. Základna slouží během antarktického léta jako zázemí pro terénní práci. 
Chod obou stanic, prováděné vědecké aktivity a podporu mezinárodní spolupráce zajišťuje Český antarktický výzkumný program. Jeho vedoucím je doc. Mgr. Daniel Nývlt, Ph.D.  

Mezi 1. a 3. zářím Velvyslanectví ČR v Buenos Aires realizovalo ve spolupráci s doc. Nývltem projekt “Prezentace českého antarktického výzkumného programu”, který byl financovaný z prostředků MZV ČR v rámci aktivit na podporu implementace Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj.  Byla uskutečněna  série přednášek, diskuzí a jednání s různými argentinskými a mezinárodními subjekty participujícími na výzkumu v Antarktidě, se zaměřením na obnovení a rozšíření vědeckých a logistických vztahů. Doc. Nývlt seznámil s dosavadními českými aktivitami na kontinentě, nabídl spolupráci na výzkumu a možnost vytváření bilaterálních projektů. 
Argentinská strana má zájem o prohloubení dosavadní výborné spolupráce v oblasti Antarktidy.

Vypracovala: E. Tadlíková, rada, Velvyslanectví ČR v Buenos Aires