12. září bylo v Číně zahájeno pokračování kampaně „Sustainability Tour 2024“, jejímž cílem je seznámit veřejnost se spoluprací Evropské unie a Číny v oblasti životního prostředí, klimatu, energetiky a dalších oblastech souvisejících s udržitelností, a zároveň propagovat životní styl šetrný k životnímu prostředí.   

Druhý ročník digitální kampaně potrvá do 30. listopadu 2024 v rámci týdnů zelené diplomacie EU, které probíhají po celém světě.

V této souvislosti Delegace EU oslovila 4 místní vlogery, aby navštívili 14 lokalit ve 12 čínských měst a obcí, kde se realizuje 21 společných aktivit. Jejich výstupy budou zveřejňovány na platformách EU Delegace nebo Keys to Europe a největších místních platformách Weibo, Douyin a Xiaohongshu.

Čína je dlouhodobě největším globálním producentem skleníkových plynů, zároveň ale přijímá rozsáhlá opatření na ochranu klimatu. Čína mj. potvrdila svůj záměr dosáhnout do roku 2060 uhlíkovou neutralitu, snížit intenzitu uhlíku o 60-65 % oproti úrovním z roku 2005 a zároveň si stanovila ambiciózní cíle v oblasti obnovy ekosystémů a ochranu biologické rozmanitosti. Jakkoliv se ale země snaží zbavit nálepky největšího znečišťovatele planety, a čistá energie je nyní největším motorem hospodářského růstu země, uhlíková náročnost čínské ekonomiky země zůstává stále vysoká. V roce 2023 se dle dostupných informací Čína podílela 95 % na celosvětové výstavbě nových uhelných elektráren

Jedno se Číně nedá upřít. V současnosti je největším výrobcem větrné a solární energie a největším investorem do projektů týkajících se obnovitelných zdrojů.

Šanghaj, její cíle a projekty na dosažení uhlíkové neutrality

Ambiciózní klimatické cíle Pekingu se samozřejmě týkají i Šanghaje, která pro splnění svých uhlíkových cílů formulovala rámec zásad a definovala 10 akčních plánů, mezi které patří např.

• o roku 2030 renovace více než 80 mil. metrů čtverečních stávajících budov za účelem úspory energie,
• do roku 2025 pokrytí více než 50% střech veřejných institucí a průmyslových budov fotovoltaikou (do roku 2030 dosáhnout komplexní instalace tam, kde je to vhodné),
• do roku 2025 dosažení provozní délky železniční dopravy v Šanghaji 960 kilometrů,
• do roku 2025 zvýšení podílu ekologické dopravy na 75 %,
• do roku 2025 dokončení restrukturalizace nebo modernizace 10 klíčových laboratoří souvisejících s uhlíkovou neutralitou a 5 inovačních center pro zelené technologie,
• do 2025 zvýšit počet parků ve městě na více než 1 000,
• podpora klíčových průmyslových odvětví, jako je ocelářství a energetika, s cílem dosažení maximální uhlíkové emise a uhlíkové neutrality,
• zvýšení plochy lesů o 3 333 hektarů, čímž se do roku 2025 zvýší míra zalesnění na více než 19,5 %, aj.

Větrná energie

Čína je lídrem v celosvětovém úsilí o obnovitelné zdroje energie a např. její kapacita offshore větrných elektráren se má do roku 2030 ztrojnásobit na 129 gigawattů.

V této souvislosti čínská vláda letos schválila plán Šanghaje na výstavbu offshore větrných elektráren s kapacitou 29 gigawattů. Díky projektu by Šanghaj měla získávat přibližně 100 mld. kilowatthodin čisté elektřiny ročně, což je více než polovina její roční spotřeby. Město by dle některých zdrojů mělo dostávat zelenou energii i ze severní provincie Vnitřní Mongolsko prostřednictvím státem podporované dálkové sítě.

Ostré cenové války mezi domácími výrobci způsobily, že zařízení jsou mnohem levnější než ve zbytku světa, což pak zvyšuje poptávku po čisté energii na trhu. Cena offshore větrné energie se v průběhu t. r. v rámci jiného projektu u Šanghaje dokonce dostala pod úroveň ceny elektřiny vyráběné z uhlí.

Solární energie

Jako součást série iniciativ, které mají Šanghaj přizpůsobit čínským národním cílům v oblasti klimatu, město rovněž oznámilo plány na výstavbu solárního projektu o výkonu 1 GW u pobřeží města. Městská komise pro rozvoj a reformy oznámila, že solární projekt, který se bude skládat z několika parků, bude vybudován vedle pobřežních větrných turbín v pobřežních čtvrtích města, zejména Fengxian, Lingang a Jinshan. Šanghaj shání nabídky na rozvoj solárního projektu, přičemž první kolo soutěžního přidělování by mělo začít před koncem roku 2024.

Elektromobilita

V boji proti emisím pomáhá i místní politika registrace nových vozidel. Šanghaj už v roce 1994 zahájila omezení prodeje benzinových vozidel, kdy se kupující musí o registrační značky ucházet prostřednictvím aukcí a loterií. Vítězní uchazeči musí zaplatit až 300 tis. korun, což samozřejmě zvyšuje prodej elektromobilů ve městě, jejichž registrace je i v roce 2024 stále bezplatná; od 1. ledna 2023 nelze již však bezplatně registrovat auta s hybridním pohonem, včetně modelů elektrických vozidel s prodlouženým dojezdem -EREV. V minulém roce bylo registrováno více než 300. tis elektrických vozidel, což je nejvíce mezi čínskými městy.

Příležitosti ke spolupráci

Šanghaj je v boji proti klimatické změně velmi aktivní. Každý rok se zde koná Shanghai climate week, který je společnou iniciativou více než 100 globálních ekologických partnerů, a která probíhá za podpory OSN a čínské vlády. Tato platforma podporuje mezinárodní výměnu a spolupráci v oblasti změny klimatu s cílem udržitelnější budoucnosti.

Aktivní ve spolupráci s městem jsou např. Dánsko, Finsko a Norsko, které plánují zorganizovat do jara 2025 v rámci společné iniciativy Nordics for Climate Action zaměřené na inovativní řešení a mezinárodní spolupráci v boji proti změně klimatu, celou řadu workshopů a dalších aktivit zaměřených na energetickou transformaci, udržitelný rozvoj měst a oběhové hospodářství. Akcí se zúčastní i zástupci podnikatelské sféry jednotlivých zemí.

Šanghaj je dlouhodobě známá jako klíčová lokalita pro mezinárodní výměnu v Číně a především v oblasti čistých technologií skýtá mnohé příležitosti pro navázání spolupráce.

 

Jan Kubačka, ekonomický diplomat GK Šanghaj