Generální plán pro Baku je komplexním plánem pro rozvoj města do roku 2040 zaměřeným na globální městské výzvy včetně snížení dopadů na životní prostředí, zajištění energetické efektivity a podporu rozvoje zelené infrastruktury. K dosažení stanovených cílů je navržen koordinovaný postup zaměřený na 4 hlavní priority: udržitelný rozvoj města, obnovu města a životního prostředí, zachování architektonické estetiky a historického dědictví, a vkládání nového obsahu do městské struktury.

V návaznosti na schválení Plánu začaly být v Baku viditelné aktivity spojené s jeho implementací, a to především v oblasti dopravy. Ve městě se začaly objevovat autobusové pruhy zajišťující plynulý průjezd městem i v dopravní špičce. Jejich hlavním cílem, nutno poznamenat, že poměrně úspěšným, bylo přilákat dalších pasažéry k využití hromadné dopravy. Pruhy pro cyklisty jsou naopak pro obyvatele hlavního města novinkou, která začíná být využívána jen velice pomalu. Zároveň začaly být podnikány kroky k rozšiřování stávajících ulic a vytváření nových kapacitních spojnic mající snížit hustotu aktuálního provozu a připravit se na očekávané zvýšení počtu automobilů ve městě.

Významného posunu při implementaci Plánu bylo dosaženo v listopadu 2024. Na začátku měsíce byla vytvořena dopravní společnost Ázerbájdžánský transportní a komunikační holding (AZCON). Organizace má sjednotit fungování podniků zodpovědných za fungování veřejné dopravy a zajistit komplexní přístup k dopravě v hlavním městě i v celém Ázerbájdžánu. Holdingem budou řízeny státní společnosti jako jsou Ázerbájdžánská železnice, Baku metro, BakuBus, Ázerbájdžánské aerolinky, Mezinárodní obchodní přístav v Baku či Ázerbájdžánská kaspická přepravní společnost.

V listopadu bylo navíc na okraj zasedání klimatické konference COP 29 podepsáno Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem digitálního rozvoje a dopravy Ázerbájdžánu a Evropskou investiční bankou (EIB). Memorandum navazuje na cíle EIB Global týkající se zlepšení městské mobility a snížení emisí a zároveň vhodně navazuje na již schválený Generální plán pro Baku. Podpisem Memoranda se obě organizace zavázaly spolupracovat na pokroku a přípravě při rozšíření a modernizaci sítě metra v Baku.

V Ázerbájdžánu je, stejně jako v České republice, metro pouze v hlavním městě. Jeho první část o délce 6,5 km byla v Baku otevřena v roce 1967, tedy celých 7 let před Prahou. Metro v době otevření bylo dimenzováno na násobně nižší počet přepravených osob, čemuž byla přizpůsobena například délka nástupišť ve stanicích nebo kapacita vozů. V současné době metro přepraví průměrně 630 000 pasažérů denně. Dle Programu městské mobility, který je součástí Plánu, je očekáváno, že do roku 2040 se počet pasažérů zvýší až 1,37 mil. za den. Navýšení počtu přepravených osob je patrné již nyní a kvalitní uspokojení poptávky po přepravě metrem i během dopravní špičky je výzvou pro všechny zaměstnance metra.

Díky spolupráci s EIB by mělo dojít k rozšíření kapacit metra, nákupu nových vozů, a také k výstavbě až 10 nových stanic. Síť metra by měla být do roku 2040 rozšířena o 36,8 km na 73,4 km, což je dvakrát více než nyní. Na modernizaci EIB poskytne Ázerbájdžánu úvěr až do výše 50 % celkové investice. Rozšíření a modernizace metra se navíc pozitivně odrazí na environmentální situaci ve městě a usnadní přesuny místních obyvatel. Rozšířená síť metra se pak stane páteří pro modernizovaný systém veřejné dopravy tvořeného uzly, na nichž se budou propojeny různé typy hromadné i soukromé dopravy.

 

Klára Zeldová (ekonomický diplomat)