Rozpočet formovaný válkou

Celkové výdaje izraelského rozpočtu na rok 2026 dosahují 850,6 miliardy šekelů (cca 271 miliard USD), přičemž tzv. „core budget“ činí přibližně 699 miliard šekelů. Klíčovým rysem rozpočtu je bezprecedentní důraz na obranu – výdaje na bezpečnost dosahují rekordních 143 miliard šekelů, což představuje nárůst o více než 30 miliard oproti předchozím letům.

Tento vývoj úzce souvisí s probíhajícími konflikty – zejména s operacemi proti Íránu a Hizballáhu. Jen tyto aktuální operace mají podle odhadů stát přibližně 65 miliard šekelů, zatímco celkové náklady válek od října 2023 již přesáhly 350 miliard šekelů.

V důsledku těchto výdajů byl rozpočtový deficit stanoven na 4,9 % HDP, což je výrazně více než původně plánovaných 3,9 %. Současně se očekává růst veřejného dluhu na přibližně 70 % HDP.

Klíčové priority a politické kompromisy

Vedle obrany směřují významné prostředky také do školství (cca 112 miliard šekelů včetně vysokého školství), zdravotnictví (63 miliard) a sociální oblasti (64 miliard). Rozpočet však obsahuje i politicky citlivé položky, zejména navýšení financování ultraortodoxního vzdělávání, které bylo jednou z podmínek udržení vládní koalice.

Rozpočty ostatních ministerstev byly zároveň plošně sníženy o 3 %, což podtrhuje prioritu bezpečnostních výdajů. Opozice rozpočet ostře kritizovala, zejména kvůli rozdělení prostředků mezi obranu, civilní sektor a náboženské instituce.

Dopady války na izraelskou ekonomiku

Probíhající konflikty mají zásadní dopad na výkonnost izraelské ekonomiky. Zatímco před eskalací se očekával růst HDP v roce 2026 kolem 5,2 %, aktuální odhady Bank of Israel jej snižují na 3,3–3,8 %, v závislosti na délce bojů.

Krátkodobé dopady jsou výrazné – ekonomika v prvním čtvrtletí 2026 pravděpodobně poklesne přibližně o 2,5 %. Při plném omezení ekonomické aktivity dosahují ztráty až 9,4 miliardy šekelů týdně, přičemž spotřeba domácností během bojů klesla až o 40 %. Významným faktorem je mobilizace rezervistů, která omezuje pracovní sílu a narušuje fungování firem.

Dlouhodobější dopady jsou neméně závažné a projevují se především ve strukturálních změnách ekonomiky. Vysoké obranné výdaje, které se stabilně pohybují nad 6 % HDP, postupně omezují fiskální prostor pro rozvojové investice a komplikují konsolidaci veřejných financí. Válka zároveň přispívá k trvale vyšší inflaci, zejména kvůli růstu cen energií, dopravy a pojištění, a nutí centrální banku držet úrokové sazby kolem 4 %, což tlumí investice i spotřebu. Negativně se promítá i do trhu práce – dlouhodobá mobilizace rezervistů a omezený přístup zahraničních pracovníků snižují produktivitu. V širším horizontu tak dochází ke snížení potenciálního růstu ekonomiky o odhadovaných 0,5–1 procentní bod ročně.

Navzdory tomu zůstává izraelská ekonomika relativně odolná díky silnému high-tech a obrannému sektoru. Dlouhodobě však vyšší obranné výdaje a zvýšená geopolitická rizika snižují růstový potenciál ekonomiky a komplikují stabilizaci veřejných financí.

Srovnání s Českou republikou

V porovnání s Českou republikou je izraelský rozpočet výrazně více zatížen bezpečnostními výdaji. Zatímco ČR se v rámci NATO postupně přibližuje hranici 2 % HDP na obranu, Izrael se dlouhodobě pohybuje nad úrovní 6 % HDP. Tento rozdíl odráží specifickou bezpečnostní situaci země, ale zároveň ukazuje, jak zásadně může geopolitika ovlivnit strukturu veřejných financí.

Česko-izraelské vztahy a nové impulzy

Navzdory složité bezpečnostní situaci zůstávají vztahy mezi Českou republikou a Izraelem velmi intenzivní. Tento trend potvrdila i nedávná návštěva ministra zahraničních věcí České republiky Petr Macinka v Izraeli, kde jednal se svým protějškem, ministrem zahraničních věcí Státu Izrael Gideon Sa'ar. Jedním z konkrétních výstupů jednání je dohoda o zřízení společné česko-izraelské ekonomické komise, které budou oba ministři spolupředsedat. Nový formát má dále prohloubit hospodářskou spolupráci a podpořit rozvoj obchodních a investičních vztahů, včetně posílení vazeb v technologických a inovačních sektorech.

Výhled do budoucna

Izraelský státní rozpočet na rok 2026 je typickým „válečným rozpočtem“ – zajišťuje financování bezpečnostních potřeb a krátkodobou stabilitu, zároveň však zvyšuje deficit, veřejný dluh i inflační tlaky.

Další vývoj bude záviset především na bezpečnostní situaci. Pokud se podaří konflikty ukončit a stabilizovat region, může se izraelská ekonomika již v roce 2027 vrátit k dynamickému růstu přesahujícímu 5 %. V opačném případě však hrozí pokračující tlak na veřejné finance i zpomalení ekonomiky.

Pro české firmy tak Izrael zůstává trhem s vysokým potenciálem, ale zároveň i zvýšeným rizikem, které je nutné pečlivě zohlednit při vstupu na místní trh.