english  azərbaycan dili / по-русски  česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: P. Kalina
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Facebook logo LinkedIn logo

Elektromobilita v Ázerbájdžánu (2024–2026)

Komplexní studie trhu, dovozu a podpory elektromobility.
Ázerbájdžán se v posledních letech snaží vedle své tradiční role producenta ropy a zemního plynu rozvíjet také politiku zeleného růstu. Významným impulzem se stala organizace klimatické konference COP29 v Baku, která kromě jiné posílila důraz na dekarbonizaci, snižování emisí a modernizaci dopravy. 

Ázerbájdžánská vláda v rámci strategie Azerbaijan 2030 podporovala obnovu vozového parku, rozvoj elektromobility a budování nabíjecí infrastruktury. Přestože země zůstává energeticky orientována na fosilní paliva, elektromobilita se stala jedním z nejviditelnějších symbolů ekologické transformace.

Životní prostředí a význam dopravy
Baku dlouhodobě čelí problémům spojeným s hustou automobilovou dopravou a vysokým podílem starších vozidel. Hlavním cílem státu bylo snížit lokální emise a urychlit obnovu vozového parku. Proto byly od roku 2019 zaváděny daňové a celní pobídky pro elektromobily a později i hybridní vozidla. Vedle ekologických cílů měly tyto kroky stimulovat dovoz modernějších vozidel a rozvoj nové infrastruktury.

Stav a struktura vozového parku
K počátku roku 2025 bylo v Ázerbájdžánu registrováno z celkového počtu 1,833 mil. kusů dopravních kolových vozidel přibližně 1,67 milionu osobních vozidel. Elektromobilů bylo pouze 5 941 kusů. Jejich podíl na celkovém vozovém parku tak činil přibližně 0,35 %. Prakticky to znamená jeden elektromobil na 280 až 282 osobních automobilů. Přibližně 99,65 % vozidel stále tvoří automobily se spalovacím motorem nebo hybridním pohonem. Nejrozšířenějšími klasickými modely zůstávají Mercedes, BWA, Audi, Toyota Corolla, Hyundai Elantra, Kia Cerato a Chevrolet Cobalt.

Dovoz vozidel
Podle dostupných statistik za leden až září 2025 bylo do země dovezeno 78 205 vozidel. Z tohoto počtu pocházelo 38 713 vozidel z Číny, což představovalo přibližně polovinu všech dovozů. Ještě v roce 2024 činil podíl čínských vozů přibližně 18 %. Dovoz z Číny se meziročně zvýšil 3,4krát. Tento vývoj zásadně změnil strukturu trhu nových automobilů v zemi.

Pořadí značek bylo v roce 2025 zcela promícháno. Do čela se dostal BYD (+410 %), těsně následovaný značkou Nevo (+636,1 %), známou také jako Changan Qiyuan, která zde dosáhla svého vůbec nejlepšího výsledku na světě s podílem 22,1 %. Changan (+633,1 %) je třetí s podílem 19,2 %, což znamená, že dvě značky skupiny Changan dohromady ovládají 41,3 % trhu. Toyota (+20 %) je nejlepší z nečínských výrobců s podílem 9,9 % a čtvrtým místem, přestože v roce 2024 byla jedničkou s podílem 17,7 %.

Mezi modely se novým lídrem stal BYD Chazor (+632 %), známý také jako Destroyer 05, s obrovským tržním podílem 14,6 %, následovaný těsně modelem Changan UNI-Z. Chevrolet Cobalt, který byl v roce 2024 na prvním místě, se letos propadl o 57 % až na 10. příčku. Značka Nevo navíc pozoruhodně obsadila další tři pozice díky modelům A05, Q07 a Q05. Vedle modelu Cobalt.

Elektromobily
V období leden až červenec 2026 bylo do Ázerbájdžánu dovezeno 596 elektromobilů v celkové hodnotě 15,475 mil. USD. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2025 se objem dovozu elektromobilů snížil o 584 vozidel, tedy na polovinu, zatímco jejich hodnota klesla o 22,7 mil. USD, což představuje pokles 2,5krát.

Celkově bylo během prvních sedmi měsíců roku do Ázerbájdžánu dovezeno 41 105 vozidel v hodnotě 807,4 mil. USD. Meziročně se počet dovezených vozidel snížil o 22 296 kusů (o 35,2 %), zatímco hodnota dovozu klesla o 363,6 mil. USD (o 31 %).

Z celkového počtu bylo dovezeno 428 vozidel určených k přepravě 10 a více osob v hodnotě 63,709 mil. USD a 36 169 osobních automobilů a dalších vozidel určených k přepravě osob v hodnotě 660,018 mil. USD.

Hybridní vozidla
Nejdynamičtěji rostoucím segmentem trhu jsou hybridní vozidla. V roce 2025 bylo dovezeno 73 678 hybridních vozidel v hodnotě 1,428 mld. USD. Oproti roku 2024 se jejich počet zvýšil 2,8krát a finanční objem dovozu se zdvojnásobil. Z celkového počtu připadalo 62 488 hybridů na Čínu v hodnotě 1,133 mld. USD. Z Japonska bylo dovezeno 5 031 hybridů, z Jižní Koreje 2 903, z USA 1 718 a z Německa 615 vozidel.

Co se letošního roku týká, tak jen v lednu 2026 bylo do Ázerbájdžánu dovezeno celkem 712 hybridních automobilů v hodnotě 15,611 mil. USD. To znamená meziroční pokles  počtu o 45,3 % a nárůst hodnoty o 52,4 %.

Hodnota plug-in hybridních automobilů dovezených do země v lednu vzrostla o 73,7 % na 76,113 mil. USD a jejich počet se zvýšil o 79 % na 3 872 kusů.

Pobídky
Zásadní roli v rozvoji trhu sehrály vládní pobídky.

Pobídky pro elektromobily
Od roku 2019 byly elektromobily osvobozeny od DPH ve výši 18 %. V roce 2022 bylo clo na nové elektromobily vyrobené během posledních tří let sníženo z 15 % na 0 %. Osvobození od DPH se týkalo jak dovozu, tak následného prodeje vozidel. Podobné výhody platily také pro dovoz nabíječek a jejich komponentů.

Pobídky pro hybridy
Od roku 2022 byly od DPH osvobozeny hybridní automobily se stářím do tří let a objemem motoru do 2 500 cm3. Platnost výjimek byla několikrát prodloužena až do 1. ledna 2026. Díky tomu se hybridy staly ekonomicky nejatraktivnější kategorií nově dovážených vozidel.

Finanční dopady pobídek
U elektromobilu v ceně 40 000 AZN představovala samotná DPH úsporu 7 200 AZN. Pokud se připočetlo i zrušené 15% clo, mohla celková úspora dosáhnout až přibližně 13 200 AZN. U hybridních vozidel činila úspora přibližně 18 % pořizovací ceny. Provoz elektromobilu je podle místních odhadů až pětkrát levnější než provoz srovnatelného vozidla na benzin.

Konec pobídek
K 31. prosinci 2025 skončila většina zvýhodnění. Předseda Státního celního výboru S. Baghirov v roce 2026 uvedl, že pokles dovozu elektromobilů souvisí právě s vypršením programu podpory. Návrat DPH znamená zdražení hybridních vozidel přibližně o 18 %. U vozidla za 40 000 AZN proto cena vzroste přibližně o 7 200 AZN.

Dominance Číny
Čínští výrobci dnes podle dostupných údajů kontrolují přibližně 76 % světového trhu elektromobilů a plug-in hybridů. Ázerbájdžán se stal jedním z hlavních odbytišť čínských značek na jižním Kavkaze. Významnou roli sehrála nejen konkurenceschopná cena, ale i skutečnost, že čínští výrobci hledají nové exportní destinace v reakci na zpřísňování podmínek a cel v EU a USA.

Čínské a evropské značky
Nejvýznamnější čínské značky zastoupené v Ázerbájdžánu jsou BYD, Changan, Geely, Zeekr, Li Auto, Voyah, Deepal, Haval, Chery, Exeed a JAC. Mezi nejčastěji zmiňované modely patří BYD Atto 3, BYD Seal, BYD Song Plus DM-i, Deepal S07, Zeekr X a Li Auto L7. Evropský segment zastupují zejména BMW i4 a iX, Mercedes EQE a EQS, Volkswagen ID.4 a ID.5, Audi e‑tron a Porsche Taycan. Evropské značky však představují pouze menší část trhu a soustřeďují se především na prémiové zákazníky.

Ceny vybraných vozidel
BYD Dolphin 27 000–35 000 AZN, BYD Yuan Plus (Atto 3) 38 000–48 000 AZN, BYD Song Plus DM-i 42 000–55 000 AZN, Deepal S07 50 000–65 000 AZN, Zeekr X 55 000–75 000 AZN, Li Auto L7 75 000–110 000 AZN, Geely Monjaro 45 000–60 000 AZN. Dále BYD Seal EV 55 800 AZN, BYD Song L DM-i 46 800 AZN, BYD Tang L DM‑i 79 800 AZN, Geely Monjaro Hybrid 55 900 AZN, Li L6 84 830–85 935 AZN, Li L7 93 330–101 830 AZN, Li L9 125 800 AZN a Li Mega 135 150 AZN.

Srovnání s Českou republikou
BYD Seal EV stojí v Baku přibližně 55 800 AZN, tedy asi 759 tisíc Kč, zatímco v České republice přibližně 1,15–1,25 mil. Kč. BYD Tang stojí přibližně 1,09 mil. Kč oproti asi 1,7 mil. Kč v ČR. Deepal S07 vychází přibližně na 679 tisíc Kč, zatímco obdobně zaměřené modely v ČR přesahují jeden milion Kč. Geely Monjaro stojí kolem 760 tisíc Kč, zatímco srovnatelná evropská SUV stojí 1,1–1,5 mil. Kč. Li L7 stojí v Baku přibližně 1,27–1,39 mil. Kč, zatímco individuálně dovezené vozy do ČR stojí 1,8–2,1 mil. Kč. Většina čínských elektromobilů a hybridů je tak v Ázerbájdžánu o 30–50 % levnější než na českém trhu.

Nabíjecí infrastruktura
V dubnu 2024 fungovalo v Ázerbájdžánu přibližně 87 nabíjecích stanic. Tehdy vláda uváděla, že při 4 000 elektromobilech by bylo potřeba minimálně 400 stanic a při očekávaných 8 000 elektromobilech až 800 stanic. V roce 2026 databáze EVMap evidovala 145 nabíjecích lokalit a 287 nabíjecích portů v osmi městech. Více než 70 % infrastruktury je soustředěno v metropolitní oblasti Baku.

Ekonomika nabíjení
Veřejné nabíjení stojí 0,28–0,35 AZN za kWh. Plné nabití baterie o kapacitě 60 kWh stojí přibližně 16,8–21 AZN. Domácí tarif činí 0,084 AZN/kWh do 200 kWh měsíční spotřeby, 0,10 AZN/kWh v pásmu 200–300 kWh a 0,15 AZN/kWh nad 300 kWh. Domácí nabití běžného elektromobilu proto stojí přibližně 5–9 AZN.

P. Kalina, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Baku