V souladu se směrnicí Rady 2016/1164 z 12. 7. 2016 (Anti-Tax-Avoidance Directive/ATAD) by „exit tax“ měly zavést všechny země EU do r. 2020. Cílem je zamezit snahám o vyhýbání se placení daní tím, že se do zahraničí převádějí aktiva, daňový domicil nebo sídlo firmy. Nyní platí v 11 členských státech. Převod registrace firmy (nebo její části) do zahraničí by měl podléhat stejnému zdanění, jako kdyby se firma prodávala, tj. dani z nerealizovaných kapitálových zisků ve výši 19%. Malí a střední podnikatelé, kteří mají nízký zdanitelný příjem a uplatňují daňový paušál, však budou platit tuto daň pouze ve výši 3% a navíc ji budou moci rozložit na pětileté období.

Nová daň by se měla týkat nejen podnikatelských subjektů, ale také fyzických osob, které budou převádět trvalé místo pobytu do zahraničí. Těmto osobám bude zdaněn nerealizovaný zisk z majetku spojeného s obchodováním s cennými papíry a s finančními instrumenty. Dani bude podléhat tento majetek pouze v hodnotě převyšujícím 2 miliony PLN (tj. 12 mln. CZK) a podle odhadu ministerstva financí se bude týkat jen velmi omezeného počtu případů.

Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, kde byla „exit tax“ již zavedena, bude polská daň podle ministerstva financí podstatně příznivější. Ve Španělsku se tato daň uplatňuje ve výši 23% a ve Švýcarsku dosahuje 35%.

Současně by se měla od 1. 1. 2019 z 15% na 9% výrazně snížit daň pro malé a střední podnikatele, jejichž roční příjmy nepřekročily 1,2 miliony euro nebo v tomto roce zahájili podnikatelskou činnost. Podle premiéra Morawieckého by se toto snížení CIT (Corporate Income Tax) mělo týkat až 90% všech firem, tj. 400 až 420 tisíc z celkového počtu 460 tisíc. Znamenalo by to podstatnou daňovou úlevu pro část podnikatelského sektoru, který zahrnuje 60% zaměstnanců a 77% investic. 

Nově se zavádí daň ze zisku z obchodování virtuálními měnami, tj. kryptovalutami. 

Snížení daní se nebude týkat fyzicky podnikajících osob (PIT/Personal Income Tax), které mají (podle MF) větší možnosti daňových úlev, např. ve formě daňového paušálu. Navíc PIT se uplatňuje pouze jednorázově, zatímco CIT se týká daně ze zisku firmy a z příjmu jednotlivých společníků.

Velmi diskutovanou změnou je povinnost daňových poradců informovat příslušný úřad o způsobech daňové optimalizace jednotlivých klientů, která se (podle MF) zavádí na základě směrnice Rady EU 2018/822 z 25. 5. 2018. Tato změna se týká všech, kteří se daňovým poradenstvím zabývají, tj. právníků, advokátů, bankovních poradců apod. Informace o použitých způsobech optimalizace v období 25. 6. – 31. 12. 2018 se musí předat daňovému úřadu KAS (Krajowa Administracja Skarbowa) v průběhu tří měsíců od nabytí platnosti změny zákona, tj. do konce března 2019. Sankce může být až do výše 40% neoprávněné daňové výhody.

MF zdůrazňuje, že nová povinnost nic nemění na právu zachování mlčenlivosti pro právníky, daňové poradce, bankovní úředníky a jiné experty, protože je stále možné toto právo využít, pokud klient odmítne poskytnout souhlas s předáním údajů. V takovém případě musí současně poučit tohoto klienta, že informaci (o použitém daňovém mechanismu) je do 30 dní povinen předat samostatně  místnímu daňovému úřadu. 

Největší polské firmy zabývající se daňovým poradenstvím s obratem převyšujícím 8 mln PLN (tj. 24 mln. CZK), budou muset zavést interní procedury, které zajistí, že se automaticky budou předávat informace o klientech a jejich daňových schématech. Pokud nebudou v poradenských firmách zajištěny tyto mechanismy, může daňový úřad těmto firmám vyměřit pokuty do výše 2 mln PLN a v ojedinělých případech až 10 mln PLN (tj. 60 mln CZK).

MF je přesvědčeno o tom, že zavedení nové povinnosti informovat o daňových schématech povede k výraznému omezení snahy daňových poplatníků i poradců o využívání agresívních daňových optimalizací. Takto získané informace navíc mají pomoci daňovým úřadům  efektivněji zaměřovat daňové kontroly.

 

 

Jan Tomášek

1.tajemník, Velvyslanectví ČR ve Varšavě