Dne 9. ledna 2025 představila společnost Orlen dlouho očekávanou strategii do roku 2035 pod názvem „Energie zítřka začíná již dnes“. Změna strategie byla podle současného vedení Orlen nevyhnutelná ze dvou důvodů. Polská vláda premiéra Donalda Tuska stanovila pro nové orgány téměř všech státních společností změnu strategie. Zároveň by bylo obtížné dosáhnout v současné realitě cílů stanovených ve strategii aktualizované v roce 2023. Nová strategie počítá s investicemi na plánované projekty ve výši 380 mld. PLN.

Strategie je založena na čtyřech pilířích: maximalizace hodnoty, inovativní a udržitelné produktové portfolio, optimalizace aktiv a řízení kapitálu. Podle vedení společnosti Orlen se  jedná o největší rozvojový investiční program v historii firmy. Cílem strategie je mj. zvýšit produkci zemního plynu, vybudovat čtyři větrné farmy v Baltském moři, alespoň dvě malé jaderné elektrárny (SMR).

Podle generálního ředitele Orlen (Ireneusz Fąfara) je strategie ambiciózní a zodpovědná. V nové strategii jsou investice větší než plánovalo předchozí vedení společnosti Orlen. Strategie Orlen do roku 2030 z roku 2020 předpokládala investice na úrovni 140 mld. PLN. Následná aktualizace strategie z roku 2023 vynucená dopady akvizicí společností Energa, Lotos a PGNiG si vyžádala investice ve výši 320 mld. PLN.

V první části nové strategie budou 2/3 výdajů do roku 2030 tvořit investice do segmentu upstream (průzkum a těžba zemního plynu) a dodávek. Ve druhé části strategie do roku 2035 to bude energetika. Orlen oznámil zavedení disciplinovaného přístupu ke kontrole kapitálových výdajů (CAPEX), v jehož rámci budou pečlivě analyzovány kapitálové výdaje na růst, jakož i fúze a akvizice z hlediska ekonomických přínosů.

V horizontu roku 2035 nastíněném ve strategii Orlen plánuje mj:

• • zajistit polské ekonomice až 27 mld. m3 zemního plynu na plné uspokojení domácích potřeb. To umožní vlastní těžba zemního plynu v Polsku (4 mld. m3), Norsku (6 mld. m3) a Severní Americe (2 mld. m3) a obchodní kontrakty na dodávky zemního plynu a LNG (15 mld. m3).
• • rozšířit instalovaný výkon plynových elektráren a kombinovaných tepláren a elektráren (CCGT) na 4,3 GW.
• • dokončit větrnou farmu Baltic Power a rozvíjet v partnerství robustní portfolio větrných farem v Baltském moři v letech 2030-2040 o výkonu 4-5 GW.
• • postavit minimálně dva malé modulární jaderné reaktory (SMR) o výkonu 0,6 GW.
• • investovat do dekarbonizace dálkového vytápění, cílem je snížit emise CO₂ o 59 % ve srovnání s rokem 2024, dálkové vytápění uhlím nahradí zemní plyn, biomasa, bio topný olej a biometan.
• • investovat do velkých úložišť energie s kapacitou 1,4 GW energie.
• • zvýšit kapacitu mechanické a chemické recyklace ze současných 35 tis. tun na 250 tis. tun.

Orlen ve své strategii také předpokládá investovat více než 40 mld. PLN do rozvoje distribuční sítě elektřiny a přibližně 20 mld. PLN do rozvoje distribuční sítě plynu. Orlen se také vrací k projektu CCS, tedy k výstavbě nové obchodní větve v oblasti zachycování a ukládání CO₂. Do roku 2035 chce společnost poskytovat služby zachycování, ukládání a přepravy až pro 4 mil. tun CO₂ ročně. Za tímto účelem společnost Orlen dodržuje svůj plán na výstavbu prvního polského CO₂ exportního terminálu v Gdaňsku.

Nabídka paliv od společnosti Orlen se má rozšířit a do roku 2035 má být založena na zdrojích s nulovými emisemi (bio-LNG, biometan) na úrovni vyšší než 25 %. Orlen si zároveň zachovává své klimatické ambice a prohlašuje, že do roku 2050 se stane koncernem s nulovými emisemi.

České firmy by se měly zaměřit na výběrová řízení státní společnosti Orlen, která bude v rámci naplňování strategie do roku 2035 vyhlašovat na plánované investice. Reálné šance se nabízejí při dodávkách zboží i služeb pro výstavbu malých modulárních jaderných reaktorů (SMR), větrných elektráren na moři, plynových elektráren a tepláren, rozvoj distribuční sítě elektřiny a plynu, velkokapacitní skladování energie či recyklaci odpadů.

Zpracoval: Jaroslav Remeš, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Varšavě