Aktuální plány

Cílem jihokorejské administrativy je do roku 2038 zvýšit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů na 205,7 TWh, což by tvořilo téměř 30 % z celkové produkce. V solární energetice se Korea opírá o silnou průmyslovou základnu. Instalovaný výkon dosáhl v roce 2023 téměř 24 GW, což je oproti roku 2017 více než dvojnásobek. Náklady na instalaci solárních projektů tam přitom klesly zhruba z 6,5 mld. KRW (~4,6 mil. USD) na MW v roce 2006 na přibližně 1,2 mld. KRW (~0,9 mil. USD) na MW v roce 2020, což ukazuje na rostoucí efektivitu. Vedle klasických instalací získávají na významu nové formy – plovoucí elektrárny na přehradách, agrivoltaika spojující zemědělství a výrobu energie či solární panely integrované do městských staveb. Ve výzkumu se Korea soustředí na tandemové články s vyšší účinností a nižšími náklady a hledá partnery v Evropě i Asii. V offshore větrné energetice je současná kapacita v provozu stále nízká, ale již vydané licence (pozn. EBL – Electricity Business License) pokrývají přes 30 GW. Projekty vyžadují dodávky turbín, konstrukcí, podmořské kabeláže, transformátorů a specializovaných služeb, přičemž prostor pro zahraniční partnery je značný.  

Globální spolupráce 

Korea v posledních letech výrazně posílila svou angažovanost v klimatických financích. Prostřednictvím fondu Economic Development Cooperation Fund (pozn. zkr. EDCF) se objem projektů zaměřených na klima zvýšil z 393 mil. USD v roce 2021 na 1,34 mld. USD v roce 2024 – tedy více než trojnásobně. V letech 2022–2024 připadalo 82,8 % prostředků EDCF na projekty, které měly hlavní nebo významnou klimatickou složku. Korea své klimatické projekty nerealizuje přímo, ale prostřednictvím institucí a partnerů, zejména Export-Import Bank of Korea, Green Climate Fund (pozn. se sídlem v Soulu) a Global Green Growth Institute. Tyto organizace kombinují granty, půjčky a technickou asistenci a zapojují korejské i zahraniční firmy. Jako příklady lze uvést Kambodžu, kde korejské instituce podporují přechod na elektromobilitu - dodávají tisíce elektrických skútrů a budují dobíjecí infrastrukturu; Uzbekistán, kde se Korea podílela na emisi zelených dluhopisů v objemu 1 mld. USD, či Senegal, kde podporuje modernizaci zemědělství. Tyto příklady ukazují, že Korea se profiluje jako globální partner pro zelený růst, a zároveň že projekty realizuje ve spolupráci s multilaterálními fondy a rozvojovými agenturami. 

Příležitosti pro české firmy  

Pro české firmy se otevírá řada konkrétních možností. V offshore větrné energetice budou zapotřebí technologie a služby pro základy věží, kotevní systémy pro plovoucí turbíny, podmořské kabely, transformační stanice, monitorovací a inspekční systémy či servisní technika. České firmy s know-how z energetiky a strojírenství zde mohou vstoupit jako subdodavatelé pro korejské developery a stavební konsorcia. V solární energetice může český průmysl dodat konstrukční řešení, materiály nebo řídicí systémy. Příležitost je i v recyklaci solárních panelů, která se s rostoucí kapacitou stane nevyhnutelnou. Silný potenciál má také výzkum v oblasti výše zmíněných tandemových článků či perovskitové technologie. Korejské klimatické financování představuje pro české poradenské a auditorské firmy prostor při ověřování projektů, při přípravě emisí zelených dluhopisů či v systémech MRV (pozn. monitoring, reporting, verification). V neposlední řadě je příležitostí elektromobilita a dobíjecí infrastruktura, kdy například při zapojení do korejských rozvojových projektů mohou naše firmy nabídnout systémy dobíjecí infrastruktury, platební platformy či správu bateriových sítí – technologie, které jsou využitelné jak v Koreji, tak v partnerských zemích. 

Výhledově 

Korea směřuje k zásadní transformaci svého energetického mixu, v němž budou jádro a obnovitelné zdroje tvořit páteř strategie dekarbonizace zatímco fosilní paliva postupně ustoupí. To přinese poptávku po inovacích, technologiích i službách, kde české firmy mohou sehrát aktivní roli. Klíčové bude včasné zapojení do projektů a partnerství s korejskými institucemi i soukromým sektorem. 

V případě zájmu mohou české společnosti kontaktovat obchodní oddělení zastupitelského úřadu ČR v Soulu na adrese: seoul.commerce@mzv.gov.cz.  

Jakub Kopecký, ekonomický diplomat ZÚ Soul