Polsko se snaží vybudovat silnější pozici v evropském vesmírném sektoru. V polovině července 2026 oznámila polská vláda za přítomnosti generálního ředitele ESA Josefa Aschbachera, že Varšava byla v konkurenci několika polských měst vybrána jako místo pro nové centrum ESA. Polsko se má stát slovy premiéra Donalda Tuska jedním z evropských lídrů, pokud jde o aktivity ve vesmíru. Bude to první centrum ESA zřízené mimo zakládající země.  Nové centrum ve Varšavě se také stane prvním velkým zařízením ESA ve střední a východní Evropě, čímž posílí postavení regionu v agentuře a zdůrazňuje význam bezpečnostních otázek v jejím provozu.

Od vstupu Polska do ESA v roce 2012 se vesmírný sektor dynamicky rozvíjí, a to jak z hlediska počtu realizovaných projektů, tak kompetencí firem a výzkumných center působících v oblasti pozorování Země, robotiky, navigace, planetárního průzkumu a bezpečnosti vesmíru. Současně Polsko rozvíjí národní vesmírné programy a mezinárodní spolupráci s partnery v EU i po celém světě. Tyto aktivity posilují odolnost domácího sektoru a podporují dlouhodobou vizi budování silné polské přítomnosti ve vesmíru. Polský vesmírný průmysl si v posledních letech vybudoval odbornost a schopnosti.

Za poslední tři roky Polsko zvýšilo svůj příspěvek do ESA desetinásobně, což odráží důvěru v agenturu a víru v důležitost projektů, které realizuje. V listopadu 2025 oznámil ministr financí a hospodářství Andrzej Domański, že Polsko zvýší příspěvek na volitelné technologické programy ESA na roky 2026-2028 na téměř 550 milionů eur a zdvojnásobí tak svůj podíl. Tyto programy se týkají oblasti pozorování Země, bezpečné komunikace, vesmírné dopravy, servisu na oběžné dráze, bezpečnosti vesmíru, robotického průzkumu a vývoje technologií a vybavení pro budoucí mise. Programy ESA vytvářejí nové příležitosti pro firmy a výzkumné ústavy, které poskytují technologie a služby. Polská státní rozvojová banka BGK plánuje vytvořit investiční fond pro firmy z vesmírného sektoru, jehož aktiva mají dosáhnout půl miliardy zlotých.

Polsko má silnou ambici využít vesmír jako prostředek k ekonomickému rozvoji země a vstupu do nové éry technologií. Cílem je rychle posílit domácí technologické schopnosti. Polsko je výrazně zapojeno do obrany a hraje roli důležitého partnera v NATO. Vesmír a obranný sektor jsou úzce propojené, přičemž se navzájem podporují. Je proto logické, že země se také stane silnou v oblasti vesmíru. Posílení polských schopností ve vesmíru doplňuje roli Varšavy v obranné oblasti a posiluje strategickou pozici Polska v Evropě.

Zástupci polského technologického sektoru upozorňují, že země potřebuje především strategii, která umožní technologickým firmám růst globálně. Nutný je rovněž přístup ke kapitálu pro růst a trvalá spolupráce mezi podnikateli, univerzitami a státní správou. Jedním z hlavních problémů polského trhu je to, že příliš mnoho firem od začátku přemýšlí lokálně. Firmy jsou vytvářeny s ohledem na domácí trh, služby pro jiné subjekty nebo stabilní, postupný růst. Fondy rizikového kapitálu stále investují relativně malé částky. Aby zakladatelé technologických firem získali více financí, musí se často vzdát významné části svých podílů. V tomto kontextu může být oznámení nových finančních nástrojů BGK pro vesmírný sektor důležitým impulsem. Samotné peníze však nebudou stačit, pokud nebude existovat mechanismus, který umožní firmám přejít z fáze projektů a grantů do fáze globálního prodeje, vlastního duševního vlastnictví a škálování produktů.

Zástupci technologického sektoru doplňují, že Polsku stále chybí odvaha, podnikavost a ochota jednat mimo zemi. Mladší generace už má lepší jazykové schopnosti a větší přirozenost v mezinárodních kontaktech, ale bariéra v měřítku stále existuje. Problém je jasně patrný v IT sektoru. Polsko si vybudovalo silný trh specialistů, ale do značné míry slouží jako servisní základna pro zahraniční společnosti. Mnoho společností poskytuje služby, ale nevyvíjí vlastní produkty a práva k nim.

Problémem je podle technologického sektoru také nedostatek trvalého kanálu komunikace mezi firmami, univerzitami a státní správou. Chybí koordinovaný strategický přístup. Potřebná je rovněž změna přístupu státní administrativy k riziku. Technologické firmy se nevyvíjejí lineárně. Pracují na obtížných technologiích, někdy nepřinášejí očekávané výsledky, musí korigovat směr a nést náklady na experimenty. Podpůrný systém by to měl brát v úvahu. V Polsku je neúspěch považován za neúspěch. V USA je to lekce, ze které je třeba vyvodit závěry a jít dál. To je zvláště důležité ve vesmírném sektoru, kde jsou projekty kapitálově náročné, technologicky složité a vysoce rizikové.

České firmy, sektorové asociace i univerzity by se měly více zajímat o spolupráci s Polskem v oblasti vesmírného sektoru. Tento sektor má velký potenciál a patří k prioritám polské vlády. Významným polským úspěchem bylo získání nového centra ESA pro střední a východní Evropu, čemuž určitě napomohly vysoký finanční příspěvek do ESA a příslib BGK vytvořit investiční fond pro firmy z vesmírného sektoru. Významným podnětem pro hlubší a dlouhodobou česko-polskou spolupráci ve vesmírném sektoru bude určitě plánovaná incomingová mise polských technologických firem do ČR v říjnu 2026. Na tuto aktivitu bude nutné v následujících letech pravidelně navazovat.   

Vypracoval: Jaroslav Remeš, ekonomický diplomat ZÚ Varšava