Na setkání s diplomaty ve Washingtonu představila ředitelka Kanceláře pro mezinárodní vědu a engineering National Science Foundation Rebecca Keiser tzv. 10 Big Ideas. Jde o myšlenky, které NSF považuje za klíčové pro vědecký pokrok v dalších desetiletích a řešení problémů lidstva. I když ředitelka NSF seznam loni prezentovala Kongresu a NSF seznam témat považuje de facto za hotový, je stále otevřen diskuzi a dalšímu rozpracování, a to i ve spolupráci se zahraniční vědeckou komunitou. Pro zachování přesnosti ponecháváme některá označení v jejich anglickém originále.

NSF je hlavní americká národní instituce, finančně podporující základní a aplikovanou vědu a výzkum v USA. Definuje se jako „nezávislá federální agentura“, založená v roce 1950 US Kongresem. Pracuje s rozpočtem přes 7,5 mld. USD ročně. Na každou z uvedených deseti myšlenek by ráda získala cca 1 mld. USD navíc. 10 velkých myšlenek má tedy sloužit nejen jako vytyčení hlavních vědeckých směrů, kterým se má dostat největší finanční podpory, ale i jako nástroj pro získání více peněz od Kongresu. NSF řídí ředitelka France Córdova, na její působení dohlíží 24-členný National Science Board. NSF je jediná americká organizace, která financuje zároveň základní vědecký výzkum i inženýrské vědy. Více peněz než NSF na vědu a výzkum vydává v USA pouze NIH, National Institute of Health (33 mld. dolarů). 

10 velkých myšlenek:

1/ Quantum leap – výzkum chování částic a energie na atomové a sub-atomové úrovni. Převedení těchto poznatků do užitku pro spotřebitele.

2/ Human-technology frontier – „4. průmyslová revoluce“. Transformace práce pod vlivem učících se strojů, AI, internetu věcí a robotiky.

3/ Harnessing Data for 21st Century – NSF chce podpořit přístup všech výzkumníků k datům, kterými disponuje, a také k infrastruktuře, která data obhospodařuje. Podpora výuky vizualizace, data mining a machine learning.

4/ Nová Arktida – v Arktidě probíhají rychlé změny. NSF tam chce proto zřídit síť stálých a mobilních výzkumných stanic. S jejich pomocí by se odhadoval dopad těchto změn na světovou ekonomiku a bezpečnost. Velký prostor pro mezinárodní spolupráci.

5/ Rules of Life – predikce fenotypů (vlastností a znaků živých organizmů). Zlepšení schopností predikovat vlastnosti organizmů na základě jejich genetiky a prostředí. V této oblasti se ještě diskutuje, jaké hlavní problémy by se v ní měly řešit, téměř s jistotou tam bude výzkum mozku a fotosyntéza.

6/ Okna do vesmíru – využití široké škály dostupných astrofyzikálních zdrojů informací o vesmíru: kromě elektromagnetického spektra jsou nyní dostupné neutrina, kosmické záření nebo gravitační vlny.

7/ Konvergence výzkumu v NSF – řešení intelektuálních výzev a společenských problémů s využitím poznatků z různých oblastí.

8/ Výzkumná infrastruktura střední velikosti ($50–100 mil.) – NSF má na relativně malé projekty (do $20 mil.) nástroje v rámci jednotlivých výzkumných ředitelství, na projekty velké důležitosti a finanční náročnosti ($100+ mil.) má mechanizmus v podobě Major Research Equipment and Facilities Construction. Amerika ale přichází o velké množství důležitého výzkumu, který spadá do oblasti mezi malými a velkými projekty, proto chce snížit hranici pro velké projekty a zavést nástroje finanční podpory pro středně veliký výzkum.

9/ Inkluze a diverzita – v roce 2050 má být 53 % US obyvatel ze skupin, dnes označovaných jako minority. Aby se tato rostoucí diverzita úspěšně odrazila i ve složení americké vědecké komunity, chce NSF během jedné generace zásadně podpořit a zpopularizovat vědu mezi dnešními menšinami (hispánci, Afro-Američané, lidé s postižením, žijící pod úrovní chudoby apod.).

10/ NSF 2050 – v roce 2050 oslaví NSF svoje 100. výročí existence. Do té doby chce spustit Integrative Foundational Fond, který bude stát mimo roční plánovací cykly a bude financovat zásadní a velké, multi-oborové projekty s transformačním potenciálem.

Naše Velvyslanectví ve Washingtonu má ve svém každoročním plánu vždy několik aktivit s vědecko-technickou náplní. V posledních letech v USA pobývali experti z automobilového průmyslu, živých věd, dopravní oblasti, robotiky nebo IT, často i s finanční podporou projektů ekonomické diplomacie ministerstva zahraničních věcí. „I na letošek připravujeme jednu aktivitu, v květnu budou ve Washingtonu zástupci Mendelovy univerzity Brno, Univerzity Palackého Olomouc a brněnského CEITEC,“ říká Tomáš Hart, obchodní rada ve Washingtonu. „Znalost hlavních témat, jež chtějí Američané řešit, nám pomůže lépe vybrat témata, o kterých se můžeme s americkými vědci a manažery univerzit bavit. Šance dohodnout se na něčem konkrétním tak bude zase o něco větší.“

Tomáš Hart, vedoucí obchodně-ekonomického úseku, Velvyslanectví ČR ve Washingtonu