Čtrnáctičlenná delegace českých univerzit, výzkumníků a odborníků na výzkumnou spolupráci a inovace navštívila provincie Ontario a Alberta s cílem prohloubit spolupráci s Kanadou a zejména nastartovat společná konsorcia právě v programu Horizon Europe. Výzkumná mise otevřela dveře pro spolupráci s nejvýznamnějšími kanadskými partnery zejména v oblastech Life Sciences a biotechnologií, automatizace a pokročilé výroby. Mise do Kanady se zúčastnili zástupci firem Amires a Betthera, které kromě vědecké odbornosti poskytují expertízu v programu Horizon Europe, a vedoucí pracovníci či transferoví experti výzkumných a inovačních organizací: Vysokého učení technického v Brně, tří fakult Technické univerzity v Liberci, Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity, Vysoké školy chemicko-technologické, Univerzity Hradec Králové, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR, výzkumné organizace Intemac, Středočeského inovačního centra a The University Company TUL. Během jednoho týdne jednala delegace s klíčovými výzkumnými organizacemi, ekosystémovými hráči a inovačními institucemi Kanady, proběhly také dvě rozsáhlé networkingové akce v Torontu a Edmontu a detailní matchmaking výzkumníků pro Horizon Europe s University of Waterloo, McMaster University a University of Alberta. S ohledem na odborný rozsah delegace byla projednávána také širší perspektiva spolupráce s Kanadou z pohledu možné mobility, přenosu dobré praxe i dlouhodobé spolupráce v oblasti podpory inovací.

 

Kanada přitom představuje pro Českou republiku velmi atraktivního partnera, který čítá řadu světově uznávaných vědeckých institucí, technologických firem a příkladů úspěšného budování inovačních ekosystémů. Nejznámějším příkladem je oblast Waterloo – Kitchener, která se opírá jak o University of Waterloo jako nejinovativnější vysokou školu v Kanadě (tento status si drží již 30 let), tak i o historii firmy Blackberry, která se významně podílela na rozvoji místního ekosystému. University of Waterloo je také příkladem úspěšné praxe transferu technologií a komercializace, zejména díky přístupu, že práva duševního vlastnictví náleží původci, tedy výzkumníkovi. Podle Times Higher Education má Kanada také tři univerzity v první padesátce světově nejlepších vysokých škol a dle QS Ranking je v prvních dvou stovkách na světě celkem devět kanadských vysokých škol. Země také významně podporuje rozvoj strategických technologických oblastí včetně umělé inteligence, kvantových technologií, vesmírných technologií a udržitelnosti.

Spolupráce v programu Horizon Europe: velký apetit Kanady i prostor pro využití dalších nástrojů

Jak již bylo zmíněno, klíčovým impulsem pro spolupráci i pro přípravu rozsáhlé mise bylo připojení Kanady do evropského programu Horizon Europe, v němž je nyní Kanada zapojená jako jedna z mála mimoevropských zemí (aktuálně je výčet asociovaných zemí mimo evropský kontinent velmi krátký: Jižní Korea, Nový Zéland, Tunisko a Izrael). Kanadské subjekty získaly díky asociaci plný přístup do druhého pilíře programu a mohou být součástí výzkumných konsorcií, případně je i vést. Kanadští výzkumníci tak již nemusí žádat národní podporu z kanadské strany, aby na těchto velkých výzkumných projektech mohli spolupracovat, ale přístup k financování je automatický. Jelikož program je největší svého druhu na světě s celkovým rozpočtem 95,5 miliard EUR, je tato příležitost pro spolupráci zcela klíčová a vyvolává na kanadské straně velký zájem. Technicky se přístup Kanaďanům otevřel již od února 2024 a již v tu dobu se objevil 50 % nárůst zapojení kanadských institucí do navrhovaných projektů, toto číslo lze očekávat výrazně vyšší v projektech podávaných letos. Větší vysoké školy proto od minulého roku zřídily týmy zaměřené na podporu projektové přípravy pro Horizon Europe, podporu poskytuje také národní kontaktní bod, kanadská federální agentura ISED (Innovation, Science and Economic Development Canada). Kanada se také bude aktivně podílet na přípravě a prioritách desátého rámcového programu, který na Horizon Europe naváže od roku 2028. Lze tedy předpokládat, že se partnerství s Kanadou budou objevovat čím dál častěji.

Kanadské přihlášky do programu Horizon Europe narostly již zkraje roku 2024. Zdroj: European Commission In Business Science.

Na přístup do Horizon Europe se váže také možnost tzv. Synergy grantů pod prvním pilířem programu, které pomáhají realizovat projekty excelentní vědy. Pro spolupráci s Kanadou jsou skrze Horizon také k dispozici mobilitní granty postdoktorandů MSCA (Marie Skłodowska-Curie Actions). Mobilitu ale doplňuje vlastním financováním i Kanada. Místní agentura Mitacs, která poskytuje podporu studentské mobility, také pro nastartování spolupráce v Horizon Europe zřídila speciální výzvu na budování spolupráce a konsorcií v programu. První výzva byla otevřená do 29. září (informace zde) a o dalším vývoji bude agentura informovat. Výzkumná spolupráce mezi českými a kanadskými institucemi zároveň pochopitelně staví na dlouhodobých partnerstvích, pro která lze také využít další finanční zdroje. Již zmíněná agentura Mitacs umožňuje od letošního dubna využití programu Globalink Research Award i pro spolupráci s Českem, část prostředků je také specificky alokovaná na spolupráci v kvantových technologiích. Program je vhodný pro studenty od vyšších ročníků bakalářského studia až po postdoktorandy, přičemž kanadské univerzity rozhodují o alokování zdrojů a pozic, které jim náleží, pro jednotlivé partnery. K podpoře mobility s Kanadou je také řadou univerzit využíván program Erasmus+.

V případě společných výzkumných projektů jsou k dispozici evropská partnerství a ERA-NET cofundové programy na české straně v administrované TAČR, jelikož v některých z nich jsou zapojeni i kanadští partneři (zejména silná partnerství jsou s provincií Quebec). Spolupráci s Kanadou podporuje také program Eureka, v němž jsou způsobilí příjemci na české straně malé a střední podniky a výzkumné organizace, na kanadské straně pouze malé a střední firmy. V neposlední řadě lze sekundárně využít i některé národní programy včetně podpory pro aplikovaný výzkum ze strany TAČR, či na kanadské straně Alliance International NSERC.

Příležitosti ve zdravotnických technologiích a biotechnologiích narůstají

Pro samotné naplňování výzkumné spolupráce sdílí Kanada s Evropou velkou řadu priorit a silných institucí, od udržitelnosti až po umělou inteligenci. V letošním roce navíc začalo docházet k útlumu spolupráce se Spojenými státy, jelikož současná americká administrativa omezuje financování určitých oblastí výzkumu. Kanada byla přitom historicky významným příjemcem přímo amerických grantů, nebo podpory mezinárodní spolupráce. Například již v květnu vyhlásil prezident Trump útlum financování mezinárodní spolupráce ve zdravotnickém výzkumu skrze americký National Institutes of Health. Ačkoli nestabilní americké vědecké prostředí přináší příležitost přilákat americké výzkumníky do Kanady, o což už se kanadská vláda snaží, výkyvy financování již způsobily viditelné problémy právě například v kanadském zdravotnickém a biotechnologickém sektoru.

Právě na oblast Life Sciences a biotechnologií se zaměřila významná část jednání i během české výzkumné mise do Kanady. Hlavní jádro výzkumných aktivit se shromažďuje zejména kolem inovačního distriktu a takzvané „nemocniční ulice“ v centru Toronta, kde sídlí jednak nejvýznamnější inkubátor MaRS, ale především i většina fakultních nemocnit a výzkumných center University of Toronto. Hlavním historickým odkazem, na kterém torontský hub staví, byl vynález inzulínu na University of Toronto, za což získali Frederick Banting a John MacLeod Nobelovu cenu v roce 1923. První pokusy s novým lékem a dramatický příběh, kdy se děti v diabetickém kómatu probudily krátce po podání inzulínu, se odehrály na půdě Všeobecné torontské nemocnice. Ve stejné budově nyní sídlí největší městský inkubátor na světě MaRS Discovery District, který sice podporuje technologické firmy napříč sektory, ale opírá se významně o sektor Life Sciences. MaRS, který vznikl jako nadace v roce 2000 s cílem podporovat komercializaci průlomových výsledků výzkumu již podpořil přes 1200 firem a nadále je významným hráčem na kanadské inovační scéně.

Centrum Toronta má ale celkově v oblasti Life Sciences nadstandardní koncentraci výzkumných organizací a klinických center, stejně jako inkubátorů a soukromých společností v tomto sektoru, celkově zaměstnává přes 30 tisíc osob. Silná expertíza je například v oblasti „living therapies“ (včetně buněčných a genových terapií), nukleární medicína (Kanada je významným producentem lékařských izotopů), stejně jako v klinické medicíně, health economics a dalších oblastech.

Mapa klíčových hráčů torontského hubu medicínského a biotechnologického výzkumu; Zdroj: John Preece, City of Toronto

Nejlepší pozici výzkumných nemocnic v torontském i kanadském ekosystému hraje University Hospital Network, neboli Síť univerzitních nemocnic, s níž delegace jednala o příležitostech spolupráce. UHN čítá pět nemocnic, jedenáct výzkumných institutů a další infrastrukturu, v rámci které působí přes 1200 hlavních výzkumníků a další tisíce vědeckého i dalšího personálu. UHN pokrývá škálu aktivit v základním výzkumu, translační a klinické medicíně a zdravotnických službách, v roce 2024 dosáhla přes 4200 vědeckých publikací. UHN podporuje řadu strategických iniciativ, mezi kterými lze například zmínit UHN AI Hub, který spojuje experty napříč oblastmi výzkumu. Za zmínku stojí také UHN KITE, výzkumná část sítě zaměřená na komplexní rehabilitaci osob s postižením, nemocemi, či stárnoucí populaci. UHN je také úspěšná v komercializaci, exitová valuace startupů od roku 2018 je přes 5 miliard CAD. Mezi úspěšné startupy patří například Medly, Adela či BlueRock Therapeutics. Ačkoli se UHN celkově potýká s dopady vývoje v USA, spolupracuje také s kanadskou a ontarijskou vládou na aktivní iniciativě přitáhnutí raného výzkumného talentu do Toronta, na což vláda alokovala 30 milionů CAD.

Delegace také jednala s vybranými instituty University of Toronto, která rovněž aktivně rozvíjí spolupráci v Horizon Europe. Donnelly Centre for Cellular and Biomolecular Research v rámci University of Toronto například představuje jeden z nejvýznamnějších institutů, který zároveň staví na již zmíněném odkazu objevu inzulínu na tehdejším Bantingově centru. Centrum se v současné době zaměřuje na bioinženýring, AI aplikace, genomiku, kmenové buňky a regenerativní medicínu a je poměrně otevřené spolupráci s dalšími evropskými partnery. Delegace jednala také s Mount Sinai Hospital a výzkumným centrem Lunenfeld-Tanenbaum Research Institute (LTRI), které patří mezi vedoucí instituce ve zdravotnickém výzkumu Kanady. Celkově je ekosystém Ontaria pochopitelně mnohem rozsáhlejší, výzkumné aktivity se odehrávají v řadě dalších univerzit, institucí a firem. Provincie má také za cíl aktivně tento sektor budovat, již v roce 2021 přijala strategii na posílení pozice světového hubu lákáním investic i talentu a komercializací výzkumu. Koncem loňského roku pak začala druhá fáze strategie, která cílí zejména na výzkum a inovace, detaily jsou k dispozici zde.

Ontario však není jediným centrem Life Sciences v Kanadě a pozornosti by neměla uniknout ani provincie Alberta, kam delegace zamířila také. Kromě University of Alberta představuje významného hráče organizace Applied Pharmaceutical Innovation (API), která je jednou z největších komercializačních organizací v oblasti Life Sciences v Kanadě. Organizace poskytuje podporu výzkumníkům i společnostem na celé cestě komercializací a zajišťuje také Biotechnology Business Development Centre (BBDC) a Life Sciences Innovation Hub. Právě ve spolupráci s University of Alberta má do roku 2026 vybudovat centrum pro výrobu léčiv Critical Medicines Production Centre, které má posílit odolnost Kanady ve farmaceutickém průmyslu. Alberta se tak stává významným hráčem na poli farmaceutického sektoru a Life Sciences celkově, včetně také digitalizace zdravotnictví i zdravotnických prostředků. V Albertě také probíhá každý rok poslední týden v září Life Sciences Week, kterého se případně mohou zúčastnit i čeští experti.

Inovace v průmyslové výrobě, ale i spolupráce mezi akademickou a průmyslovou sférou mají silnou stopu v Kanadě

Kanada má relativně robustní výrobní sektor, který tvoří cca 10 % HDP země. Vláda a podniky jsou si proto vědomy nutnosti udržet konkurenceschopnost odvětví a dlouhodobě strategicky investují do inovací ve výrobě. Zapojení nejmodernějších technologií do výrobního sektoru a zároveň podporují vzájemnou spolupráci mezi akademickou sférou, výzkumem a aplikací v soukromém sektoru. I proto byla druhým pilířem výzkumné mise do Kanady právě tato oblast, v níž se česká skupina soustředila na navázání spolupráce, ale i přenos dobré praxe.

Hlavním centrem průmyslové výroby a inovací je v Kanadě provincie Ontario, kde sídlí hlavní strojírenské srdce země od automobilového průmyslu až po robotiku či automatizaci. Významný podíl na rozvoji pokročilého strojírenství a inovacích v něm mají excelentní univerzity a lokální ekosystémy vybudované kolem nich. I proto delegace navštívila například McMaster University v Hamiltonu, která je mezi kanadskou špičkou v orientaci na výzkum, a to na základě vysokých příjmů z výzkumu, jeho intenzity a dopadu. Jednání proběhla také Toronto Metropolitan University a dalšími partnery. V širší oblasti Toronta je zároveň několik vysoce inovačních ekosystémů, s nimiž je možno spolupracovat. Dobře to ilustruje například oblast severu Toronta, kde působí akcelerátor VentureLAB. Ten je specifický svým zaměřením na rozvoj hardware technologií, zejména v oblasti polovodičů. I zde se sdružují velcí průmysloví hráči, akademičtí partneři jako York University – Lassonde School of Engineering nebo George Brown College a zároveň místní i mezinárodní startupy, které mohou využít místních testovacích laboratoří a kolaborativního prostředí.

Zásadním partnerem pro akademickou spolupráce je pak již zmiňovaná University of Waterloo, která se dnes pyšní excelentním výzkumem např. v kvantových technologiích, robotice nebo nanotechnologiích, v nichž už mají vybrané české univerzity navázanou dlouhodobější spolupráci. Univerzita představuje kromě příležitostí ke společným výzkumným projektům také vzor pro možnou podporu inovací a komercializace výzkumu, jelikož se zde podařilo vybudovat komplexní inovační ekosystém. Sama univerzita podporuje zásadním způsobem podnikavost studentů a přenášení výzkumných poznatků do praxe. Kromě již zmiňovaného systému duševního vlastnictví připadajícího původci výzkumu je univerzita celkově zaměřena na rozvoj podnikavosti studentů. Na univerzitě jednak působí významné množství výzkumníků, kteří jsou sami aktivní v různých soukromých společnostech. Vysoce kompetitivní univerzitní inkubátor Velocity pak nabízí studentům příležitost rozvíjet jejich podnikatelský záměr a studenti mají přístup jak k testovací infrastruktuře, tak i investorům tak, aby měli možnost svůj projekt úspěšně komercializovat. V neposlední řadě je Waterloo velmi úspěšné v takzvaném systému co-ops, tedy kooperativním systému vzdělávání, kdy studenti střídají období studia na univerzitě s obdobími plného pracovního úvazku v jejich daném oboru. Studenti tak získávají od počátku studií blízký kontakt s praxí a propojení na průmyslovou sféru. University of Waterloo je skutečným průkopníkem v tomto přístupu, programům věnuje již od roku 1957. Kolem univerzity tak funguje široký inovační ekosystém, včetně dalších inkubátorů jako například Communitech, stejně jako spolupracuje s širokou škálou soukromých firem.

Albertu lze také považovat za jeden z inovačních hubů Kanady i díky širšímu místnímu ekosystému, který se opírá zejména o University of Alberta, která je dle Times Higher Education v první stovce světových univerzit a má velmi silnou pozici právě v inženýrských oborech. Inovační prostředí významně podporuje instituce InnoTech v Edmontonu, provinčně financovaná organizace urychlující komerční rozvoj technologií díky přístupu jak ke znalostní základně, tak k průmyslovým zařízením potřebným k rozvoji inovací. Specializace Innotech je pak zejména v pokročilých materiálech, chemickém testování a analýzách, energetice a monitorování enviromentálních dopadů. Vzhledem k profilu provincie, která je historicky orientována na technologie spojené s těžbou ropy a zemního plynu, je velký potenciál právě v inovacích a udržitelných technologiích v těchto segmentech. Innotech pak společně s University of Alberta vedou Alberta Advanced Manufacturing International Hub (AbAMI Hub), který díky partnerstvím s mezinárodními stakeholdery cílí na inovování těžkého průmyslu v Albertě. Klíčovými tématy, kde Alberta vnímá potřebu inovací jsou konvenční a obnovitelné zdroje energie, těžba, stavebnictví a infrastruktura a bezpečnost, obrana a letecký průmysl. AbAMI Hub je poměrně nově zřízenou institucí se značnými globálními ambicemi a velkým zájmem o spolupráci zejména s evropskými zeměmi.

Kanadská vláda i jednotlivé provincie cílí na rozvoj pokročilé výroby a umělé inteligence ve strojírenství skrze významné finanční nástroje. Jedním z příkladu je kanadská národní AI strategie, která financuje národní instituty pro AI. Jedním ze tří těchto institutů je Amii (Alberta Machine Intelligence Institute) v Albertě, s nímž delegace rovněž jednala o spolupráci. Díky napojení nejen na University of Alberta má institut širokou výzkumnou základnu, zároveň se ale orientuje na řešení konkrétních problémů a poptávek průmyslu, úzce spolupracuje jak se startupy, tak s velkými podniky řešícími konkrétní problémy. Amii má dosah do různých sektorů, včetně využití umělé inteligence ve zdravotnictví a biotechnologiích (zejména personalizovaná medicína a predikce v diagnostice), strojírenství, výrobě i energetice a dalších. Nabízí se tak spolupráce např. při optimalizaci nebo prediktivní údržbě. Díky orientaci na řešení specifických výzev Amii úspěšně spolupracuje i se zahraničními partnery a podniky.

Zajímavé inovace v pokročilém strojírenství podporuje Kanada také skrze jeden z kanadských tzv. Globálních inovačních klastrů NGen. Ten má aktuálně má otevřený program pro kolaborativní, průmyslově vedené projekty, které pomohou snížit riziko, komercializovat a škálovat inovativní kapacity kanadského strojírenského sektoru. Alokováno je na tento program 35 milionů CAD z federálního rozpočtu a počítá se s velkým kofinancováním ze soukromých podniků. Kromě tohoto šířeji zaměřeného programu aktuálně např. běží také výzva přímo na využití umělé inteligence a strojového učení ve strojírenství.

Tématem, které také rezonovalo napříč návštěvou české delegace je obranný průmysl a inovace v něm. Kanada je součástí DIANA NATO hubu a např. v rámci University of Alberta je dedikované centrum pro aplikovaný výzkum v obraně a technologiích dvojího užití (CARDD-Tech) a vyvíjí komponenty, systémy a řešení pro posílení bezpečnosti. Centrum je postaveno na intenzivní spolupráci s hlavními dodavateli, malými a středními podniky, OEMs i veřejným sektorem (včetně kanadské armády) tak, aby byly výzkumné projekty udržitelné a dosahovaly co největšího dopadu. Česká republika je také jedním z NATO DIANA Hubů a otevírá se tak možnost širší spolupráce s kanadskými partnery i v tomto směru. 

Výhled další spolupráce

Mise do Kanady potvrdila, že země je velmi perspektivním partnerem pro výzkumnou a inovační spolupráci, ať už v Life Sciences a Engineering oborech, nebo i jiných sdílených prioritách. Dostupnost programu Horizon Europe na pozadí aktuálního geopolitického vývoje má potenciál spolupráci s českými institucemi významně posílit, k dispozici je ale také škála dalších nástrojů. Mise jasně ukázala celkový zájem Česka o výzkumnou spolupráci s Kanadou, otevřela ale také kontakty a debatu s konkrétními partnery, kteří patří ke špičkám oboru. České výzkumné organizace i firmy tak mohou v budoucnu na těchto kontaktech dále stavět. V neposlední řadě je na místě snaha převzít z Kanady některá poučení na budování inovačních ekosystémů a podporu podnikavosti, v níž si vybudovala tato země velkého severu nezpochybnitelnou značku.

Eva Libs Bartoňová, GK Toronto; Karolína Konicarová, CzechInvest