Zásadní obrat v lotyšské obranné politice nastal po roce 2014 v reakci na zhoršení bezpečnostního prostředí ve východní Evropě a byl dále akcelerován po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Zatímco do roku 2015 se obranné výdaje Lotyšska pohybovaly pod evropským průměrem, od roku 2016 začaly rychle růst a v období 2018–2020 se stabilizovaly na úrovni kolem 2–2,5 % HDP. V roce 2023 zaznamenalo Lotyšsko ve srovnání s rokem 2019 nejvyšší nárůst obranných výdajů vůči HDP ze všech členských států EU, což potvrzuje dlouhodobý a strukturální charakter tohoto trendu.

 

Podle hodnocení Fiskální disciplíny (Fiskalas disciplinas padome, FDP), nezávislého orgánu, jehož hlavním úkolem je dohled nad dodržováním fiskálních pravidel a dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí Lotyšska, se obrana stala absolutní rozpočtovou prioritou lotyšské vlády, a to i za cenu růstu veřejného dluhu. V rámci střednědobého rozpočtového rámce na období 2026–2028 má na obranu a vnitřní bezpečnost směřovat převážná část prioritních výdajů státu, konkrétně 65 % v roce 2026, 70 % v roce 2027 a 77 % v roce 2028. Financování je částečně umožněno využitím národní únikové klauzule, mechanismu v rámci Paktu stability a růstu EU, který umožňuje jednotlivým členským státům dočasně se odchýlit od běžných fiskálních pravidel, a nástroje SAFE, z něhož má Lotyšsko v letech 2026–2028 čerpat téměř jednu miliardu eur. FDP však současně upozorňuje, že tento přístup vytváří střednědobá fiskální rizika a zvyšuje tlak na efektivitu obranných výdajů, životnostní náklady pořizovaných systémů a zapojení evropské průmyslové spolupráce.

 

Z pohledu obranného trhu to však znamená, že Lotyšsko bude v nadcházejících letech pokračovat v rozsáhlých investicích do modernizace pozemních sil, posilování schopností národní a alianční obrany a rozvoje kapacit v oblasti velení, řízení a situačního povědomí. Důraz je kladen na kompatibilitu se standardy NATO, rychlou implementaci a spolehlivost v podmínkách zvýšené bezpečnostní zátěže v pobaltském regionu. Současně poroste význam servisní a logistické podpory, modernizací již zavedených systémů a zajištění jejich provozuschopnosti v dlouhodobém horizontu.

 

V tomto kontextu se otevírá široký prostor pro zapojení českých firem obranného a bezpečnostního průmyslu. České společnosti mohou nabídnout své know-how zejména v oblasti dodávek a modernizace pozemní techniky, včetně obrněných a logistických vozidel, specializovaných nástaveb a podpůrných systémů. Významný potenciál existuje rovněž v oblasti výroby a dodávek munice a komponent zbraňových systémů kompatibilních se standardy NATO, stejně jako v oblasti oprav, údržby a životnostních modernizací.

 

Další perspektivní oblastí je zapojení českých firem do projektů v oblasti komunikačních a informačních systémů, velení a řízení, kybernetické bezpečnosti a ochrany kritické infrastruktury. Lotyšsko klade stále větší důraz na schopnosti v kybernetickém prostoru a na elektronickou bezpečnost, což vytváří poptávku po specializovaných softwarových a hardwarových řešeních, včetně systémů pro zabezpečenou komunikaci a zpracování dat. Roste také zájem o bezpilotní prostředky a senzorické technologie určené pro průzkum, ochranu hranic a podporu jednotek v terénu, kde český průmysl disponuje konkurenceschopnými produkty i zkušenostmi z alianční spolupráce.

 

Neméně významnou oblastí je výcvik, simulace a logistická podpora ozbrojených sil. Českým firmám se zde nabízí možnost uplatnění v dodávkách výcvikových a simulačních systémů, softwarových nástrojů pro plánování, logistiku a údržbu techniky, ale také v zapojení do společných výzkumných a vývojových projektů financovaných z evropských obranných nástrojů. Vzhledem k tlaku na fiskální udržitelnost budou lotyšské orgány stále více preferovat řešení, která kombinují vysokou operační hodnotu s přijatelnými dlouhodobými náklady.

 

Celkově lze konstatovat, že Lotyšsko představuje z hlediska obranného a bezpečnostního sektoru stabilní a dlouhodobě perspektivní trh, který je charakterizován politickou shodou na vysoké úrovni obranných výdajů a jasnou orientací na alianční spolupráci. Pro české firmy se tak otevírá prostor nejen pro jednorázové dodávky, ale především pro budování dlouhodobých partnerství, zapojení do modernizačních programů a účast na společných evropských projektech, které budou v nadcházejících letech formovat obranné schopnosti Lotyšska i celého pobaltského regionu.