V žebříčku ekonomické svobody, který každoročně sestavuje Adriatic Institute ve spolupráci s The Wall Street Journal a Heritage Foundation si Chorvatsko letos opět pohoršilo. V hodnocení 157 světových ekonomik skončilo letos na 116. místě (vloni 113.) a v indexu 43 evropských zemí podle ekonomické svobody se umístilo na 38. příčce.

Z maximálně možných 100 bodů získalo Chorvatsko v průměrném hodnocení v 10 kategoriích (svoboda podnikání, obchodní svoboda, fiskální a monetární svoboda, velikost státního aparátu, investiční a finanční svoboda, vlastnická práva, svoboda od korupce a svoboda práce) pouhých 55,1 bodu, což jej řadí do skupiny převážně nesvobodných ekonomik a zůstává tak nejen za zeměmi jako Srbsko a Černá Hora, ale i za Kambodžou , Pákistánem a Nikaraguou.

Nejhůře v hodnocení dopadl chorvatský právní systém (velikost státního aparátu – 31,7 bodu), vlastnická práva (30 bodů), korupce (41 bodů) a svoboda práce (43,4 bodu). Pro srovnání evropský průměr všech kategorií je 66,3 bodu.

Dle vyjádření Joela Anand Samy, jednoho ze zakladatelů Adriatic Institute, Chorvatsko disponuje mimořádným potenciálem, který ale občané nemohou využít z důvodu nedostatku základních předpokladů pro fungování svobodného trhu – vlády práva a ochrany vlastnických práv. „Pokud bude zůstávat politická korupce bez potrestání, pokud bude stát zasahovat do ekonomiky prostřednictvím podniků, bank a pojišťoven vlastněných státem (např. Croatia osiguranje stále dominuje – pozn. ZÚ), dokud nebude zájem plně privatizovat, realizovat opravdu tržní výběrová řízení, deregulovat, zavést jednoduchý a transparentní daňový systém, tolerovat svobodná soukromá média a stát si nepřestane budovat poslušnost a závislost různými subvencemi (např. v zemědělství jsou enormní-pozn.ZÚ), budou i nadále ekonomické svobody Chorvatů v ohrožení.

Měnová politika je poškozena státní manipulací s cenami (stát ovlivňuje ceny minimálně 30 výrobků, např. chleba a mléka – pozn.ZÚ). Celkovou slabinou Chorvatska je příliš velký státní aparát – prostřednictvím velké státní spotřeby (státní výdaje dosáhly 47,7 HDP – pozn. ZÚ) je stát výrazně přítomen v klíčových oborech ekonomiky. Přetrvává stále dosti těžkopádná regulace podnikání (např. založení firmy trvá 40 dní, bariéry tarifní -spotřební daň u dovážených cigaret- a netarifní -rozdílný výklad zákonů a vyhlášek na lokální úrovni-pozn.ZÚ), pracovní síly (např. náklady na pracovní sílu a její případné propuštění jsou vysoké-pozn. ZÚ) i vlastnického práva (např.nedobré fungování katastrálních úřadů-pozn.ZÚ).

Soudní systém zůstává pod vlivem korupce, politických zásahů a neefektivity aparátu (např. neochota uznávat arbitrážní rozhodnutí cizích soudů – pozn. ZÚ). Početné neoficiální překážky zahraničních investic, jako vysoce politizovaná rozhodnutí v oblasti regulace (např. potíže zahraničního managementu při získávání pobytových a pracovních povolení – pozn. ZÚ), zvyšují náklady na investování v Chorvatsku. Zatěžující a netransparentní administrativní regulace, často na lokální úrovni, je stále pro podnikatele překážkou," tvrdí zástupci Adriatic Institute a zároveň spoluautoři žebříčku Joel Anand Samy a Nataša Srdoč.

Stejně jako u všech podobných žebříčků, i zde lze říci, že srovnávání mnohde pokulhává. Bez ohledu na to, je-li Chorvatsko před Nikaraguou, či za ní, má ale tento index určitou vypovídací schopnost a je možno jej považovat za jednu kostku mozaiky. Pohled představitelů renomovaných institucí by měl být vhodnou protiváhou pro jednoznačně optimistický pohled vládních kruhů, který je prezentován veřejnosti. Jak vyplývá z předchozího zpravodajství ZÚ Záhřeb o potížích konkrétních českých firem, tvrdá slova Joela Samyho by bylo možno velice snadno doložit konkrétními příklady.