Konference otevřela dvě klíčová témata:

1. posílení a rozšíření Jižního plynového koridoru jako stabilního pilíře evropské energetické bezpečnosti,
2. urychlení elektrifikace a rozvoje obnovitelných zdrojů energie v regionu, včetně plánů na přeshraniční přenosová vedení a akumulaci.

Zasedání se zúčastnili představitelé 27 zemí, 11 mezinárodních organizací a 49 energetických společností. Program byl členěn do ministerské části, technické sekce o dalším rozvoji SGC a sekce věnované projektům zelené energie. Součástí byl také investiční kulatý stůl EU–Ázerbájdžán o zelené konektivitě.

Ve svém vystoupení prezident Alijev zdůraznil význam Ázerbájdžánu jako spolehlivého partnera pro energetickou bezpečnost Evropy. Uvedl, že ázerbájdžánský plyn dnes proudí do 16 zemí, mezi nimiž jsou nově i Německo a Rakousko. V Evropě odebírá ázerbájdžánský plyn 10 členských států EU. Novinkou je také zahájení dodávek do Sýrie v objemu 1,5 mld. m³.

Prezident upozornil, že SGC je plně vytížen a pro očekávaný růst produkce bude nezbytné rozšíření přenosových kapacit. Připomněl nadcházející projekty těžby – spuštění ACG deep gas, trojnásobné navyšování těžby na Absheronu během dvou až tří let, druhou fázi na ložisku Umid a novou fázi Šach Deniz od roku 2028. Celkový potenciál dalšího objemu odhadl na 10–15 mld. m³ ročně.

Důležitou část projevu věnoval rozvoji obnovitelných zdrojů. V Ázerbájdžánu vznikají větrné a solární elektrárny o výkonu 240 MW a 230 MW a země směřuje k dosažení 6–8 GW instalovaného výkonu OZE do roku 2032. Do sítě bylo již připojeno 307 MW nových vodních zdrojů s plánem téměř dvojnásobného navýšení během dvou až tří let. Klíčové jsou rovněž projekty přeshraničních elektrických propojů, zejména kabel přes Černé moře směrem do Evropy a plánovaný propojení Střední Asie s Ázerbájdžánem.

Komisař Jørgensen ve svém vystoupení ocenil dosavadní přínos Ázerbájdžánu k energetické bezpečnosti EU. Připomněl, že jen přes plynovod TAP bylo od roku 2020 dopraveno více než 50 miliard m³ plynu. Současně došlo k výraznému snížení závislosti EU na ruském plynu – z 45 % v roce 2022 na 12 % v roce 2025. EU plánuje během následujících dvou let eliminovat i zbývajících 35 miliard m³ ročního dovozu.

Komisař vyzdvihl také rychlý růst obnovitelných zdrojů v EU, které v roce 2025 pokryly 45 % výroby elektřiny, a roli evropského cleantech sektoru. Upozornil na význam regionální konektivity, zejména v oblasti Černého moře, a na pokračování programu EU4Energy, který podporuje reformy a investice v partnerských zemích.

Ministerská část zasedání
Ministr energetiky Ázerbájdžánu Parviz Šahbazov označil současné období za „Věk elektřiny“, v němž poroste význam digitalizace, umělé inteligence a datových center. Zdůraznil však, že plyn zůstane dlouhodobě součástí energetického mixu. Uvedl také, že Ázerbájdžán od roku 2021 navýšil export plynu do Evropy o více než 56 %. Stěžejní roli do budoucna mají hrát chystané energetické koridory mezi Kaspickým mořem, Černým mořem a Evropou.

SGC – technická sekce
Diskutovalo se o expanzních variantách pro TANAP a TAP, sladění s evropskými interkonektory včetně Vertikálního koridoru a o časování investičních rozhodnutí v návaznosti na nové těžební projekty. Velká pozornost byla věnována i standardům pro snižování emisí metanu.

Green Energy Projects
Představeny byly větrné, solární a vodní projekty s cílem dosáhnout 6–8 GW OZE do roku 2032. Jednání se zaměřila na posilování přenosových soustav, akumulaci a přípravu přeshraničních elektrických vedení – včetně plánů na kabel přes Černé moře či tzv. Transkaspický a East–West koridor.

Investiční kulatý stůl EU–Ázerbájdžán
V rámci kulatého stolu se diskutovalo o investičních prioritách v oblasti OZE, přenosové infrastruktury a energetické účinnosti. Evropská strana představila možnosti podpory prostřednictvím záruk, blended finance a technické asistence. Zúčastnily se klíčové evropské instituce i velké energetické firmy.