Co jsou Národní výzkumné priority

NFS jsou vlajkovým programem švýcarské vědní politiky. Slouží k tomu, aby stát dlouhodobě podporoval excelentní výzkum v oblastech, které považuje za strategicky důležité pro vědu, ekonomiku i společnost. Program běží od roku 2001 a dosud bylo ve pěti „vlnách“ založeno 42 center. Aktuálně je v chodu 14 z nich.

Každé centrum je ukotveno na jedné nebo několika vysokých školách, typicky na univerzitách v Basileji, Bernu, Lausanne a Curychu, na technických vysokých školách ETH Zürich a EPF Lausanne (EPFL) či ve výzkumných institucích typu Paul Scherrer Institut (PSI). Kromě „domovských“ institucí se zapojují i další univerzity a partneři z veřejného i soukromého sektoru. Cílem je koncentrovat špičkové kapacity, budovat nové struktury a zlepšovat mezinárodní pozici švýcarského výzkumu.

Programy zároveň mají povinné komponenty v oblasti výchovy mladých vědců, podpory žen ve vědě, otevřené vědy a transferu znalostí a technologií do praxe.

Jak vznikla šestá série center

Nová šestice NFS je výsledkem výběrového řízení, které na konci roku 2023 vyhlásil Schweizerischer Nationalfonds (SNF). Fond, pověřený Státním sekretariátem pro vzdělávání, výzkum a inovace Staatssekretariat für Bildung, Forschung und Innovation (SBFI), posoudil více než 75 návrhů v několika kolech za účasti mezinárodních expertů. Jako „vynikající“ vyhodnotil jedenáct projektů a doporučil je sekretariátu. Ten je následně přezkoumal z hlediska vědní a vysokoškolské politiky i rozpočtových možností a na tomto základě bylo schváleno šest nových NFS.

Nové programy se rozbíhají na jaře 2026. Pokrývají mimo jiné medicínu, klimatickou problematiku, kvantové technologie a částicovou fyziku.

Šest nových výzkumných center

NFS „Children & Cancer“ – děti a rakovina
Program zaměřený na optimalizaci léčby dětských onkologických pacientů. Cílem je zlepšit diagnostiku, terapii i dlouhodobé výsledky léčby. Domovskými institucemi jsou Univerzita Curych a Univerzita Lausanne. Na období 2026–2029 je z federálního rozpočtu vyčleněno 16,99 milionu CHF.

NFS „CLIM+“ – extrémní klima a adaptace na změnu
Tento NFS se soustředí na interdisciplinární výzkum klimatických extrémů a hledání inovativních řešení, jak se společnost může přizpůsobit probíhající změně klimatu. Program je ukotven na ETH Zürich a Univerzitě v Bernu, federální příspěvek v letech 2026–2029 činí 16,88 milionu CHF.

NFS „Genesis“ – původ života na Zemi a ve vesmíru
„Genesis“ má zkoumat, jak vznikl život na Zemi a zda existuje i jinde ve vesmíru. Program propojí expertizu ETH Zürich a Univerzity Lausanne a v první fázi získá 16,99 milionu CHF.

NFS „Muoniverse“ – svět myonů
Zaměření tohoto centra je interdisciplinární základní i aplikovaný výzkum myonů – elementárních částic důležitých například v částicové fyzice a přesných měřeních. Domovskými institucemi jsou PSI a Univerzita Curych. Na roky 2026–2029 je určeno 14,26 milionu CHF.

NFS „Precision“ – přesný čas a frekvence
„Precision“ se má stát komplexním programem v oblasti precizních měření, se zvláštním důrazem na fyzikální veličiny čas a frekvence. Tyto technologie jsou zásadní například pro navigační systémy, telekomunikace nebo kvantové technologie. Program vznikne ve spolupráci ETH Zürich a Univerzity Basilej a obdrží 16,97 milionu CHF.

NFS „Separations“ – nové separační technologie pro chemii a průmysl
Jediný program s jedinou domovskou institucí, EPF Lausanne, se zaměří na vývoj nových separačních technologií v chemii a na efektivnější přenos těchto technologií do průmyslové praxe. Z federálního rozpočtu získá v letech 2026–2029 částku 16,59 milionu CHF.


Chybějící humanitní a sociální vědy

Mezi nově schválenými centry tentokrát není žádný program z oblasti humanitních a sociálních věd. Ministerstvo hospodářství, vzdělávání a výzkumu proto oznámilo, že vyčlení prostředky na další, dodatečný program a připraví samostatné výběrové řízení zaměřené právě na tyto obory, aby byla zajištěna disciplínární pestrost v rámci celé struktury NFS.

Dlouhodobá investice do špičkové vědy

Každý NFS může čerpat federální podporu až dvanáct let, obvykle ve třech čtyřletých fázích, přičemž další financování závisí na výsledcích průběžných hodnocení. Programy tak představují dlouhodobou investici, která kombinuje základní výzkum, vzdělávání nové generace vědců a konkrétní dopady do společnosti a ekonomiky.

Od roku 2001 využívá Švýcarsko tento nástroj k posilování pozice jedné z nejvýkonnějších vědeckých a inovačních ekonomik na světě. Šest nových center nyní rozšiřuje záběr programu o témata, která budou hrát zásadní roli v medicíně, energetice, klimatické politice i technologickém vývoji v příštích dekádách.


Zdeněk Eliáš, ekonomický specialista, Velvyslanectví České republiky v Bernu