Stockholm roste chytře a přemýšlí dopředu

Ve východní části Stockholmu postupně vzniká čtvrť Royal Seaport – jeden z největších evropských projektů udržitelné výstavby. Na místě bývalého přístavu do roku 2030 vznikne sídliště s s dvanácti tisíci byty, které nabídne až 35 tisíc nových pracovních míst. Energetika, odpadové hospodářství i doprava se zde plánují jako jeden celek.

Namísto popelnic se domácnosti odpady zbavují jeho vhozením do vakuových odpadových rour, které odpad směrují přímo do recyklační stanice. Každý jeden vhoz je zpoplatněn, úhrada probíhá elektronicky na místě. Tento pneumatický systém – Envac - šetří energii i prostor a podle dat města snižuje náklady na svoz až o 70 %. Zdejší bytové domy jsou napojené na centrální vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a městská datová platforma sleduje spotřebu energie i vody v reálném čase Reálná data o spotřebě mohou sledovat i domácnosti.

Čtvrť Royal Seaport tak dokazuje, že chytré město nevzniká nahodilým vrstvením technologií, ale jejich promyšleným zapracováním. Infrastruktura, která s digitalizací počítá od začátku, umožňuje městu růst bez ztráty efektivity a kvality života.

Linköping mění odpad v energii a je lídrem inovací regionu Östergötlandu

Univerzitní město Linköping s 175 000 obyvateli sází na propojení energetiky, cirkulární ekonomiky a inovací. Městská společnost Tekniska Verken zpracuje ročně až milion tun odpadu z domácností, průmyslu i dovozu ze zahraničí a vyrábí z něj teplo, elektřinu a bioplyn, který pohání většinu městské dopravy. Moderní třídicí linka pak ročně rozděluje 200 000 tun komunálního odpadu a podle města tím snižuje emise CO₂ o desítky tisíc tun ročně.

Na systém dálkového vytápění je napojeno přes 90 % domácností. Energie pro město pochází z kombinace odpadového tepla, bioplynu a obnovitelných zdrojů, což z Linköpingu dělá jedno z nejefektivnějších energetických měst ve Švédsku.

Linköping zkoumá i budoucnost městské dopravy. Projekt Ride the Future testuje autonomní elektrické minibusy, které od roku 2019 přepravily přes 20 000 cestujících mezi univerzitním kampusem a čtvrtí Vallastaden. Na projektu spolupracují dopravní společnost Transdev, Linköping University, výzkumné instituce a město. Autobusy slouží jako živá laboratoř pro testování bezpečnosti, chování cestujících i technologií autonomního řízení. Cílem je plně autonomní provoz do roku 2028.

Město jako laboratoř inovací

Linköping staví své čtvrti jako otevřené laboratoře. V obří testbed čtvrti – Ebbeparku - se testují technologie, které snižují spotřebu energie i vody – od solárních fólií pro napájení senzorů po recirkulační sprchy, které dokážou snížit spotřebu vody o desítky procent. Důraz je i na znovupoužití stavebních materiálů a dřevěné konstrukce místo betonu. Start-upy mohou v Ebbeparku rovněž testovat prodej svých pilotních produktů koncovým zákazníkům.

V sousední čtvrti Vallastaden jsou voda, elektřina, teplo i potrubní odpad vedeny jedním podzemním tunelem. Tento integrovaný systém snižuje potřebu výkopových prací, zrychluje připojování nových budov a výrazně zefektivňuje správu městské infrastruktury. Na rozvoji města se podílí Linköping University, Science Park i inovační klastry. Program Swedish Scaleups tu podpořil přes 400 technologických firem, které vytvořily více než 1 600 pracovních míst a dlouhodobě rostou nad průměrem trhu.

Společným jmenovatelem všech projektů je spolupráce a dlouhodobé plánování. Linköping společně s nedalekým Norrköpingem funguje jako region, kde inovace nejsou jen ukázkou možností, ale běžnou součástí provozu – od energetiky po stavebnictví. I proto Linköping v roce 2024 získal první cenu v soutěži Evropské komise - iCapital Award.

Švédská lekce pro města

Zkušenosti z Östergötlandu ukazují, že úspěch nestojí na jednotlivých projektech, ale na tom, jak města udržitelnost zohledňují v rámci rozhodovacích procesů a plánování. Udržitelnost jako příležitost. Švédská města propojují energetiku, odpadové hospodářství i městské plánování prostřednictvím sdílených dat a společné infrastruktury. Díky tomu mohou města lépe plánovat investice, předcházet poruchám a efektivněji řídit provoz.

Technologie samy o sobě město chytrým neudělají – rozhodující je institucionální kultura, spolupráce a odvaha testovat nové věci. O praktickém fungování tohoto přístupu se v září přesvědčila i delegace ze Zlínského kraje, která navštívila Stockholm a Linköping v rámci inspirační mise PROPED organizované Velvyslanectvím České republiky ve Švédsku.

Švédský přístup ukazuje, že klíčem k úspěchu není velikost investic, ale schopnost propojit lidi, data a rozhodování do jednoho funkčního systému – přístupu, který může být inspirací i pro česká města hledající cesty k udržitelnému a efektivnímu rozvoji.

 

Veronika Tomanová, Specialistka  politického a ekonomického úseku, Velvyslanectví ČR ve Stockholmu