Na českém stánku byla zastoupena škála společností od dodavatelů chmele a sladu, Bohemia Hop a Raven Trading (skrze distributora Davida Carriera), výčepních technologií firem Lukr a Lindr, až po české pivo Budějovického Budvaru (pod značkou Czechvar), Plzeňského prazdroje, a řemeslné pivovary Elektrárna a Dva kohouti. Kromě Prazdroje a Budvaru mohli účastníci na českém stánku ochutnat i kolaboraci Great Lakes Brewery s Milošem Králem „Lípa 12“, český jantarový ležák s lipovými květy. Know-how českých výčepních stylů na veletrhu sdíleli zástupci Institutu pivo, Lokálu a Pultu a přední čeští výčepní Lucie Janečková a Tomáš Krčmář. Součástí prezentace na veletrhu byla také prezentace českých regionů a virtuálního katalogu českých společností distribuovaného na pivních podtáccích.

První zářez týdenního programu představoval tzv. pub takeover v pivovaru Merit v Hamiltonu v předvečer veletrhu, který přilákal stovky účastníků a kromě českých ležáků nabídl demonstraci českých výčepních stylů společně se školou čepování pro účastníky. 

Na samotném veletrhu byly české výčepní styly také highlightem konference, kdy přednáška Beer the Czech Way představila cestu českého piva od surovin až po perfektně načepované a ošetřené pivo. Kromě výčepních z Institutu Pivo a Pultu do diskuse přispěli i zástupci Bohemia Hop, Dva kohouti a Lukr, přičemž celou cestou českého piva prováděl zástupce Lokálu. Dalším českým bodem konference byl také úvod do českého chmele a senzorické testování vzorků, spolu s představením projektu Odolchmel, v rámci přednášky Bohemia Hop a sládkové z pivovaru Elektrárna.

V průběhu týdne se konaly další akce v torontských pivovarech True History Brewery, kde se konala diskuse s českými sládky o českých ležácích a přenosu zkušenosti do Kanady, a v Godspeed Brewery, v němž hostovalo pivo z Elektrárny a proběhlo žehnání sudům od bednářů z Plzeňského prazdroje. V Godspeedu také během dvou dnů čeští výčepní školili kanadské zájemce v technikách čepování. Součástí školení byl i důraz na kvalitu piva, péči o výčepní zařízení a způsoby, jak pivovarům pomoci zlepšit zákaznickou zkušenost. Tato setkání otevřela další dveře ke spolupráci mezi českými a kanadskými pivovary a ukázala, jak české pivovarnické tradice mohou obohatit kanadskou craftovou scénu.

Kanada představuje pro české exportéry jedinečnou příležitost díky rostoucí poptávce po domácím pivu, ačkoli celková spotřeba alkoholu v posledních letech mírně klesá. Celkový trh s pivem dosahuje roční hodnoty 14 miliard kanadských dolarů a pivo je v Kanadě nejpopulárnějším alkoholickým nápojem, v roce 2023 dosáhl celkový prodej piva 280 milionů litrů. Z toho 187 milionů litrů připadalo na produkci z domácích pivovarů a 93 milionů litrů na dovážené pivo, což je ovšem nejnižší poměr spotřeby dováženého piva na celkové spotřebě v posledních letech. Tento trend ukazuje na rostoucí oblibu kanadských pivovarů mezi místními spotřebiteli a potvrzuje, že exportní příležitosti pro české dodavatele by neměly opomíjet dodávky surovin a technologií právě i do kanadských řemeslných pivovarů.

V rámci kanadského trhu je Ontario největším regionem pro prodej piva a hraje klíčovou roli na pivním trhu v celé zemi. V Ontariu je více než 340 řemeslných pivovarů a trh s craftovým pivem má v Ontariu stále silný růstový potenciál, přičemž řemeslné pivovary představují přibližně 8 % celkového pivního trhu v Kanadě. Zároveň jsou české pivní styly již relativně rozšířené a poptávané. Například na prestižní soutěži Canadian Brewing Awards (CBA) se v kategorii „European Lager“ často umisťují kanadské pivovary, jako je Steam Whistle Brewing z Toronta, známý svým Pilsnerem.

Významnou příležitostí pro české firmy je proto export českého chmele do Kanady, především jsou rozšířené klasické žatecké odrůdy. Kanada produkuje pouze omezené množství chmele a samozřejmě se jedná o odrůdy nevhodné pro vaření českých ležáků, kanadský chmel a dovážený z USA se používá převážně pro produkci piv stylu IPA a pale ales. V roce 2021 činila produkce chmele v Kanadě přibližně 635 tun, což ji řadí na 13. místo mezi světovými producenty. Většina chmele potřebného pro kanadské pivovary je proto dovážena, přičemž hlavními dovozními partnery jsou Spojené státy a Německo. Podíl českého chmele na kanadském trhu neustále roste a jeho obliba stoupá, zvláště mezi řemeslnými pivovary, které vyrábějí čím dál více i české a evropské ležáky. Od roku 2018 do roku 2022 vyvezla Česká republika do Kanady chmel za více než 28 milionů korun (1,65 milionů CAD) s rostoucím trendem. Nárůst českých vývozů je markantní a až na oslabení během pandemie COVID-19 v posledních letech stabilní. Pro srovnání v roce 2011 činil přímý export českého chmele do Kanady pouze 50 tisíc CAD, v roce 2014 již 142 tis. CAD a v roce 2022 dokonce 306 tisíc CAD.

Kanada patří zároveň mezi největší světové producenty sladu a ročně vyprodukuje průměrně 9 milionů tun sladu, přičemž většina produkce pochází z domácího ječmene. Výroba pokrývá potřeby kanadských pivovarů a 80% produkce se exportuje, zejména do Spojených států a Japonska. I přesto Kanada také dováží slad, především z Německa a Belgie. Český slad tvoří menší, avšak důležitou část dovozů, především pro pivovary zaměřené na výrobu prémiových piv. Díky rostoucímu důrazu na kvalitní suroviny v kanadském pivovarnictví zůstává český slad perspektivní exportní komoditou​. Od roku 2019 do roku 2023 vyvezla Česká republika do Kanady slad za bezmála 10 milionů korun (570 tisíc CAD).

Ačkoli spotřeba importovaného piva v uplynulých letech klesla, v budoucnu by se případně mohly otevírat další příležitosti i pro dovozy českého piva. Jednak v nejvíce regulované provincii Kanady z pohledu alkoholu, v Ontariu, dochází k postupnému rozvolňování, kdy se například poprvé dá alkohol prodávat nejen oligopolních řetězcích, ale i ve večerkách. Zároveň samotné kanadské řemeslné pivovary čelí rostoucím nákladům na výrobu a nájmy a v budoucích letech se tak dovoz může stát cenově konkurenceschopnější. Rovněž Ontario Beer Basic Tax byla v posledních letech zvýšena o 35 %, což výrazně ztěžuje provoz pro malé a nezávislé pivovary. Tento základní daňový poplatek je vyšší pro craftové pivovary než pro velké pivovary, což ovlivňuje jejich ziskovost. Krom toho je nadále celkový prodej alkoholu v provincii Ontario regulován LCBO (Liquor Control Board of Ontario) a například pro piva s obsahem alkoholu do 6,5 % se uplatňuje mark-up až 87%. Toto samozřejmě nesmí opomenout aní čeští exportéři, kteří mají zájem o vstup na kanadský trh.

Eva Libs Bartoňová, František Štefan, Generální konzulát ČR v Torontu