Izrael nadále čelí rostoucím životním nákladům, jež patří mezi jedny z nejvyšších na světě. Vysoké ceny se týkají rovněž místního trhu s potravinářskými produkty - izraelský spotřebitel za svůj nákup v supermarketu zaplatí v průměru o 25% více než v Evropě. Tato situace je především důsledkem existence nízké konkurence na místním zemědělsko-potravinářském trhu, kterému dominuje pět hlavních skupin: Tnuva, Coca-Cola, Elite-Strauss, Osem a Telma-Unilever. Díky své strategii fúzí a akvizic drží tyto společnosti téměř 50% místního zemědělsko-potravinářského trhu. Tato situace je nadále upevňována existencí izraelských potravinářských standardů, které efektivně brání vstupu dalších hráčů na místní trh. Jedním z nejpalčivějších problémů, s nímž se vývozci potravinářských produktů do Izraele doposud potýkali, jsou právě tyto rozdíly mezi regulačními požadavky v Izraeli a těmi, které jsou platné v jiných rozvinutých zemích. Zástupci podnikatelských organizací v Izraeli proto již léta usilují o zrušení těchto pravidel tak.

Právě na tento problém se nyní zaměřila izraelská vláda. Na obzoru je revize pravidel pro dovoz potravin a jejich sjednocení se standardy EU pro chemické a biologické kontaminanty (kromě listerie a salmonely) a rezidua pesticidů. Záměrem vlády je umožnit dovoz produktů, které jsou v souladu s normami EU bez kontroly těchto produktů v přístavu, tedy postupný přesun ke kontrole produktů po jejich uvedení na trh („post-market“).

Dle izraelského Ministerstva financí má být v rámci avizované reformy na základě přezkumu Výboru pro kontrolu potravinářských standardů (Food Standards Review Committee) v příštích čtyřech letech zcela zrušeno či výrazně pozměněno téměř 90 % ze 127 norem pro potraviny, které se liší od norem stanovených EU. Změny se dotknou zemědělských a potravinářských produktů, ale také některého spotřebního zboží. Konkrétně bude usnadněn dovoz rýže, cukrovinek, sušeného ovoce, zmrzliny, kečupu, čaje, mléčných výrobků, těstovin, džemů, mražených zeleninových produktů, koření, hořčice, majonézy a dalších. Z reformy jsou naopak prozatím vyňaty vejce, maso, mléko, ryby, doplňky stravy a dětská strava.

Tato reforma, jež byla schválena koncem září, by měla otevřít izraelský trh s potravinami dalším zahraničním dovozcům. Pro spotřebitele by měla přinést rozmanitější výběr potravin, který je v porovnání s EU relativně omezený, a snížení cen těchto produktů. Izraelské Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo hospodářství a průmyslu plánují twinningové projekty se svými evropskými protějšky, které mají za cíl posílit schopnost úspěšně implementovat tuto novou strategii.

 

Nela Brádleová, obchodní specialistka, České velvyslanectví v Tel Avivu

Zdroj: Jerusalem Post, Times of Israel, FICC