Celkový vývoj

AZ patřil mezi několik zemí, na něž globální ekonomická krize (2008-2010) nedopadla natolik, aby způsobila domácí ekonomice zásadní problémy. Podle předběžných údajů zaznamenal AZ v roce 2010 ve všech makroekonomických ukazatelích – s výjimkou zemědělství – nárůst.

Ázerbájdžán  je podle statistik World Economic Forum již podruhé za sebou na prvním místě v SNS v žebříčku konkurenceschopnosti a podle úrovně makroekonomické stability postoupil vloni o 14 pozic na 13. místo (ze 139 hodnocených zemí). Ratingová agentura Standard and Poor´s změnila v loňském roce hodnocení ekonomiky ze stabilní na pozitivní a Fitch poprvé přiřknul zemi investiční stupeň.

Tahounem AZ ekonomiky byl nesporně ropný a plynový sektor (v roce 2010 bylo vytěženo 50,83 mil. tun ropy a 26,27 mld. m³ plynu). I díky němu HDP vzrostl v roce 2010 o 5 %. V poslední dekádě dosahoval každoroční přírůstek HDP převážně dvouciferných čísel,  v letech 2005 ekonomika rostla o 26,4 %, v roce 2006 dokonce o 34,5 %, v roce 2007 o 25 %,  v roce 2008 o 10,5 % a v roce 2009 o 9 %. Ázerbájdžán byl tak druhou nejrychleji rostoucí ekonomikou světa po Rovníkové Guinei.

Relativní snížení tempa růstu ekonomiky v minulém roce nelze jednoznačně hodnotit jako negativní vývoj, neboť tento růst je již generován z mnohem větší základny (HDP Ázerbájdžánu se již přibližuje 40 miliardám USD).

Na ropném průmyslu jsou do větší či menší míry přímo závislá ostatní průmyslová odvětví.  

Za pozitivní vývoj v minulém roce je možné (pro tento typ na ropě a plynu závislé ekonomiky) považovat relativně nízkou míru inflace (5,7 %), která výrazně neznehodnocuje úspory firem a jednotlivců a nebrzdí rostoucí investiční činnost.

I v roce 2010 se vedení země zaměřovalo na rozvoj dopravní, sociální a jiné infrastruktury země - za zmínku stojí např. výstavba nebo rekonstrukce cca 45 zdravotnických zařízení či 70 škol.

Národní fond na pomoc podnikání poskytl výhodné úvěry malým a středním podnikatelům ve výši 138 miliónů USD.

I když se vláda i v loňském roce snažila stimulovat rozvoj strojírenství a chemického průmyslu, v ázerbájdžánské ekonomice si stále zachovává velký význam zemědělství - zůstává v něm zaměstnáno stále nejvíce lidí. Vláda proto hodlá v roce 2011 pokračovat v silné dotační politice směrem k zemědělství. Cílem je dosažení soběstačnosti v produkci hlavních zemědělských plodin, kuřat, mléka a hovězího skotu. Vláda bude podle prezidenta Alijeva podporovat koncentraci zemědělské výroby do velkých farem a expanzi zemědělské výroby na ladem ležící pastviny.

Investice

V roce 2010 celkové investice do ekonomiky vzrostly o 15 % a dosáhly 15,5 miliard USD. Z toho zahraniční investice tvořily pouze menší část – 2,88 miliard USD. Z toho 52 % investic pocházelo z Velké Británie. Další země: USA 15 %, ČR 9 %, Japonsko 7,5 %, Norsko 4,7 % a Turecko 3,9 %. Investice do základních prostředků ze všech finančních zdrojů tvořily 11,67 miliard USD, což je o 21,2 % více než v roce 2009. Tři čtvrtiny těchto investic pocházely z vnitřních zdrojů. Z celkových 15,5 mld. USD investic do hospodářství země v průběhu roku 2010 bylo do ropného sektoru vloženo cca 40 %.

Průměrný hrubý měsíční příjem činil 321,2 manatů, což je cca 385 USD (nárůst oproti roku 2009 o 7,7 %). Minimální mzda byla zvýšena z 90 USD na 102 USD. Stejně vzrostla i základní část důchodů. Sociální pomoc státu v různé formě byla poskytována 550 tisícům občanů.

Platební bilance

Příjmy státního rozpočtu činily v roce 2010 14,252 miliardy USD, výdaje dosáhly 14,707 miliard USD. Rozpočtový deficit tak dosáhl 455 miliónů USD. Oproti roku 2009 vzrostly příjmy a výdaje státního rozpočtu o 10,4 %, resp. o 12 %.

Valutové rezervy a měnová politika

Rezervy Centrální banky Ázerbájdžánu v cizí měně a ve zlatě byly v průběhu roku 2010 navýšeny o cca 1,2 mld. USD a k 31.12.2010 tak činily 6,4 mld. USD. Celkové devizové rezervy země (tedy včetně aktiv Státního ropného fondu AZ) se zvýšily o 9 mld. USD na celkových 29 mld. USD, což je 75 % HDP (a více než trojnásobek celkového státního a soukromého dluhu). Bankovní sektor jako takový zaznamenal v roce 2010 určitá zlepšení (Moody´s Investors Service zvýšilo své hodnocení bankovního systému AZ z „negativní“ na „stabilní“). Vklady obyvatelstva v bankách vzrostly o 23 % a celková bankovní aktiva vzrostla o 8 %. V zemi začal v minulém roce více fungovat hypoteční trh. Připravuje se také zásadní reforma pojišťovnictví včetně zavedení nových produktů, jako je např. životní pojištění.

Centrální banka udržovala paritu národní měny k USD po celý rok a dovolila jen menší apreciaci národní měny, a to ve výši 0,6 %. Koncem roku 2010 pak oznámila, že napříště bude kurz národní měny určovat cílením na kurz amerického dolaru a nebude již používat systém měnového koše. V praxi to znamená připoutání kurzu národní měny k USD s kontrolovaným postupným zhodnocováním národní měny k USD. Podle Mezinárodního měnového fondu má umělé udržování kurzu místní měny AZN vůči USD v krátkodobém horizontu své opodstatnění. 

Celkové devizové intervence centrální banky za celý rok nepřesáhly 1 miliardu USD. Centrální banka také po většinu roku 2010 pokračovala v expanzivní fiskální politice a zvýšila objem oběživa o 20,2 %. Základní úroková míra zůstala až do konce října 2010 nezměněna – 2 %. Pod vlivem rostoucí inflace, růstu agregátní poptávky a pozitivního očekávání na straně platební bilance byla banka nucena zvýšit úrokovou míru od 1.11.2010 na úroveň 3 %.

Zahraniční obchod

Za 11 měsíců roku 2010 zahraniční obchod dosáhl 25,1 miliardy USD, což je o 34,8 % více než za sledované období v minulém roce. Pozitivní saldo činilo 13,7 miliardy USD. K nejvýznamnějším obchodním partnerům patřila Itálie (především díky tomu, že přes italský ropný terminál v Terstu proudí do řady dalších evropských zemí, včetně ČR, ázerbájdžánská ropa, která je v Ázerbájdžánu vykazována v zahraničním obchodu s Itálií), Turecko, Rusko, Írán a SRN.

Významný byl růst exportu mimo ropný průmysl, který se zvýšil o více než 16 %.

Vyhlídky na rok 2011

Podle  předsedy Centrální banky AZ bude hlavní výzvou, stojící před ekonomikou v tomto roce, zachování vysokých temp růstu HDP, tak, aby se podíl HDP na obyvatele zvýšil z nynějších cca 10 tisíc USD na 17-18 tisíc USD do deseti let. To předpokládá roční růst  HDP o 7-8 %. Toto může být realistická vize, pokud se podaří uskutečnit všechny investiční programy v ropném a plynovém průmyslu a ceny těchto surovin na světovém trhu budou nadále vysoké.

Výdaje státního rozpočtu na obranu v roce 2011 přesáhnou 3 miliardy USD, přičemž většina prostředků má být použita na nákup zbraní, munice a zbraňových systémů. Vláda se zavázala posilovat roli vlastního obranného průmyslu v ekonomice.