Umělá inteligence jako priorita

Korejská vláda výrazně posílila institucionální rámec pro rozvoj AI. Ministerstvo vědy a ICT bylo reorganizováno a povýšeno na úřad s rozšířenými pravomocemi. Rozpočet ministerstva pro rok 2026 činí 23,7 bilionu KRW (cca 415 mld. Kč), z toho 10,1 bilionu KRW (cca 177 mld. Kč) přímo na AI – trojnásobek oproti roku 2025 a více než 1,4 % státního rozpočtu.

Pro srovnání: USA alokují na AI 1,2 %, Německo 0,25–0,34 %, Česko méně než 0,02 %. Korea tak vnímá AI jako klíčovou národní prioritu. Prezident Lee Jae-myung označil AI za „game-changer“ a vyhlásil ambici stát se třetí světovou AI velmocí vedle USA a Číny. V rámci vize K-AI představil plán na vytvoření národního datového klastru, vývoj specializovaných čipů (NPUs), získání 50 000 GPU a rozšíření AI vzdělávání od základních škol. Vláda má působit jako katalyzátor soukromých investic.

Legislativní rámec a mezinárodní rozměr

Tento strategický přístup se neodráží pouze ve výši investic, ale také v legislativních opatřeních. Zákon AI Basic Act, přijatý v lednu 2025, vstoupí v platnost v roce 2026. Zavádí pravidla pro bezpečné, etické a transparentní využívání AI, včetně označování výstupů generativní AI, hodnocení rizik a ochrany uživatelů. Korea se tak řadí mezi několik málo zemí s vlastním legislativním rámcem – vedle EU a Česka.

Prezident Lee se k regulaci AI vyjádřil i na půdě OSN, kde během 80. zasedání Valného shromáždění varoval, že AI může být nástrojem prosperity i hrozbou. Vyzval k vytvoření globálního rámce pro odpovědné využívání AI, který by zabránil vzniku tzv. „křemíkové opony“ – nové formy globální nerovnosti.

Využití AI v praxi

V roce 2022 využívalo AI 4,3 % korejských podniků, převážně z ICT sektoru. Na individuální úrovni je adopce výrazně vyšší – AI pro pracovní účely používá více než polovina dospělé populace, dvojnásobek oproti USA. Nejvíce ji využívají mladí, vzdělaní muži; ženy a starší pracovníci čelí vyšší míře expozice bez dostatečné komplementarity, tedy v pozicích, kde AI spíše nahrazuje lidskou činnost než ji doplňuje.

Struktura pracovního trhu se mění – 50 % pracovních míst je vysoce exponováno vůči AI, 27 % z nich je ohroženo nízkou komplementaritou. Vláda proto podporuje digitální dovednosti, výzkum, vývoj, výpočetní infrastrukturu a domácí výrobu AI čipů.

AI ve vojenství

Jižní Korea patří mezi technologicky nejpokročilejší země v oblasti vojenského využití AI. Technologie se uplatňuje v kybernetické obraně, autonomních systémech, analýze zpravodajských dat i simulacích bojových scénářů. Vývoj probíhá ve spolupráci mezi obrannými výzkumnými institucemi a technologickými firmami. Významným milníkem bylo cvičení Freedom Shield 25 (10.–20. března 2025), během něhož Korea ve spolupráci s USA poprvé otestovala generativní obrannou AI (GeDAI). Technologie založená na veřejně dostupných datech byla nasazena pro podporu rozhodování v komplexních operačních prostředích.

Inspirace a příležitosti pro Česko

Korejský přístup k AI ukazuje, jak může stát využít technologii pro řešení strukturálních výzev napříč sektory. AI je zde součástí strategického plánování. Pro české firmy se otevírá prostor ke spolupráci tam, kde korejský trh zatím nenabízí lokalizovaná či specializovaná řešení – například v průmyslové automatizaci, zdravotnických technologiích nebo jazykových nástrojích pro evropské trhy.

Ačkoli je trh složitý a konkurenční, dominují mu hráči jako Naver, Kakao, Samsung Electronics, LG AI Research, SK Telecom a KT Corp. Přesto existují příležitosti v oblastech, kde korejské firmy nemají vlastní řešení. České firmy mohou uspět díky praktickým produktům, schopnosti navázat partnerství, přizpůsobit se místním požadavkům a nabídnout technologicky vyzrálá řešení odpovídající vysokým nárokům na kvalitu a spolehlivost.

Vypracoval: Vardan Khachatryan, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Soulu