Zařízení pro skladování energie shromažďuje přebytečnou energii z výroby elektřiny. Ukládá energii odebranou ze sítě při nízkých cenách nebo z výroby z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a uvolňuje energii podle potřeby. Správně navržený a implementovaný systém řízení spotřeby energie zajišťuje efektivní a plné využití kapacity a výkonu uložiště energie v denních cyklech, což vede k delší době provozu uložiště a kratší návratnosti investic.

Uložiště energie mohou využívat subjekty z různých odvětví. První skupinou jsou zákazníci z odvětví energetiky. Patří mezi ně provozovatelé distribučních soustav nebo přenosové sítě, kteří využívají skladování energie ke zlepšení parametrů a kvality elektrické energie pomocí bateriové technologie. Uložiště energie jsou také stále více využívána výrobci energie z obnovitelných zdrojů, především fotovoltaickými farmami, ale také větrnými farmami na pevnině.

Další skupinou příjemců jsou průmysloví zákazníci. Jedná se především o odvětví, které je energeticky náročné nebo energeticky citlivé. Jedná se o zákazníky, kteří spotřebovávají velké množství elektřiny, mají proměnlivý zátěžový profil a dokážou racionálně využít rozdíl mezi cenami elektřiny na trhu a vlastní poptávkou. Na druhou stranu spotřebitelé citliví na energii potřebují stabilní a nepřetržité dodávky elektřiny a chtějí se stát imunními vůči výpadkům proudu, ke kterým dochází stále častěji. Skladovací prostory lze využít například v palivo-energetickém, metalurgickém, elektromechanickém, chemickém, dřevozpracujícím či papírenském sektoru.

Samostatnými odvětvími ekonomiky, která mohou těžit z příležitostí plynoucích ze skladování energie, jsou zemědělství a zemědělsko-potravinářské zpracování. Tato odvětví mají často vysokou poptávku po elektřině a zároveň vyžadují bezpečnost dodávek energie. Příklady zemědělských zákazníků vyžadujících výše uvedená kritéria mohou být velké drůbeží farmy, mléčné farmy, kravíny, vepříny, velkoplošné skleníkové plodiny.

Do skupiny zájemců patří také energetické klastry, které si budují vlastní vyrovnávací prostory elektřiny a musí využívat uložiště energie, aby nedocházelo ke ztrátám elektřiny nebo k jejímu vracení do sítě za záporné ceny. To jim umožňuje vyrovnat se a stát se méně závislými na energii z národního energetického systému. S rostoucím významem OZE a nárůstem denních výkyvů cen energií na velkoobchodním trhu roste význam akumulace energie. Skladování energie se stále více stává trvalým a nezbytným zařízením pro průmyslové zákazníky, stejně jako pro distributory energií a výrobce energie z OZE.

Největší polská státní energetická společnost PGE staví poblíž Žarnowiec v Pomořském vojvodství druhé největší bateriové uložiště energie v Evropě s kapacitou více než 200 MWh. Bateriové uložiště bude napojeno na přečerpávací elektrárnu o výkonu 716 MW, čímž vznikne hybridní zařízení o celkovém výkonu 921 MW s kapacitou přes 4,6 GWh. To odpovídá kapacitě největších konvenčních výrobních jednotek v Polsku, které jsou schopny zásobovat statisíce domácností. Strategickým cílem PGE je mít v Polsku do roku 2030 instalovanou kapacitu nových úložišť energie 800 MWh, aby zajistili bezpečnou integraci OZE a přispěla ke stabilizaci energetického systému, a tím zlepšili energetickou bezpečnost.

V březnu 2026 oznámily velké polské energetické společnosti Tauron a Enea významné investice do nových zařízení pro ukládání energie v příštích deseti letech. Bateriová uložiště energie mají být postavena například v uhelných elektrárnách Jaworzno, Lagisza a Laziska ve Slezském vojvodství či v uhelné elektrárně Siersza v Malopolském vojvodství.

Rozvoj trhu skladování energie bude v Polsku pravděpodobně podpořen programy pomoci a dotacemi, které budou postupně vyhlašovány. Růst trhu skladování energie v Polsku může ve srovnání se současným stavem podle odborníků činit tisíce procent. V současné době zařízení na skladování energie ještě pořádně nezačala a již existuje poptávka a financování výstavby skladovacích zařízení.

České firmy z oboru by měly využít příležitosti v rozvoji úložišť energie v Polsku. Výše uvedené energetické firmy PGE, Tauron, Enea jsou vlastněné polskou vládou, a proto budou muset vyhlašovat výběrová řízení na dodavatele uložišť energie ve svých elektrárnách. Účast v nich může českým firmám zajistit nové zakázky v Polsku. České firmy mohou případně vykonávat roli subdodavatelů pro polské dodavatele. Polská vláda vůbec nezakrývá, že její prioritou v oblasti investic je lokální obsah, který zajistí, aby polské firmy z těchto velkých investic profitovaly. Subdodávky se mohou týkat kromě zboží (např. inteligentní měřící zařízení, software) i zajištění servisu po spuštění uložiště, jako například servis související s články, bateriovými moduly, klimatizačními systémy a měniči. Důležitý je také systém řízení, který po první konfiguraci bude podléhat změnám v závislosti na situaci zákazníka nebo situaci na trhu.

 

Vypracoval: Jaroslav Remeš, ekonomický diplomat ZÚ Varšava