Situace v oblasti chování skotu v Severní Makedonii

V Severní Makedonii je velkým problémem nedostatek plemen mléčného či kombinovaného skotu. Důvodů je hned několik. Zaprvé nemají většinou menší mlékárny dostatečnou kapitálovou sílu vybudovat velké farmy, v kterých by mohli využít úspor z rozsahu v kombinaci s levnou pracovní silou místních obyvatel. Zadruhé je v zemi díky nedostatečnému vzdělávání dlouhodobě problém nedostatek veterinářů. Zatřetí díky množství hornaté krajiny a relativního sucha je problém sehnat dostatek domácího krmiva pro skot, přičemž to dovozové převážně ze Srbska výrazně prodražuje cenu finálních produktů. Začtvrté je na Balkáně obecně problém s alfatoxiny v mléku, které pro mlékárny znamenají nemožnost export zboží do bohaté Evropské unie, kde by mohly za své zboží dostat lépe zaplaceno a využít to na další investice do kvalitního vybavení a skotu.

Přes výše zmíněné je v Severní Makedonii stále několik mlékáren, které mají větší kapitálové možnosti a chtějí investovat do svého rozvoje často i s pomocí EU fondů. Jednou z nich je mlékárna Bimilk.

Velká investice mlékárny Bimilk

Tradiční makedonská mlékárna Bimilk byla založena v roce 1952 a v prvním roce produkovala 10 000 litrů mléka. Dnes jde o největší mlékárnu v Republice Severní Makedonie ze 100 % vlastněnou zahraničním kapitálem, konkrétně Danube Foods Group, která spadá pod MidEuropa pod kterou spadá například Walmark, nebo v ČR známé allegro, které nedávno koupilo Mall.cz. Jejími hlavními produkty jsou mléko, sýry, máslo, jogurty a mnohé další.

Díky své kapitálové síle mohla letos pro chovatele z okolních farem, s kterými spolupracuje nakoupit celkem 496 českých jalovic – 238 ks mléčného plemena skotu Holštýn a 258 ks kombinovaného plemene skotu České strakaté-Fleckvieh. Celkově jde o investici za 1,2 milionu EUR. Část byla farmářům poskytnuta prostřednictvím dotace a část prostřednictvím bezúročné půjčky na příštích 5 let. Farmáři mají přitom jistotu, že budou pro své mléko mít odběratele v podobě tohoto makedonského mlékárenského giganta.

České jalovice jako budoucnost makedonského mlékárenství?

Zatímco makedonské dospělé dojnice mají průměrnou dojivost za normovanou laktaci (305 dnů) kolem 5 000 litrů mléka ročně, české holštýnky mají produkci 8 500 – 9500 litrů a kombinované české strakaté-fleckvieh mají produkci kolem 6 000 – 7500 litrů. Tedy i kombinované plemeno, které produkuje méně mléka, než mléčné, ho stále vyprodukuje výrazně více, než makedonské dojnice a ještě je možné ji porazit a využít její maso.

Toto zvýšení produktivity je zajímavé pro každou větší makedonskou farmu či mlékárnu. Aktuální situace na trzích se skotem je sice komplikovaná, díky enormní poptávce z Turecka, která cenu dojnic zvýšila téměř na dvojnásobek a které si tím kompenzuje výpadky kvůli válce na Ukrajině. Nicméně i přesto nyní a o to více až se trh uklidní, dává smysl zaměřit se na trh Severní Makedonie, kde se díky této první vlaštovce výrazně zvýšilo povědomí o českých jalovicích a jejich kvalitě.

Vyzýváme proto české firmy, které mají zájem a kapacitu dodávat jalovice či stájové systémy do Severní Makedonie, aby se obrátily na obchodní oddělení Zastupitelského úřadu ČR ve Skopji na emailové adrese commerce_skopje@mzv.cz.

 

 

David Černohorský, ekonomický diplomat a Mia Pavlovská, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR ve Skopji