Šanghaj bude podle autorů studie do budoucna nepochybně zaujímat prioritní postavení v konkurenčním boji mezi čínskými městy o to stát se domácím lídrem v celonárodním plánu „Made In China 2025“. Ambicí této čínské strategie je zefektivnění domácího průmyslu a propojení s inovacemi a novými technologiemi po vzoru západních konceptů typu Průmysl 4.0. Zároveň by Šanghaj měla vyřešit důležité dilema: být stále jen top mezinárodním byznys městem pevninské Číny anebo se transformovat do role skutečného globálního centra.

V domácích strategických plánech, které nahlížejí na jednotlivé čínské lokality z pohledu clusterů, se Šanghaj objevuje jako centrum inovací, vědy a technologií, zatímco třeba sousední Hangzhou (hlavní město provincie Zhejiang) jako centrum informačních technologií a e-commerce a Nanjing (hlavní město provincie Jiangsu) jako město start-upů a inovací. Svoji inovativní roli Šanghaj v mnoha ohledech splňuje, evropské firmy by zde ale uvítaly i nový přístup v podmínkách pro své investování.

Mezi výhradami Obchodní komory EU v Číně (EUCC) se objevuje pomalá implementace reforem při rozvoji města, nedostatečná transparentnost a záruky pro podnikání. Problémem ve srovnání s jinými světovými finančními a obchodními metropolemi je také kvalita života spojená se znečištěním životního prostředí a regulací Internetu.

Jak připomíná EUCC, řadu evropských firem v Šanghaji trápí rostoucí náklady na výrobu a práci. Tento fenomén je ještě výraznější v provinciích, které se Šanghají sousedí a vedl zde již k návratu zahraničních podniků zpět do mateřských zemí. Municipalita Šanghaj po prudkém rozvoji v posledních dvou dekádách již naštěstí není na tradiční výrobě tolik závislá. V roce 1990 představoval průmysl téměř 65 % HDP města, nyní jen 32 %. Služby přitom vzrostly z 31 % na téměř 68 %. Mnoho nových rezidentů ze zahraničí se nicméně potýká s rostoucími cenami nemovitostí, jež se za poslední rok zvýšily i o desítky procent.

Evropská komora doporučuje Šanghaji atraktivnější vízovou politikou lákající talenty (vědce a studenty, kteří by mohli snáze nalézt zaměstnání anebo stáž v čínských podnicích na projektech ve vědě a výzkumu). Zlepšit by se měla i vymahatelnost práv duševního vlastnictví.

Reformy doporučuje evropský byznys i ve vztahu k Šanghajské zóně volného obchodu (FTZ). Ta otevřela v roce 2013 s cílem stát se průkopníkem reforem, které by následně mohly být zavedeny i ve zbytku Čínské lidové republiky. Ve FTZ Šanghaj měla být zavedena plná směnitelnost čínské měny na kapitálovém účtu, zrušeny restrikce Internetu a zaváděny další reformy, které by sem přitáhly zahraniční investory na výhody bezcelního obchodu uvnitř zóny. V době svého otevření umožnila šanghajská zóna vstup na trh výrobcům herních konzolí, jejichž prodej byl po 13 let v Číně zakázán. Část dalších reformních plánů se podařilo splnit, na naplnění dalších se čeká. Zóna také zavedla negativní seznam investičních oborů, kterými se zahraniční podniky mají řídit ve svých plánech. Mnoho evropských podniků však investiční příležitosti, které FTZ nabízí, zatím neoslovily. 83 % z nich v červenci 2016 na dotaz EUCC odpovědělo, že negativní seznam investičních oborů, který FTZ zavedla, nepřinesl z jejich pohledu žádné výhody.   

Plné znění studie je k dispozici ke stažení zde.

Autor: Štěpán Vojnár, Generální konzulát ČR v Šanghaji, konzul pro obchod, ekonomiku, kulturu a školství