Složení české delegace:

doc. MUDr. Peter Koliba, CSc., předseda výboru

prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc., místopředseda výboru

Doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc., místopředsedkyně výboru

MUDr. Alena Šromová, místopředsedkyně výboru

Božena Sekaninová, členka výboru

Bc. Václava Brabcová, DiS., tajemnice výboru

tlumočník p. Vytenis Bukota

Mgr. Bohumil Mazánek, velvyslanec ČR v Litvě

Ing. Petr Vávra, zástupce velvyslance ČR v Litvě

Jednání s členy Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální a pracovní záležitosti Parlamentu Litevské republiky

Vzhledem k tomu, že v Litevském parlamentu mají otázky zdravotnictví a sociální politiky v kompetenci dva výbory, navrhla litevská strana uspořádat společné zasedání. Po krátkém přivítání proběhla prezentace Národního fondu zdravotního pojištění (VLK, pí Lina Noreikiené) s názvem Litevský systém povinného zdravotního pojištění. Čeští senátoři ocenili jednodušší systém zdravotního pojištění s jedinou institucí (v ČR nyní 7 zdravotních pojišťoven), na druhé straně objem prostředků do zdravotnictví je více než dvojnásobný. Dále se zajímali, jakým způsobem Litva řeší nápor nových drahých léků a biologické léčby.

V druhé části jednání odprezentovala zástupkyně Ministerstva práce a sociálního zabezpečení systém provázanosti sociální a zdravotní péče v Litvě.

Přijetí u náměstka ministra práce a sociálního zabezpečení Eitvydase Bingelise

Přijetí se uskutečnilo z důvodu zaneprázdněnosti ministra na úrovni náměstka E. Bingelise. Po úvodních formalitách prezentovala litevská strana aktuální stav systému sociální péče v Litvě.

Po jednání na MPSZ se česká delegace odebrala na návštěvu zařízení sociální péče „Senevita“ ve čtvrti Nemenčiné na okraji Vilniusu, kde se starají o seniory s různou úrovní soběstačnosti. I zde pokračovala diskuze na téma propojení sociální a zdravotní péče jak s vedením ústavu, tak i se zástupkyní MPSZ, která delegaci doprovázela.

Přijetí u ministra zdravotnictví Aurelijuse Verygi

Jednání zahájila po úvodních zdvořilostech ředitelka odboru léků prezentací systému úhrady medikamentů v Litvě. Senátoři ocenili fungující systém státní regulace, což mj. umožňuje udržet kontrolu nad růstem nákladů na léčiva. Senátní delegaci také zaujal bodový systém hodnocení nově registrovaných léků, zejména jakým způsobem se hodnotí přidaná hodnota nových léků, zda jsou k dispozici i jiné možnosti, v úvahu se bere i ekonomická stránka, tj. zda je lék dražší než doposud používané medikamenty apod. Delegace se zajímala i o litevský přístup k e-digitalizaci s odkazem na pokrok v Estonsku (iHealth). Ministr ji informoval, že také v Litvě se systému pracuje, jeho název je e-sveikata a patří mezi prioritní úkoly této vlády.

Návštěva National Cancer Institute ve Vilniusu

Tato instituce zahájila svou činnost v roce 1931, prošla značným vývojem v uplynulých letech, který vyvrcholil sloučením onkologické léčby v Litvě právě do NCI. Spolupracují mj. s MU Brno i Masarykovým onkologickým ústavem (tamtéž, jeho ředitelem je člen delegace a místopředseda senátního výboru prof. Žaloudík).

Odpoledne po návštěvě NCI se delegace přesunula do Kaunasu, kde se na druhý den setkala s primátorem města, vedením Kaunaské kliniky (Kauno klinikos) a Litevské univerzity lékařských věd.

Přijetí u primátora města Kaunas Visvaldase Matijošaitise

Primátor V. Matijošaitis představil na úvod magistrát a jeho administrativní složení, poté se s delegací podělil o své zkušenosti s rozdíly mezi fungováním soukromého a veřejného sektoru a představil novou koncepci činnosti kaunaské samosprávy. Následně pí Garmiené, vedoucí oddělení zdravotnictví, představila zdravotnický systém v Kaunasu, jenž tvoří 1 univerzitní nemocnice, 2 regionální nemocnice, 5 poliklinik, které během roku by měly být sloučeny do integrovaného systému poskytování zdravotnických a sociálních služeb.

Jednání s vedením Kauno klinikos a Lithuanian Medical Sciences University

Zástupkyně LSMU seznámila delegaci s historií počínaje vznikem univerzity až do současnosti, promluvila o studijních programech, počtu studentů a rezidentů, blízkých vztazích s nemocnici Kauno Klinikos. Poté její kolegyně z Kauno klinikos představila nemocnici, její strukturu, počet pracovníků, vědecký profil a také se věnovala vztahům s Českou republikou. Po prezentacích měla česká delegace možnost navštívit nejnovější a nejmodernější centrum akutní péče v Litvě, jež bylo dokončeno před dvěma roky a jeho výjimečnost spočívá v tom, že pacientovi se dostane veškeré nutné pomoci, vyšetření, kontroly apod. během 24 hodin od jeho přijetí.

Na závěr se k české delegaci připojil i generální ředitel nemocnice Kauno Klinikos Renaldas Jurkevičius, aby poděkoval za pozornost věnovanou klinice a vyjádřil naději, že spolupráce mezi litevským a českým zdravotnictvím bude pokračovat.