Polská vláda premiéra Donalda Tuska předložila do parlamentu na konci září 2025 zákon o rozpočtu na rok 2026. Vláda předpokládá příjmy ve výši 647,2 mld. PLN a výdaje 918,9 mld. PLN. Deficit rozpočtu dosáhne vysoké úrovně 271,7 mld. PLN, což odpovídá 6,5 % HDP. Vláda očekává hospodářský růst ve výši 3,5 % HDP po růstu 3,4 % HDP v roce 2025. Roční inflace dosáhne průměrně 3,0 % a růst reálných mezd 3,4 %. Investice vzrostou meziročně o 8 %.

Příjmy státního rozpočtu v roce 2026 mají činit 647,2 mld. PLN, což je o 43,8 mld. PLN více než letos. Příjmy z daní mají dosáhnout 579,9 mld. PLN a meziročně vzrostou o 43,6 mld. PLN. Nejvyšší příjmy se očekávají z DPH (341,5 mld. PLN), následují spotřební daně (103,3 mld. PLN), daň z příjmu právnických osob (80,4 mld. PLN) a daň z příjmu fyzických osob (32 mld. PLN).

Vláda zvyšuje daň z příjmu právnických osob pro banky ze současné sazby 19 %. V roce 2026 budou banky platit 30 %, v roce 2027 pak 26 % a od roku 2028 to bude 23 %. Vláda zvyšuje od roku 2026 o 15 % sazby spotřební daně na etylalkohol, pivo, víno, kvašené nápoje a meziprodukty. Zvyšují se rovněž sazby spotřební daně na cigarety (+20 %), doutníky a doutníčky (+20 %), tabák ke kouření (+30 %) nebo tekutiny pro elektronické cigarety (+50 %).

Výdaje státního rozpočtu na rok 2026 jsou plánovány ve výši 918,9 mld. PLN, tj. zhruba na stejné úrovni roku 2025. Výdaje na zdravotní péči dosáhnou 247,6 mld. PLN (tj. 6,81 % HDP), což znamená meziroční nárůst o 25,6 mld. PLN. Rekordní finanční prostředky byly zajištěny pro obranu (200,1 mld. PLN), což odpovídá 4,81 % HDP a je to nejvíce ze všech členských států NATO. Rozpočet na rok 2026 zajistil finanční prostředky na klíčové investice do dopravní infrastruktury a energetiky.

Uvedené výdajové priority polské vlády nabízejí reálné obchodní příležitosti pro české firmy.

Bezpečnost země a jejich občanů je pro Polsko prioritou. Kvůli geopolitické situaci významně investuje do modernizace armády, ochrany hranic, buduje jednu z nejsilnějších armád v Evropě a vynakládá obrovské peníze na zbrojení. České firmy mají reálnou šanci uspět na trhu polského obranného průmyslu. Předpokladem pro dodávky české produkce polské armádě jsou unikátní produkt s výbornými zahraničními referencemi, nabídka licenční výroby v Polsku nebo přenesení části výroby do Polska. Příležitosti existují například v dodávkách zařízení pro monitorování hranic s Běloruskem před vstupem nelegálních migrantů (např. drony).     

Zdravotnictví je v Polsku dlouhodobě podfinancované. Modernizace sektoru patří mezi hlavní vládní priority. Vláda se zavázala zákonem zvýšit výdaje na zdravotní péči na 6,8 % HDP, což se jí daří. Příležitosti pro české firmy jsou především v modernizaci nemocnic a jejich vybavení, digitalizaci a využití prvků umělé inteligence při zpracování dat či stanovení diagnózy.

V dopravní infrastruktuře se plánuje do roku 2035 výstavba tisíce kilometrů nových železničních tratí v rámci projektu Integrované železniční sítě. Podle vyjádření polského premiéra bude do roku 2032 na modernizaci železnice vyčleněno 180 mld. PLN. Příležitosti jsou v modernizaci železničních nádraží či kolejového vozového parku. V rámci projektu centrálního komunikačního uzlu (CPK) bude vybudováno centrální letiště mezi Varšavou a Lodží a systém vysokorychlostní železnice. Státní společnost CPK hodlá v roce 2026 vyhlásit výběrová řízení ve výši 40 mld. PLN. Jedná se například o výstavbu vysokorychlostní železnice mezi Varšavou a Lodží a tunelu pod centrálním letištěm, obojí za 5 mld. PLN. V příštím roce hodlá CPK vyhlásit osm výběrových řízení souvisejících s letištěm. Jedná se o silniční systém východní zóny letiště (37 km) a západní zóny letiště (30 km), výstavbu samotného letiště. V roce 2027 bude vyhlášeno výběrové řízení na výstavbu letištní infrastruktury (např. palivová základna, vícepodlažní garáže, středisko řízení letového provozu).

V energetickém sektoru vstupují do fáze implementace větrné farmy v Baltském moři. Je to začátek největšího energetického projektu v historii Polska, dražšího než první jaderná elektrárna v Polsku (192 mld. PLN). Podle odhadů mohou náklady na realizaci všech plánovaných projektů větrných farem v Baltském dosáhnout až 300 mld. PLN. Polsko se může stát technologickou základnou nejen pro své vlastní větrné farmy na moři, ale také pro projekty v jiných zemích regionu. Těžit z toho mohou v českém případě zejména výrobci ocelových konstrukcí a společnosti zabývající se pozemním stavitelstvím. Významným dlouhodobým energetickým projektem za účasti polského provozovatele plynárenské sítě (státní společnost Gaz-System) je seversko-baltský vodíkový koridor. Cílem je výstavba rozsáhlé sítě vodíkových plynovodů v oblasti Baltského moře. Příležitosti pro české firmy nabízí rovněž výstavba a modernizace přenosové a distribuční elektrické sítě či malé modulární jaderné reaktory (SMR).

 

Vypracoval: Jaroslav Remeš, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR ve Varšavě