Americké investiční společnosti se vztahem k ČR
Tento podkladový materiál, vypracovaný GK New York, obsahuje základní informace o amerických investičních společnostech, jejich zakládání a podmínky jejich činnosti. Dále podává přehledné rozlišení jednotlivých typů investičních společností. Zpráva také obsahuje zkušenosti amerických společností s
Tento podkladový materiál, vypracovaný GK New York,
obsahuje základní informace o amerických investičních
společnostech, jejich zakládání a podmínky jejich činnosti. Dále
podává přehledné rozlišení jednotlivých typů investičních
společností. Zpráva také obsahuje zkušenosti amerických
společností s podnikáním v ČR a jejich hodnocení. Přílohy uvádí
přehled hlavních amerických investičních společností a také těch,
které mají své aktivity také v ČR.
Obsah
1) Investiční společnost - definice a historický
vývoj
2) Typy investičních společností
3) Registrace investičních společností
4) Neregistrované investiční společnosti
5) Další požadavky na investiční společnosti
6) Základní charakteristika mutual funds
7) Založení MF
8) Základní typy mutual funds
9) Zkušenosti U.S. investičních společností v
ČR
Příloha č.1: Přehled U.S. investičních
společností aktivních v ČR (k 31.3.2000)
Příloha č.2: Přehled U.S. investičních
společností a jejich investičních fondů pro střední Evropu (k
31.3.2000)
1) Investiční společnost - definice a historický vývoj
Investiční společnost (IS) je v USA definována zákonem "I nvestment Company Act of 1940". Za IS je považován každý vydavatel cenných papírů, který se:
-
primárně zabývá nebo se hodlá zabývat investováním, reinvestováním či obchodováním s cennými papíry
-
zabývá nebo se hodlá zabývat vydáváním certifikátů o nominální hodnotě se splátkovým typem, nebo se tím již zabýval a některé tyto certifikáty má dosud nezaplacené
-
zabývá nebo se hodlá zabývat investováním, reinvestováním, vlastněním, držením nebo obchodováním s cennými papíry a vlastní či hodlá vlastnit "investiční cenné papíry", jejichž hodnota přesahuje 40% hodnoty celkových aktiv vydavatele na nekonsolidované bázi (mimo vládních cenných papírů a hotovosti).
"Investiční cenné papíry" zahrnují veškeré cenné papíry kromě:
-
vládních cenných papírů cenných papírů vydaných zaměstnaneckými investičními společnostmi
-
cenných papírů vydaných většinovým vlastníkem dceřiných společností, které nejsou investičními společnostmi a neodkazují se na výjimky z definice IS ze zákona
První investiční společnost v USA vznikla již v roce 1924 - The Massachusetts Investor Trust. Jednalo se o privátní společnost. Do dnešního dne je činná, změnila pouze název na State Street Research. V současné době provozuje 7 investičních fondů. Podle odhadů této investiční společnosti by 10.000 USD investovaných v roce 1924 mělo dnes hodnotu téměř 40 mil. USD. Na konci roku 1999 bylo v USA u Securities and Exchange Commission registrováno 434 investičních společností, které provozovaly 7.808 investičních fondů. Hodnota spravovaných aktiv přesáhla 6,8 bil. USD.
Následující tabulka ukazuje historický vývoj počtu investičních společností v USA:
Rok |
1980 |
1985 |
1990 |
1995 |
1999 |
Počet investičních společností |
123 |
215 |
326 |
371 |
434 |
Zdroj: U.S. Securities and Exchange Commission
2) Typy investičních společností
Ve Spojených státech existuje několik typů investičních společností. Mezi 3 nejobvyklejší typy patří:
-
open-end management companies
-
close-end management companies
-
unit investment trusts
a) Open-end management companies jsou běžně nazývány jako mutual funds (MF). Ty vlastní určité portfolio cenných papírů, které jsou spravovány investičním poradcem. MF jsou řízeny správní radou (board of directors), která kontroluje jednání fondu s investičním poradcem a dalšími poskytovateli služeb. MF nabízí průběžně veřejnosti neomezené množství svých akcií. Tyto akcie jsou odkoupitelné (redeemable), tzn. že akcionáři fondu mají právo prodat své akcie zpět fondu a obdržet poměrnou část čistých aktiv fondu.
b) Close-end management companies rovněž vlastní určité portfolio cenných papírů, které jsou spravovány investičním poradcem. Jsou rovněž řízeny správní radou. Obvykle vytváří tzv. closed-end funds. Ty nabízí veřejnosti jednorázově pevné množství akcií, které však nejsou odkoupitelné (redeemable). S akciemi close-end funds se obchoduje na sekundárních trzích, většinou na burze.
Mutual funds a closed-end funds se na základě složení portfolia dále dělí na diverzifikované a nediverzifikované fondy. Diverzifikované fondy musí mít minimálně 75% celkové hodnoty jmění v hotovosti a dalších likvidních položkách včetně pohledávek, vládních obligací a ostatních obligací.
Nediverzifikované fondy jsou všechny fondy kromě diverzifikovaných.
c) Unit investment trust (UIT) vlastní určité portfolio cenných
papírů. Na rozdíl od předchozích 2 typů investičních společností
nemají investičního poradce ani správní radu, která nepřetržitě
dohlíží na činnost společnosti. UIT mají sponzora, který organizuje
jejich činnost. UIT vydávají odkoupitelné akcie. Typickou činností
sponzora je obchodování s akciemi na sekundárním trhu (burza).
3) Registrace investičních společností
Investiční společnosti musí být podle zákona Investment Company Act of 1940 registrovány u U.S. Securities and Exchange Commision (SEC). Kromě žádosti o registraci (tzv. Form N-8A) musí investiční společnost dále předložit SEC různé finanční dokumenty, organizační strukturu společnosti a smlouvy s poskytovateli služeb. Žádost o registraci mutual funds je odlišná (tzv. Form N-1A). Další typy investičních společností předkládají různé jiné registrační formuláře - closed-end funds např. Form N-2.
Mutual Funds (MF) a Unit Investment Trust (UIT) neplatí při
založení žádné registrační poplatky. Každý rok jsou povinny SEC
předkládat formulář (Form 24F-2), který obsahuje údaje o počtu a
hodnotě prodaných a zpětně odkoupených cenných papírů za poslední
finanční rok. Investiční společnost současně zaplatí příslušný
poplatek, jehož výše je vypočtena dle příslušné sekce zákona Act of
1933. Closed-end funds platí na rozdíl od MF a UIT registrační
poplatek. Většina formulářů se předkládá v elektronické podobě.
4) Neregistrované investiční společnosti
Investment Company Act of 1940 obsahuje řadu výjimek a
osvobození od povinnosti registrace. V zásadě existují 2 druhy
vydavatelů cenných papírů, kteří nemusí být zaregistrovány jako
investiční společnost u SEC. Jedná se o private investment
companies a investment clubs. Private investment companies
(soukromé investiční společnosti) jsou společnosti, které
neprodávají své akcie veřejně a nabízejí je pouze omezenému počtu
nebo určité skupině investorů. Investment clubs (investiční kluby)
jsou skupiny lidí, které shromažďují peníze na investování. Tyto
kluby jsou organizovány jako sdružení. Členové klubu nejprve
studují různé možnosti investování a poté se na základě většinového
rozhodnutí nakupuje či prodává. Každý člen klubu se podílí na
investičním rozhodnutí.
5) Další požadavky na investiční společnosti
Investiční společnosti podléhají požadavku na minimální kapitál. Podle sekce 14(a) Investment Company Act of 1940 registrovaná investiční společnost a hlavní upisovatel registrované investiční společnosti mohou veřejně nabízet své akcie pokud tato společnost:
-
má čistou hodnotu (net worth) minimálně 100.000 USD
-
nebo dříve udělala veřejnou nabídku svých cenných papírů a v době této nabídky společnost měla čistou hodnotu minimálně 100.000 USD
Po registraci u SEC musí investiční společnosti pravidelně předkládat určité zprávy. Současně musí také pravidelně zasílat určité zprávy svým akcionářům. Každodenní činnost registrovaných investičních společností podléhá mnohým komplikovaným regulacím a požadavkům federálních zákonů o cenných papírech. Investiční fondy např. nemohou podle sekce 17 Investment Company Act of 1940 vstupovat do transakcí s přidruženými poskytovateli služeb, jako jsou např. jejich investiční poradci. Řada regulací se týká rovněž činnosti správní rady fondu. Činnosti investičních společností zpravidla nejsou regulovány jednotlivými státy Unie. Ty však mohou požadovat po investičních společnostech předložení zpráv o činnosti a zaplacení registračních či jiných poplatků. Osoby, které řídí portfolio registrované investiční společnosti, musí být zaregistrovány u SEC jako investiční poradci.
6) Základní charakteristika mutual funds
Mutual fund (MF) je soubor akcií, dluhopisů a dalších cenných papírů, které jsou vlastněny skupinou investorů a spravovány profesionální investiční společností. Většina profesionálních investorů se shoduje v tom, že je chytřejší vlastnit určitý soubor (kolekci) akcií a dluhopisů než spekulovat na úspěch několika málo cenných papírů. Diverzifikace investic může být však obtížná, neboť nakupování jednotlivých akcií a dluhopisů se může prodražit. Vědět co a kdy koupit je permanentní práce. MF nabízejí jedno řešení - jestliže investor svěří své peníze fondu, stávají se součástí společného balíku peněz dalších investorů. Tento balík peněz vytváří mnohem větší kupní sílu než peníze jednoho investora. Jelikož fond může vlastnit stovky různých cenných papírů, jeho úspěch nezávisí na tom, jak si vede jeden či dva cenné papíry. Profesionální manažeři MF neustále sledují kapitálové trhy a přizpůsobují portfolio fondu nejsilněji možnému výkonu.
Následující tabulka ukazuje historický vývoj počtu mutual funds a hodnoty spravovaných aktiv.
1980 |
1985 |
1990 |
1995 |
1999 |
|
Počet mutual fnds |
564 |
1.427 |
3.086 |
5.761 |
7.808 |
Celková aktiva (v mld. USD) |
134,8 |
495,4 |
1.065,5 |
2.820,4 |
6.843,5 |
Zdroj: U.S. Securities and Exchange Commission
7) Založení Mutual Fund
MF jsou vytvářeny investičními společnostmi (tzv. mutual fund companies), makléřskými firmami a bankami. Všechny fondy musí být registrovány u SEC. Minimální vklad pro založení fondu je 100.000 USD. Fondy vydělávají peníze dvojím způsobem - z dividend/úroků ze svých investic a prodejem investic, které zvýšily cenu. MF vyplácí svým podílníkům (investorům) zisky ze své činnosti. Jednotlivé MF vyplácejí či připisují zisky svým klientům na základě různých rozvrhů - v rozmezí každodenně a jednou ročně. Řada MF nabízí svým investorům reinvestice celého či části vytvořeného zisku. Klienti fondů (investoři) platí daně ze zisku (a to i v případě reinvestování tohoto zisku). Počet MF v rámci jednotlivých investičních společností se velmi liší. Některé provozují pouze několik fondů (2-3), jiné i přes sto - např. investiční společnost Fidelity provozuje až 140 mutual funds. Každý nový fond má profesionálního manažera, investiční cíl, který sleduje při "b udování" svého portfolia. Fondy "jsou nabízeny" potenciálním investorům prostřednictvím inzerátů ve finančním tisku, přímými poštovními zásilkami (tzv. direct mailing) nebo tiskovými prohlášeními. V některých případech je podpora prodeje akcií (podílů) nových investičních fondů zajišťována makléři, kteří za prodej inkasují provizi.
Většina MF je otevřených (tzv. open-end funds). To znamená, že fond prodává tolik akcií, kolik investor chce. Jak peníze přicházejí do fondu, dochází k jeho růstu. Když investoři prodávají akcie investičního fondu, počet akcií fondu prodaných investorům klesá. Někdy dochází k tomu, že otevřené fondy jsou uzavřeny novým investorům. Bývá to v případě, že prodej akcií fondu roste příliš rychle a mohl by způsobit neefektivní řízení fondu. Stávající akcionáři však mohou do fondu investovat další peníze. Když je fond uzavřen tímto způsobem, investiční společnost většinou vytvoří podobný fond, aby využila zájmu investorů.
Některé MF jsou uzavřené (tzv. closed-end funds). Tyto fondy investují rovněž do různých cenných papírů, peníze od investorů získávají pouze jednorázově a nabízejí pevně dané množství akcií. S akciemi těchto fondů se obchoduje na burze nebo prostřednictvím přímých obchodů. Tržní cena uzavřeného fondu závisí na investorské poptávce a rovněž na změnách v hodnotě majetku fondu.
Většina MF vkládá svůj kapitál do různých investic, které
odpovídají typu fondu. Například typický akciový fond může vlastnit
akcie ve více než 100 společností, které nabízejí různé zboží či
služby. Kouzlo rozmanitosti akcií je v tom, že ztráty z držení
některých akcií jsou téměř vždy vyrovnány nebo překročeny zisky z
držení ostatních akcií. Na druhou stranu některé MF jsou extrémně
specializované - např. sektorové fondy (sector funds) kupují
většinou akcie firem z určitého odvětví (elektronika, zdravotní
péče, apod.), vysoce výnosové dluhopisové fondy (high yield bond
funds) nakupují zase riskantní dluhopisy přinášející vysoký příjem.
8) Základní typy mutual funds
MF jsou rozděleny do 3 hlavních kategorií:
-
stock (equity) funds
-
bond funds
-
money market funds
Stock funds - tyto fondy investují především do akcií. Portofilo akcií může být u jednotlivých fondů rozdílné a závisí na cílech investiční společnosti. Některé fondy kupují pouze akcie osvědčených firem (tzv. blue chip stocks, value stocks), které pravidelně vyplácejí dividendy. Jiné fondy investují naopak do akcií "mladých" firem (většinou z oblasti high-tech) nebo firem, u nichž očekávají růst ceny akcií za několik let (growth stocks, cyclical stocks). Některé stock funds při investování kombinují obě předchozí varianty.
Bond funds - tyto fondy investují především do dluhopisů (bonds), které mohou mít dlouhodobou či krátkodobou splatnost. Dluhopisy vydává většinou federální vláda, vlády jednotlivých států Unie, města, některé firmy. V USA existují 2 hlavní kategorie těchto dluhopisů:
-
taxable bonds - výnosy z dluhopisů federální vlády a firem (korporací) se zdaňují.
-
tax-free bonds - výnosy z municipálních dluhopisů nejsou zatíženy federální daní. Ani státní, ani místní daně neplatí investoři, kteří vlastní dluhopisy měst (obcí), v nichž žijí. Např. obyvatelé města New York, kteří koupí dluhopisy vydané městem New York, neplatí žádné daně z výnosů z těchto dluhopisů (tzn. federální, státní ani místní daně).
Money market funds (MMF) - tyto fondy se podobají spořícím účtům (savings accounts). Investor obdrží od fondu svůj vklad plus určitý úrok z vložené částky. Tyto fondy jsou téměř bezrizikové, a někteří investoři dávají přednost MMF před stock a bond funds. Na druhou stranu úrok, který MMF vyplácí, je nízký. Existují rovněž 2 kategorie MMF:
-
taxable funds - nakupují nejvíce výnosné krátkodobé firemní akcie či dluhopisy a vládní dluhopisy
-
tax-free funds - nakupují hlavně komunální dluhopisy
Taxable funds vyplácejí o něco vyšší dividendy než tax-free funds, ale investoři musí platit daň ze zisku. Oba typy fondů vyplácejí zhruba stejné sazby jako jsou sazby na peněžním trhu či úroky z bankovních depozitních certifikátů.
Každý MF je založen se specifickým investičním cílem, který odpovídá jednomu ze 3 základních cílů:
-
okamžitý zisk
-
budoucí růst
-
spojení zisku a budoucího růstu
Vždy existuje riziko, že MF nedosáhne stanovený cíl. Některé MF jsou podle definice rizikovější než ostatní. Riziko investování se měří jak nestálostí trhu cenných papírů (tzv. volatility), tak předvídatelností (tzv. predictability) celkových výsledků.
Následující tabulky ukazují vzájemný vztah mezi cílem
investičního fondu a rizikem investic.
Mírná rizikovost |
|||
Cíl investice |
Druh fondu |
Vlastnosti fondu |
Nákupy fondu |
stálý výnos |
Dluhopisy federální vlády a federálních agentur |
Bezpečné vládní cenné papíry (jediným rizikem je inflace a změna úrokových sazeb) |
dluhopisy federální vlády a federálních agentur |
stálý výnos |
vysoce oceněné firemní dluhopisy |
stálý příjem a nízké riziko |
firemní dluhopisy, jejichž splatnost závisí na typu fondu |
Nezdaněný výnos |
vysoce oceněné komunální dluhopisy |
stálý, nepatrně vyšší příjem a nízké riziko |
komunální dluhopisy s různou dobou splatnosti |
Výnos |
krátkodobé/střednědobé zdaněné a nezdaněné dluhopisy |
nízké riziko ztráty a stálého výnosu; méně ovlivněn změnami úrokových sazeb |
různé typy dluhopisů s dobou splatnosti 1-10 let |
Výnos a měnové zisky |
mezinárodní kapitálový trh |
riziko je vázáno na změny v hodnotě měny; očekávání vyšší návratnosti než na U.S. kapitálovém trhu |
zahraniční depozitní certifikáty a krátkodobé vládní cenné papíry |
Bezpečnost a nějaký výnos |
zdaněný a nezdaněný kapitálový trh |
téměř úplná bezpečnost investic, výnos založen na stávajících úrokových sazbách |
depozitní certifikáty a velmi krátkodobý vládní, firemní a komunální dluh |
Střední rizikovost |
|||
Cíl investice |
Druh fondu |
Vlastnosti fondu |
Nákupy fondu |
silný růst plus nějaký běžný výnos |
růst a výnos |
růst a běžný výnos; střední riziko ztráty |
akcie přinášející vysoké dividendy a ukazující dobrý růst |
střední příjem a dobrý růst |
Výnos |
výnos a dobrý růst; střední riziko ztráty |
"blue-chip"* akcie a akcie veřejně prospěšných podniků přinášející velké výnosy |
příjem a růst |
Vyrovnaný |
přiměřený výnos a růst; limitované ztráty |
část je v preferenčních akciích (cca 60%) a část v dluhopisech (40%) |
především výnos |
Výnos |
výnos, ale s nízkým růstem; limitované ztráty při poklesu |
především dluhopisy, ale taky nějaké akcie přinášející dividendy |
vysoký výnos |
Mezinárodní a globální dluhopisy |
vysoký výnos; lepší investiční návratnost když US dolar je slabý a horší když dolar je silný |
dluhopisy na zahraničních trzích a U.S. trhu |
střední výnos a pravidelná návratnost investic |
Ginnie Mae - investiční fondy GNMA |
výnos a návratnost kapitálu, avšak hodnota a návratnost závisí na změnách v úrokových sazbách |
cenné papíry podpořené společným fondem vládně pojištěných hypoték |
imitace burzy cenných papírů |
index |
průměrné výnosy a ztráty na trhu, který sleduje index |
akcie reprezentované v indexu, který fond sleduje |
*prvotřídní akcie
Vysoká rizikovost |
|||
Cíl investice |
Druh fondu |
Vlastnosti fondu |
Nákupy fondu |
nadprůměrné dlouhodobé zisky |
agresivně rostoucí fondy; tzv. Capital Appreciation Fund (fondy kapitálového zhodnocení) |
velmi nestálé a spekulativní; riziko nadprůměrné ztrát k dosažení nadprůměrného výnosu; velmi nízké dividendy |
akcie nových nebo podhodnocených firem, u nichž se očekává růst hodnoty |
nejlepší dlouhodobé výnosy |
růst malých firem |
velmi nestálé a spekulativní; riziko nadprůměrné ztráty k dosažení nejvyšších zisků |
akcie malých firem obchodovatelné na burzách nebo tzv. "na přepážce" |
zajištění se před ztrátou na finančních trzích |
zlato a drahé kovy |
extrémně nestálé a spekulativní; velké riziko ztráty |
akcie firem těžících zlato a jiné drahé kovy, zlato a drahé kovy |
růst |
Sektor |
extrémně nestálé fondy, závislé na správném načasování trhu |
akcie firem jednoho specifického průmyslu, např. energetika, doprava |
mezinárodní růst |
Mezinárodní ekvita |
nestálé; zisky a ztráty závisí na cenách akcií a kolísání měny |
akcie zahraničních firem |
nadprůměrný růst |
růst |
nestálé; riziko větších ztrát k dosažení větších zisků |
akcie středních a velkých společností, u nichž se předpokládá rychlý růst hodnoty |
světový růst |
globální ekvita |
riziko větších ztrát na "k lesajících" trzích kompenzované očekávaným vysokým ziskem na "rostoucích" trzích; riziko změn v hodnotě měny |
akcie domácích a cizích společností |
nejvyšší běžný výnos |
vysoce výnosné dluhopisy (zdaněné a nezdaněné) |
velmi vysoký výnos z vysoce rizikových dluhopisů v nebezpečí prodlení |
nízko oceněné a podřadné (zdaněné) a komunální (nezdaněné) dluhopisy |
zodpovědný růst |
svědomitost |
průměrný růst s rizikem vyšších ztrát kvůli omezení investic |
akcie společností, které splňují etické normy fondu |
V posledních letech je v USA velmi populární investování na zámořských trzích. Investiční fondy tak umožňují i malým investorům vstupovat na trhy, na které by se bez jejich pomoci nedostali. Investiční fondy operující mezinárodně se dělí do čtyř specifických kategorií:
a) international, overseas funds (mezinárodní, zámořské fondy) - investují do akcií a dluhopisů po celém světě. Tyto fondy vyrovnávají riziko tím, že investují do cenných papírů nejen ve vyspělých ekonomikách s nízkým meziročním růstem HDP, ale též v menších zemích s výrazným ekonomickým růstem.
b) global, world funds (globální, světové fondy) - jejich portolia zahrnují jak americké akcie a dluhopisy, tak akcie a dluhopisy z jiných zemí. Navzdory svému názvu investují 75% svých aktiv do amerických firem.
c) regional funds (regionální fondy) - investice soustřeďují do určitého regionu (Latinská Amerika, Tichomoří, Evropa, atd.). Tyto fondy využívají silný ekonomický rozvoj ve vybraném světovém regionu. Investují většinou do několika zemí. Při stagnaci trhu v některé zemi se mohou další země téhož regionu nacházet v období ekonomického růstu (boom).
d) country funds (zemské, státní fondy) - investují do jediné zámořské země (např. Mexiko). Jestliže si fond vede dobře, mohou být založeny další fondy pro stejnou zemi. Většina zemských fondů je uzavřená (close-end funds). Nákupem akcií a dluhopisů v jediné zemi mohou investoři vydělat na vysokém ekonomickém růstu, neboť menší země se začínají industrializovat nebo rozšiřují svoje exportní trhy. V nedávných letech byly příkladem některé země Asie či Latinské Ameriky. Riziko u investic do zemských fondů v rozvíjejících se zemích (emerging markets) je vyšší v důsledku nejisté politické stability.
Investoři, kteří vložili své peníze do fondů operujících
mezinárodně, se nemusí přímo zabývat pohybem kurzu místní měny či
počítáním zahraničních daní. Tuto práci za ně vykonává fond. Na
druhou stranu však hodnota každého fondu investujícího v zahraničí
je přímo ovlivněna nejen podmínkami na místním trhu, ale i měnovým
kurzem. Zámořské fondy (overseas funds) jsou méně spolehlivé než
americké vzhledem k výnosu. Změny v hodnotě dolaru totiž přímo
ovlivňují výnos fondu.
9) Zkušenosti U.S. investičních společností v ČR
a) Czech Republic Fund
V dubnu 1994 založila americká investiční firma Oppenheimer Company investiční fond Czech Republic Fund. Akcie tohoto fondu se začaly obchodovat na New York Stock Exchange (NYSE) dne 3.září 1994 pod značkou CRF. Fond měl ve svém portfoliu následujících 32 českých firem - Biocel Paskov, Bonton, Česká pojišťovna, Česká spořitelna, ČZ Uherský Brod, ČEZ, Čokoládovny Praha, Deza Valašské Meziříčí, ETA Hlinsko, FAB Rychnov nad Kněžnou, Fatra Napajedla, Chemapol, Chlumčanské keramické závody, IPS Praha, Kablo Kladno, Komerční banka, Metrostav, MSA Dolní Benešov, Plzeňský Prazdroj, Pražské pivovary, První brněská strojírna, Sepap Štětí, Setuza, Sklárny Kavalier, Sklo Union Teplice, SPT Telecom, Stavby silnic a železnic, Subterra, Škoda Plzeň, Tabák, Žďas a ZPS Zlín. Investičním poradcem firmy Oppenheimer Company byla společnost Oppenheimer Capital (tzv. OpCap). Aktiva fondu CRF dosahovala v průměru 65 mil. USD. V červnu 1998 odkoupila americká firma PIMCO část firmy Oppenheimer Company. Zároveň došlo k převodu vlastnictví fondu CRF na firmu PIMCO. Investičním poradcem zůstala nadále společnost OpCap.
Pokles české ekonomiky, umělé udržování hodnoty české koruny a hlavně nedokonalé zákonodárství přispěly k poklesu hodnoty akcií CRF na NYSE. Akciový trh v ČR byl nadhodnocen, velká část společností v portfoliu CRF měla investiční problémy a nespolehlivý management. Zástupci OpCap kritizovali malou pomoc vlády firmám, všudypřítomnou korupci, neodbornost a aroganci firemního managementu, nedůvěru českých firem k zahraničním investorům, proces privatizace bank. Tyto skutečnosti vedly firmu PIMCO k diverzifikaci investic do dalších středoevropských států a zároveň ke změně názvu fondu na Central European Value Fund dne 20.1.1999. Značka fondu CRF zůstala stejná. K 31.12.1999 činila aktiva fondu 78,7 mil. USD. Největší procento investic fondu bylo umístěno v Polsku (39,4%) a Maďarsku (26,2%), dále v Rakousku (15,1%), ČR (12,9%) a Estonsku (0,9%). V posledním čtvrtletí roku 1999 zaznamenal fond CRF návratnost 15,4%. K radikálnímu obratu v činnosti fondu došlo k 31.3.2000. Investiční poradce OpCap ukončil poradenskou činnost kvůli neshodám s novým vlastníkem fondu (Ronald Olen - prezident firmy Deep Discount Advisors). Podle informací zástupce firmy OpCap nemá pan Olen zájem investovat ve střední a východní Evropě. Byl již odsouhlasen nový název fondu "Cornerstone Strategic Return Fund" a tímto končí i investice do středoevropských států.
b) Ostatní americké investiční společnosti
Významné americké investiční banky a společnosti (např. Goldman Sachs, J.P. Morgan, Credit Suisse First Boston) mají své pobočky v hlavních evropských finančních centrech (Londýn, Frankfurt, Curych). Odtud sledují ekonomický vývoj ČR a rozhodují o investicích v naší zemi. Tyto pobočky jsou nezávislé na mateřské společnosti se sídlem v USA. Investiční banka Goldman Sachs například nenakupuje akcie společností s tržní kapitalizací (market cap) pod 200 mil. USD. V ČR má vyšší hodnotu pouze 8 firem - ČEZ, Český Telecom, České radiokomunikace, Komerční banka, Česká spořitelna, IPB, Tabák a Unipetrol.
Další američtí investoři (např. Donaldson, Lufkin & Jenrette, Black Rock) mají v Evropě rovněž své pobočky, ale jimi vytvořené investiční fondy jsou registrované ve Spojených státech. Evropští zaměstnanci či investiční poradci těchto firem místní trh pouze monitorují. O investicích v Evropě rozhoduje sídlo investiční firmy v USA. Vlastní investiční činnost je velmi proměnlivá, prodej a nákup cenných papírů probíhá i během několika minut. Z tohoto důvodu je velmi obtí né vyhledat společnost, která v daném okamžiku investuje v ČR.
Následující tabulka ukazuje počet a nominální hodnotu cenných
papírů (CP) ve vlastnictví subjektů z USA ke dni 31.3.2000
druh CP |
počet CP |
nominální hodnota počtu CP v Kč |
veřejně obchodovatelné akcie |
65.675.588 |
13.665.169.575 |
veřejně neobchodovatelné akcie |
5.858.770 |
5.698.233.185 |
veřejně obchodovatelné dluhopisy |
50.780 |
566.000.000 |
podílové listy uzavřených fondů |
514.857 |
315.738.800 |
podílové listy otevřených fondů |
4.096.111 |
20.977.780 |
Zdroj: Středisko cenných papírů Praha
V průběhu zpracovávání této studie byly provedeny rozhovory se zástupci následujících investičních společností a bank - Oppenheimer Capital, J.P. Morgan, Goldman Sachs, Putman Investment, The Chase Manhattan Bank, Global Emerging Growth Capital (GEGC), Arnhold & S. Bleichroeder (ASB), Brown Brother Harriman & Co. a Bank~Austria Creditanstalt-Corporate Finance USA.
Při rozhodování o teritoriálním umístění investic posuzují firmy řadu skutečností. K rozhodujícím faktorům patří velikost a relativní vyspělost trhu, ekonomický vývoj, politická stabilita, měnový kurz a "výkonnost" místní burzy cenných papírů. Tím je míněna především transparentnost obchodů na burze a kvalita zveřejňovaných informací o činnosti burzy. U firem obchodovaných na burze investoři hodnotí především množství dostupných akcií, likviditu společnosti a četnost nákupu a prodeje akcií příslušné firmy. Zástupce Oppenheimer Capital při této příležitosti zmínil případy, kdy nákup a prodej akcií některých firem na pražské burze byl pod 20 kusů za den.
Společnost ASB investovala v ČR v posledních letech především do akcií SPT Telecom. V loňském roce svůj podíl však prodala. Důvodem tohoto rozhodnutí byl především velký pohyb kurzu koruny vůči dolaru. Zástupce ASB dále upozorňoval na negativní zasahování vlády do podnikové sféry u státem vlastněných podniků. Společnost GEGC investovala v ČR do akcií Komerční banky. Své investiční aktivity v ČR před několika měsíci ukončila. K hlavním důvodům patřily nedůvěra v management banky, špatné výsledky hospodaření banky a nedokončená privatizace. Představitel GEGC si rovněž stěžoval na pomalý a nesprávný postup české vlády při nedávné obměně vedoucích pracovníků Komerční banky. Bank Austria Creditanstalt-Corporate Finance USA investovala v ČR do akcií největších společností jako jsou České radiokomunikace, Česká spořitelna, Komerční banka, ČEZ a SPT Telecom. V minulosti investice plynuly i do ČSOB. Kvůli nejasnému postupu privatizace a následnému prodeji této banky belgické KBC, Bank Austria Creditanstalt-Corporate Finance USA svůj podíl v ČSOB prodala. V současné době tato společnost nemá ve svém portfoliu již žádné akcie firem mimo USA. Zájemci o investování v Evropě jsou nyní odkazováni na mateřskou firmu ve Vídni.
Zástupci zbývajících investičních společností si stěžovali na pomalou privatizaci bankovního sektoru a její špatnou organizaci. Upozorňovali na nevhodnou formu komunikace a nejasnou měnovou politiku (ČNB kontra někteří ústavní činitelé). Investoři v neposlední řadě kritizovali absenci veřejné kontroly nad centrální bankou, malé množství konferencí o prognózách ekonomického vývoje ČR a tzv. "road shows", kdy firmy cestují po USA a "nabízejí se" potenciálním investorům. Představitel J.P. Morgan upozorňoval na netransparentnost pražské burzy cenných papírů a nadhodnocenost některých akcií. Uvedl případ, kdy z nejmenovaného investičního fondu byla náhle odejmuta nejvýnosnější část, přičemž žádný investor o tomto kroku nebyl informován. Dále se investoři pozastavovali nad častým zasahováním vlády do managementu státem vlastněných podniků a obměňováním vedoucích představitelů těchto firem v závislosti na jejich stranické příslušnosti. Problémem pro americké investory je i účetní systém, který neodpovídá účetním zásadám západních zemí.
Zástupci uvedených investičních společností velice často zmiňovali zvýšení svých investic v Polsku a Maďarsku na úkor ČR. K hlavním důvodům tohoto postupu patří tamní transparentní měnová politika, značně lepší právní prostředí a větší zájem o zahraniční investory.
Poznatky amerických investorů v ČR můžeme shrnout následovně:
Klady investování v ČR
-
relativní politická stabilita
-
blížící se vstup do EU
-
malý trh - velmi málo společností do kterých lze investovat, malý počet akcií
-
nepříznivé ekonomické klima
-
velká fluktuace koruny
-
zasahování vlády do státem vlastněných podniků
-
nízká návratnost investic
-
pomalá privatizace bank
-
značná hospodářská kriminalita
-
pomalé postupy soudů
-
účetní systém neodpovídající západním normám
-
nejasný výklad zákonů
Příloha č.1: Přehled U.S. investičních společností aktivních v ČR (k 31.3.2000)
(portfoliové investice)
Název investiční společnosti a fondu |
České firmy v portfoliu fondu |
American Century Investments
|
Komerční banka |
Black Rock Funds
|
Komerční banka |
Donaldson, Lufkin & Jenrette, Inc.
|
Český Telecom |
Ivy Management, Inc.
|
Český Telecom, ČEZ, IPS |
J.P. Morgan Funds
|
Český Telecom, ČEZ |
Kemper Funds
|
Komerční banka |
Pilgrim Investments, Inc.
|
České radiokomunikace, Komerční banka |
Pioneering Services Corporation
|
České radiokomunikace, Česká spořitelna, ČEZ, Komerční banka |
United Asset Management Corporation
|
Český Telecom |
Příloha č.2: Přehled U.S. investičních společností a jejich
investičních fondů pro střední Evropu (k 31.3.2000)
(bez portfoliových investic v ČR)
Název investiční společnosti |
Název investičního fondu pro střední Evropu |
AIM Management Group
|
AIM Emerging Markets |
Alleghany Fund
|
Alleghany-Blairlogie Emerging Markets |
Federated Global Investment Management
|
Federated Emerging Markets A |
Fidelity Investments
|
Fidelity Emerging Markets |
GE Mutual Fund
|
GE Instituional Emerging Markets |
Guardian Investment Securities
|
Guardian Baillie Giff Emerging Markets A |
Independent International Associates
|
Quantitative Group Emerging Markets Ordinary |
Massachussets Financial Services
|
MFS / Foreign & Colonial Emerging Markets |
Merrill Lynch Asset Management
|
Merrill Lynch Developing Capital Market A |
Morgan Stanley Dean Witter
|
MSDW Institutional Emerging Markets A |
Nicholas Applagate Securities
|
Nicholas-Applegate Emerging Countries I |
Oppenheimer Fund
|
Oppenheimer Developing Markets |
Price (T.Rowe) Funds
|
Price (T.Rowe) Emerging Markets Stock |
Principal Investment
|
Principal Intl Emerging Markets Fund |
Salomon Smith Barney
|
SmBarney World-Emerging Markets |
Scudder Kemper Investment
|
Scudder Emerging Markets Growth |
The Putnam Funds
|
Putnam Emerging Markets |
The Lazard Funds, Inc.
|
Lazard Emerging Markets Institutional |
Warburg Picnus
|
Warburg Picnus Emerging Markets |