Polské hospodářství vykazuje dlouhodobě stabilní růst

Oproti předchozím třem měsícům ekonomika zrychlila o 1,1%, zatímco ve druhém kvartálu loňského roku se podle zpřesněných údajů zvýšila o 0,9%. Většina analytiků očekává za celý loňský rok zrychlení tempa růstu na 4,4 procenta z 2,7 procenta v roce 2016. K růstu HDP značnou mírou přispěla především spotřeba, a to zejména díky vysokému růstu mezd a rozpočtovým stimulům. Novým prvkem, který pomáhá růstu HDP, jsou investice. Podle ekonomů se meziroční růst kapitálových výdajů ve třetím čtvrtletí loňského roku zvýšil na pět procent.

V letošním roce může dojít ke zpomalení tempa růstu zaměstnanosti, což by teoreticky mohlo negativně ovlivnit růst spotřeby. Současně však zřejmě dojde k růstu mezd, což je pro samotnou spotřebu důležitější. Podle některých analytiků však může celkově polské hospodářství v letošním roce zaznamenat mírnější růst v důsledku zpomalení růstu HDP hlavních obchodních partnerů Polska, včetně členů eurozóny. Omezený potenciál růstu zaměstnanosti, který se, obdobně jako v ČR, začíná projevovat rostoucími obtížemi firem s hledáním zaměstnanců, je někdy zmiňován jako další faktor, který může v budoucnu brzdit vývoj polské ekonomiky. Ekonomové však nepředpokládají, že k tomuto jevu dojde již v letošním roce.

Prozatím hlavním důsledkem omezené nabídky práce na polském pracovním trhu bude růst mezd. Většina ekonomů předpovídá, že se průměrné mzdy v polském národním hospodářství v letošním roce zvýší o 6%. Nicméně zaznívají rovněž hlasy, že by mohlo dojít ke zvýšení mezd až o deset procent, což by nepříznivě ovlivnilo míru inflace. Zatímco v období od ledna do listopadu 2017 se index spotřebitelských cen v meziročním srovnání zvýšil v průměru o 2%, v letošním roce by se podle ekonomů mohl ve srovnatelném období zvýšit o 2,4 procenta. Spotřebitelé to však pocítí v menším rozsahu, než tomu bylo v roce 2017, neboť inflaci pravděpodobně nebudou zásadně ovlivňovat ceny potravin a pohonných hmot, avšak spíše ceny služeb.

Vysoké tempo růstu HDP v kombinaci s vyšší inflací bude mít příznivý vliv rovněž na stav státních financí. Ekonomové očekávají, že deficit sektoru veřejných financí v letošním roce jen mírně přesáhne 2% polského HDP. Polský státní rozpočet vykázal za devět měsíců loňského roku přebytek ve výši 3,8 mld. PLN (23,5 mld. CZK), což je nejvíce za uplynulých 25 let. Přispěl k tomu zejména lepší výběr daní a mírný pokles výdajů ve srovnání se stejným obdobím předešlého roku.

Za připomenutí stojí skutečnost, že Polsko nebylo od roku 1992 v recesi a jeho ekonomika, jako jediné ze zemí EU, rostla i během poslední finanční krize v období 2007-2008.

Míra nezaměstnanosti koncem loňského roku klesla na rekordní minimum 6,6 procenta, což je nejnižší hodnota od počátku 90. let. Mzdy rostou a polský pracovní trh se začíná potýkat s nedostatkem pracovních sil. Přesto návrat do vlasti plánuje jen cca 12 procent Poláků, kteří v minulosti odešli za prací do ciziny.

Příležitosti pro české firmy na polském trhu

Dobrá kondice polského hospodářství vytváří nové příležitosti a prostor pro české firmy, neboť hlavním tahounem ekonomického růstu jsou především vysoká spotřeba a investice. Hospodářské priority obou zemí se ve značné míře shodují,  patří mezi ně především obnova nebo výstavba dopravní infrastruktury, energetika, petrochemie a také investice do ochrany životního prostředí. Zvláštní pozornost je také věnována vývoji a aplikaci inovativních technologií a v poslední době také průmyslu 4.0.

České produkty jsou na polském trhu dlouhodobě úspěšné, a to především v naší doméně, kterou je strojírenství, energetika, dopravní stroje a vozidla. Mezi perspektivní obory pro české firmy patří zejména energetika, silniční a kolejová vozidla, zařízení pro restrukturalizaci hutí a dolů, vzduchotechnika, čerpadla, zařízení silnoproudé elektrotechniky, zemědělská technika, stroje (obráběcí, potravinářské, balicí, tiskařské a textilní), obranný průmysl, petrochemie, vybavení pro zdravotnická zařízení, zemědělský a potravinářský průmysl
a služby.

Pokud se však na polský trh podíváme z hlediska budoucích příležitostí, měli bychom zdůraznit rostoucí sektor obnovitelných zdrojů energie. Tento segment představuje potenciál velké dynamiky růstu v následujících letech, přestože půjde o prostředí se silnou zahraniční konkurencí. Čeští podnikatelé jsou na polském trhu velmi dobře etablováni v oblasti dodávek pro energetický průmysl a především pro strojírenství a toho lze využít při subdodávkách pro projekty obnovitelných zdrojů energie.

Petr Darmovzal, ekonomický a obchodní rada, Velvyslanectví ČR ve Varšavě