Příjmy státního rozpočtu v roce 2024 mají činit 683,6 mld. PLN a meziročně vzrostou nominálně o 15 % proti předpokladu v letošním roce (595 mld. PLN). Největší podíl na příjmech rozpočtu bude mít DPH (312,6 mld. PLN). Příjmy z DPH vzrostou meziročně o pětinu. Významný podíl na příjmech rozpočtu budou mít také daně z příjmů fyzických osob (108,8 mld. PLN), které mají vzrůst meziročně také zhruba o pětinu. Plánovaný nárůst příjmů z těchto daní vláda vysvětluje vlivem nízké základny v letošním roce.

U daně z příjmů fyzických osob došlo od 1. července 2022 ke snížení sazby ze 17 % na 12 % kvůli ekonomickým dopadům války na Ukrajině. Relativně nízké příjmy z DPH v roce 2023 mají odrážet recesi ekonomiky a soukromých výdajů. U DPH vláda hovoří také o tzv. postupném uzavírání systému, kdy dochází ke snižování daňových úniků díky úspěšnému boji s daňovými zločinci.

Výdaje státního rozpočtu v roce 2024 jsou plánovány ve výši 848,3 mld. PLN a meziročně vzrostou nominálně o 22,3 % proti předpokladu v letošním roce (693 mld. PLN). Vláda počítá s pokračováním financování klíčových sociálních programů pro rodiny (např. Rodina 800+). Výdaje na rodinnou politiku se mají zvýšit o 24,6 mld. PLN (tj. o 50 %), což je důsledek zvýšení rodičovského příspěvku na dítě z 500 PLN na 800 PLN měsíčně od 1. ledna 2024. Vláda počítá s vysokou valorizací důchodů (o 12,3 %) od 1. března 2024 a zvýšením 14. důchodu. Finančně si polepší i zaměstnanci veřejného sektoru (minimálně o 6,6 %, učitelé dokonce o 12,3 %).

Výrazně se zvyšují výdaje na zdravotnictví a dosáhnou téměř 191 mld. PLN, což představuje 6,2 % HDP. Výdaje na obranu a zajištění národní bezpečnosti dosáhnou 158 mld. PLN. Vláda počítá s plněním investičních úkolů v oblasti zdravotnictví, pozemní dopravy, kultury či zvýšením výdajů v oblasti vysokoškolského vzdělávání, vědy a zemědělství.

Plánovaný schodek rozpočtu ve výši 164,8 mld. PLN bude téměř o 80 % vyšší než prognózovaný schodek rozpočtu 92 mld. PLN v letošním roce. Již ten má být nejvyšší od počátku ekonomické transformace. Plánovaný růst veřejného dluhu na 54 % HDP je také vysoký. V minulých letech byla hranice veřejného dluhu i vyšší (57,2 % HDP v roce 2020). Vláda však považuje rozpočet na rok 2024 za bezpečný a velký růst deficitu i státního dluhu je nezbytný k zajištění bezpečnosti Poláků (vojenské, sociální a zdravotní).

Jedním z problémů rozpočtu se zdá příliš ambiciózní prognóza příjmů, zejména pokud jde o DPH. Návrh rozpočtu předpokládá jejich zvýšení o pětinu. Vláda vysvětluje plánované vysoké příjmy z DPH tzv. uzavíráním systému díky úspěšnému boji proti daňovým únikům. Další příčinou růstu DPH je očekávaný nárůst spotřebitelských výdajů v souvislosti s plánovaným růstem mezd a sociálních transferů v příštím roce. Při hodnocení rozpočtu je ovšem třeba brát v úvahu, že byl schválen dva měsíce před parlamentními volbami a je tudíž součástí probíhající předvolební kampaně. Reálnost takových předpokladů ukáže čas.

Prognózovaný růst spotřebitelských výdajů, vládních výdajů a polské ekonomiky nabízejí obchodní příležitosti pro české firmy. Na základě priorit vládních výdajů se nabízejí obchodní příležitosti především v oblasti zdravotní péče, silniční dopravy, energetiky či zajištění vojenské obrany a národní bezpečnosti. 

Zdravotnictví je v Polsku dlouhodobě podfinancované. Modernizace sektoru patří mezi hlavní vládní priority. Vláda se zákonem zavázala do roku 2025 zvýšit výdaje na zdravotní péči na úroveň 7 % HDP. Příležitosti pro české firmy jsou především v modernizaci polských nemocnic a jejich vybavení, digitalizaci a využití prvků umělé inteligence při zpracování dat či stanovení diagnózy.

Rozvoj dopravní infrastruktury patří k dlouhodobým vládním prioritám. V silniční infrastruktuře existují příležitosti hlavně ve výstavbě cca 100 městských obchvatů na území celého Polska a 21 mostů před největší polské řeky. V železniční infrastruktuře jsou příležitosti v modernizaci vlakových nádraží, vozového parku a výstavbě nových železničních tratí v rámci projektu centrálního komunikačního uzlu (CPK).

Dominantním zdrojem pro výrobu elektřiny (téměř 70 % v roce 2022) jsou v Polsku tepelné elektrárny na černé a hnědé uhlí. Polovina tepelných elektráren je přitom starší 50 let. Kvůli přísnějším pravidlům EU na ochranu životního prostředí musí Polsko do roku 2030 investovat do modernizace těchto zdrojů, což nabízí množství příležitostí pro české firmy. Rozsáhlé investice jsou namířeny také do rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE), a to především větrných farem v Baltském moři a fotovoltaiky. Polsko chce modernizovat rovněž přenosové a distribuční sítě. Příležitosti nabízejí i vodíkové technologie.

Polsko kvůli geopolitické situaci významně investuje do modernizace armády a ochrany hranic. Příležitosti pro české firmy existují především v dodávkách zařízení pro monitorování ochrany hranic s Běloruskem před vstupem nelegálních migrantů (např. drony).      

Zpracoval: Jaroslav Remeš, obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví ČR ve Varšavě