Nový cyklus dokumentů České televize s názvem Šumné stopy volně navazuje na již uzavřenou, diváky i odbornou veřejností velice ceněnou sérii Šumná města (66 dílů). Předmětem zájmu režiséra a scénáristy Radovana Lipuse a scénáristy, průvodce a architekta Davida Vávry stále zůstávají neprávem opomíjené stavby 19. až 20. století. Po průzkumných cestách městy na území Čech, Moravy a Slezska se šumný televizní štáb vydal nejprve – v červenci 2010 do Bosny a Hercegoviny (kde vznikly 4 díly) a v říjnu téhož roku do Japonska ( kde vzniklo 6 dílů).

Zde všude pátral po časem zavátých stopách českých architektů, kteří v těchto zemích působili. Vzniklo tak celkem deset půlhodinových dokumentárních filmů, které chtějí být alespoň symbolickou splátkou dluhu významným, v českém povědomí stále neprávem opomíjeným či dokonce zapomenutým tvůrcům.

V Bosně a Hercegovině je to především olbřímí a úctyhodné dílo architekta Karla Paříka, rodáka z Veliše u Jičína, který se do tváře této krásné balkánské země vepsal téměř 150 rozmanitými projekty. Jsou mezi nimi reprezentační sídla tak stěžejních institucí jako jsou například: Národní divadlo, Národní galerie, Zemské muzeum či Akademie výtvarných umění. Karel Pařík je zároveň patrně jediným architektem na světě, který v Sarajevu dostal unikátní příležitost - v jediném městě postavit či podílet se na tvorbě svatostánků či sídel čtyř církví – katolický kostel sv. Josefa, židovskou aškenázskou synagogu, islámské sídlo reis ulemy při Císařské mešitě, evangelický kostel (dnes sídlo Akademie výtvarných umění) či pravoslavnou srbskou školu. Kromě toho si dnes již nelze Sarajevo představit například bez jím projektované šerijátské školy, Viječnice (kterou projektoval jako první, než práci převzali architekti Vítek a později Iveković) či kdysi mondénních lázní Ilidža.

Svým životem a dílem tak zcela naplnil nápis „Čech rodem – Sarajevan volbou“, který Karlu Paříkovi nechalo na náhrobní kámen vepsat Velvyslanectví České republiky v Sarajevu. Právě velvyslanectví se rozhodujícím způsobem zasloužilo o znovuobjevení a ocenění Paříkova díla. Jeho přičiněním se tak jméno tohoto českého architekta objevilo nejen na poštovní známce Bosny a Hercegoviny, na pamětní desce v budově Národního divadla, ale také v názvu jednoho ze sarajevských náměstí – před kostelem sv. Josefa.

České stopy v Bosně a Hercegovině však nenalezneme pouze v Sarajevu a neznějí pouze Paříkovým jménem. Nesmíme zapomenout ani na další architekty, jmenujme za všechny alespoň Františka Blažka (např. pošta a hotel Austria v Ilidži, kasárna v Mostaru), zakladatele české moderní architektury Jana Kotěru (banka Slavia v Sarajevu), Karla Pánka (turistická chata na vrchu Trebević, františkánský klášter Sarajevo), Josefa Pospíšila (hudební pavilon či hasičská zbrojnice v Sarajevu, komerční banka v Trebinji – dnes radnice), či Alexandra Vítka (kašna Sebilj – jeden ze symbolů Sarajeva).

Stavby škol, kostelů, hotelů a vil jsou tak hmatatelnou a nepřehlédnutelnou připomínkou staletých intenzivních a mnohostranných vazeb mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou.

Celé natáčení čtyř balkánských dílů Šumných stop by bylo nemyslitelné bez pomoci, ochoty a vstřícnosti všech oslovených osob a institucí v Bosně a Hercegovině, které vyšly štábu České televize v červenci 2010 při natáčení seriálu maximálně obětavě a nezištně vstříc.

Premiérové uvedení seriálu navazovalo na výstavu fotografií Michaela Míčka "Šumná a bezbranná 2003-2009", která byla představena v sarajevské radnici. Nad celým projektem převzal záštitu starosta Sarajeva Alija Behmen.

Projekt se uskutečnil za finanční pdopory firem Vodní zdroje, CZ LOKO, GeoTest Brno, PRO.MED.CS Praha, MIMS, FedEx.

Mediálním partnerem bylo Radio Stari Grad.

Radovan Lipus a David Vávra, autoři seriálu ČT

Slavomír Goga, zástupce velvyslance ČR v BaH