Výstava, kterou vytvořila Galerie Jaroslava Fragnera, měla v Bosně a Hercegovině svou premiéru. Na 23 panelech je v základních rysech popsán světově ojedinělý český architektonický kubismus včetně vůdčích osobností s jejich hlavními díly, přičemž důraz je kladen na vrcholné období 1911 až 1914.

Několik ukázek výstavy výstava.

Česká architektura představuje v Bosně a Hercegovině pojem díky působení mnoha našich architektů v čase rakousko-uherské správy země. Většina důležitých veřejných budov postavených v tomto období je dílem českých architektů Karla Paříka, Jana Kotěry, Alexandra Vítka, Karla Pánka, Josefa Pospíšila či řady dalších. I když tato skutečnost bohužel není bosensko-hercegovské veřejnosti obecně známa, určité ponětí o vyspělosti české architektury existuje. Proto byl význam této výstavy nezanedbatelný a zájem o ni relativně vysoký. Nesporně kvalitní a zvláštní kubistická architektura, atraktivní i pro lidi bez odborných znalostí, našla i v Bosně a Hercegovině své obdivovatele.
Kubismus v české architektuře zahájil svou cestu po Bosně 9. března v Zenici v prostorách Bosenského národního divadla. O úvodní slovo se postaral ředitel divadla a gymnazijní učitel filosofie Nedžad Fejdić a za velvyslanectví Irena Götzová. Výstava se zde těšila zájmu i díky tomu, že zenický hlavní poválečný architekt (po 2. sv. válce) Karlo Kužatko byl československého původu (otec Čech, matka Slovenka) a absolvoval pražské ČVUT.
Sarajevská vernisáž se konala v Zemském muzeu, díle nejvýznamnějšího českého architekta v Bosně a Hercegovině - Karla Paříka. Otevřel ji velvyslanec Jiří Kuděla 6. dubna. Návštěvnost i mediální zájem byly pro nás vzhledem k důležitosti české architektury v BaH poněkud zklamáním. Své sehrály i podmínky, v nichž Zemské muzeum působí, zejména chlad - nedostatečný rozpočet neumožňuje provoz odpovídající významu muzea, ve výstavních prostorách se například po celý rok netopí.

Ohlasy v tisku k nahlédnutí - zde. Několik fotografií k nahlédnutí - návštěvníci, exponáty, rozhovor velvyslance.

Jednoznačně úspěšná byla naopak výstava v Mezinárodní galerii portrétu v Tuzle, otevřená návštěvníkům od 11. do 25. dubna. Díky osobnosti ředitele Ćazima Sarajliće, který výstavu spolu s I. Götzovou uvedl, má galerie své tradiční místo v tuzlanském kulturním životě, čemuž odpovídá i většinou početná návštěvnost a zájem místních médií. Vedle starosty města se vernisáže zúčastnil i Robert Donia, známý americký balkanista a autor nedávno vydané a vysoce ceněné knihy "History of Sarajevo".
Od 28. dubna do 10. května jsme výstavu představili v bosňáckém městě Maglaji, v Kulturním domě Edhema Mulabdiće. Výstavu otevřela I. Götzová a starosta města Mehmed Mujabašić, který vyjádřil velké díky Velvyslanectví ČR za možnost pořádat výstavy, a seznámit se tak alespoň částečně s českou kulturou. Kulturní nabídka i poptávka Maglaje odpovídá velikosti okresního města deset let po válce, avšak díky aktivitě a nadšení ředitelky kulturního domu mají výstavy své pravidelné návštěvníky a tvoří významnou část kulturní rubriky krajské televize. Za důležitou považujeme účast studentů gymnázia a žáků základních škol, kteří na výstavy chodí organizovaně v rámci výtvarné výchovy či dějin umění.

Ohlasy v tisku k nahlédnutí - zde.

22. května otevřel výstavu v Banja Luce, hlavním městě Republiky srbské v BaH, velvyslanec Jiří Kuděla spolu s ředitelem knihovny Ranko Risojevićem a předsedou České besedy Banja Luka Vladimirem Blahou. Byla umístěna v prostorách Národní a univerzitní knihovny, tedy stále přístupná veřejnosti na frekventovaném místě. Někteří návštěvníci v Banja Luce si ztěžovali na skutečnost, že text k výstavě nebyl k dispozici v srbském jazyce. Velvyslanectví bohužel výstavu převzalo ihned po jejím vzniku a nemělo dostatek času na překlad. I když mimo Banja Luku jsme výtky či připomínky v této věci nezaslechli (text byl v češtině a angličtině), kvalitě výstavy by text v domácím jazyce bezesporu přispěl.

Ohlasy v tisku k nahlédnutí - zde a zde. Fotografie - zahájení, hudební vložka, úvodní projev.

Podobně jako v Banja Luce i v Prnjavoru a Srbaci měli organizaci výstavy v režii čeští krajané. 20. června otevřeli Kubismus v české architektuře v Srbaci ředitel Národní univerzity Uglješa Kojadinoviće Dragoja Rauš a předseda České besedy Nová Ves Josef Bureš. O kubismu a jeho dopadech v umění a zejména v české architektuře hovořil Miladin Vukašinović tajemník srbackého kulturního sdružení Bardača.

Poslední štací českého architektonického kubismu v Bosně a Hercegovině byl Prnjavor. Zde výstavu uvedli 30. června ředitel kulturního domu Petar Brković a předseda České besedy Mačino Brdo Emil Boček. Tak jako v Banja Luce a Srbaci i v Prnjavoru je česká výstava svátkem pro krajany, jimž takto pomáháme obohacovat a dotvářet kulturu společnosti, v níž žijí. Návštěvnost v těchto místech je obvykle dobrá a zahrnuje celou kulturní populaci města nejen její českou část.