Nejvýraznějším milníkem z hlediska rozvoje dopravní infrastruktury v Bosně a Hercegovině v posledních letech bylo bezesporu schválení nové Dopravní strategie pro roky 2016 – 2030 v červenci 2016. Dopravní strategie odstranila poslední překážku, která dosud bránila Bosně a Hercegovině čerpat finanční prostředky z fondů Evropské unie.

Strategie kriticky vyhodnocuje současný nepříliš lichotivý stav dopravních komunikací a stanovuje jasné priority. Můžeme se v ní např. dočíst, že z 22 tisíc kilometrů silnic v Bosně a Hercegovině je pouhých 128 kilometrů (0,5 %) klasifikováno jako dálnice. Právě nedostatek dálnic a rychlostních silnic je dlouhodobě vnímáno jako jedna z hlavních překážek rychlejšího ekonomického rozvoje země a přílivu přímých zahraničních investic.

Očekávané projekty a financování

Předseda druhé nejsilnější koaliční strany F. Radončić na svém zářijovém setkání s občany prohlásil, že do dvou let se Bosna a Hercegovina stane největším staveništěm v regionu západního Balkánu. I když se jednalo o předvolební mítink je možné jeho slova brát docela vážně. Bosna a Hercegovina totiž potřebuje novou, zejména dopravní, infrastrukturu jako sůl. Sektor stavebnictví identifikoval i Zastupitelský úřad Sarajevo jako prioritní oblast v Mapě globálních oborových příležitosti.

České firmy mají v Bosně a Hercegovině velmi dobré jméno a některé mají i zkušenosti z výstavby dálnic, mostů tunelů apod. z minulých let. V horizontu 2-5 let se očekává celá řada tendrů na výstavbu dopravní a jiné infrastruktury, což pro české firmy představuje příležitost se samostatně nebo v konsorciích s místními firmami do těchto tendrů zapojit. Nejdůležitější a nejznámější infrastrukturní stavbou je dálniční koridor Vc protínající zemi ze severu na jih a tvořící součást panevropské dálnice spojující Budapešť s chorvatským přístavem Ploče. Plánovaná trasa v Bosně a Hercegovině je dlouhá 340 km. Dosud bylo zprovozněno pouze 90 km této dálnice, a to za 1,8 mld. EUR. Podle Ministerstva dopravy a komunikací Bosny a Hercegoviny jsou aktuálně k dispozici finanční prostředky ve výši 130 mil. EUR k okamžitému použití na výstavbu silniční infrastruktury. Bosna a Hercegovina má přislíbeno dalších 934 mil. EUR od mezinárodních finančních institucí. Do roku 2020 má Bosna a Hercegovina za cíl postavit dalších 84 km dálnic.

V příštích 2-3 letech má také proběhnout dlouho připravovaná rozsáhlá oprava silnic poškozených povodněmi v roce 2014, a to za cca 70 mil. EUR, které poskytne Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Úvěrová dohoda byla podepsaná v červenci 2016.

Velkorysé jsou i plány na modernizaci některých stávajících silnic. Pro Bosnu a Hercegovinu je pravděpodobně nejvýznamnější panevropský projekt na rekonstrukci silnice s označením R2a a R2b spojující Záhřeb a Tiranu a vedoucí přes Banja Luku, Sarajevo a Podgorici. Kratší ale stejně významný je úsek R3 spojující Sarajevo s Bělehradem. Ambiciózní jsou plány rekonstruovat stovky kilometrů cest druhé a třetí třídy, které jsou v havarijním stavu a výstavba obchvatů větších měst. Pomoc financovat tyto stavby by měla Evropská investiční banka, Světová banka a Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj.

 

Novou Dopravní strategii Bosny a Hercegoviny lze stáhnout na webové stránce Ministerstva komunikací a dopravy Bosny a Hercegoviny:http://www.mkt.gov.ba/aktivnosti/default.aspx?id=5026&langTag=bs-BA.

 

Petr Kašička, ekonomický diplomat, Zastupitelský úřad Sarajevo