Lotyšská republika se připravuje na zásadní rozvoj větrné energetiky. Zatímco současná instalovaná kapacita činí přibližně 137 MW, což je stav víceméně stabilní od roku 2022, stát směřuje k několikanásobnému navýšení — do roku 2030 má v plánu překročit hranici 800 MW, přičemž některé projekce hovoří až o dvojnásobku tohoto objemu. Tento vývoj přináší příležitosti pro české podniky z oblasti technologií, stavebnictví, servisu i poradenství.

Nízká výchozí pozice, ambiciózní plán růstu
V současné době je v Lotyšsku instalováno 112 větrných turbín s celkovým výkonem 137,4 MW (3,7% z celkové vyrobené elektřiny v Lotyšsku). Lotyšsko tak výrazně zaostává za sousední Litvou (1 683 MW) a Estonskem (682 MW) ve využití větrné energie. Rozvoj byl doposud brzděn složitou legislativou, nízkou prioritou a nedostatečným přístupem k moderním technologiím. Situace se však začíná měnit. K 9. únoru 2025 byly pobaltské země plně synchronizované s Evropskou kontinentální sítí CESA, čímž Lotyšsko získalo stabilní spojení a větší prostor pro obnovitelné zdroje.  Lotyšsko má cíl dosáhnout energetické neutrality a 100 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030. To znamená rozsáhlé rozšíření větrných kapacit, zvláště offshore projektů v pobřeží Baltského moře.

Klíčovým projektem je výstavba větrného parku Pienava (147 MW), jehož výstavba je plánována na období 2026–2027. Dodavatelem turbín bude společnost Nordex (21 kusů N163/6.X), která zároveň zajistí i 15letý servisní kontrakt.

Vedle Pienavy lotyšská vláda a Latvenergo plánují masivní využití veřejných pozemků a státních lesů pro další větrné parky. Cílem je zvýšit podíl obnovitelných zdrojů a snížit závislost na dovozu energií. Očekává se, že během příštích tří let může instalovaná kapacita přesáhnout 700 MW, s potenciálem až 2 GW v delším horizontu.

Kromě pozemních projektů je připravována i strategie pro rozvoj větrné energetiky na moři (offshore), jejíž teoretický potenciál dosahuje až 15 GW.

Příležitost pro české firmy
Rozvoj větrných parků bude vyžadovat dlouhodobou údržbu a správu zařízení. České podniky, které poskytují diagnostiku, monitoring, technický servis či výměnu komponent, mohou nabídnout konkurenceschopná řešení. České firmy by se dále mohly zapojit do dodávek konstrukčních prvků, základových systémů, kabeláže, rozvoden a dalších komponent. Zkušenosti s EPC projekty (engineering, procurement, construction) jsou výhodou. S rostoucí produkcí větrné energie poroste i potřeba řízení výkonových výkyvů. To otevírá trh pro firmy zabývající se bateriovým úložištěm, smart-grid technologiemi a hybridními systémy. Lotyšsko provozuje systém zelených certifikátů (Guarantees of Origin) a podporuje uzavírání PPA smluv (Power Purchase Agreements). Firmy působící v oblasti ESG poradenství, obchodování s certifikáty či právní strukturalizace mohou také nalézt uplatnění. V souvislosti s reformou povolovacích procesů, která umožňuje výstavbu i ve státních lesích, roste poptávka po právních službách. České kanceláře se zkušenostmi z oblasti energetického práva mohou nabídnout konzultace ohledně PPA, EIA či licencování.
 

Mezinárodní konference WindWorks 2026
V dubnu 2025 proběhla v Rize mezinárodní konference WindWorks. Powering Economy, která přilákala stovky účastníků z řad investorů, developerů i veřejných institucí. Ročník 2026 zatím nebyl oficiálně oznámen, ale očekává se opět na jaře. Účast českých zástupců je doporučena — akce slouží jako významná networkingová platforma pro celý baltský region. Informace o programu budou dostupné na www.windworks.lv, případně na stránkách Latvian Wind Energy Association (LWEA).
Rozvoj větrné energie v Lotyšsku se nachází ve fázi výrazné akcelerace. Pro české firmy představuje nově vznikající trh příležitost pro exportní expanzi, transfer technologií i odborné poradenství. Strategická poloha Lotyšska v regionu Baltského moře navíc zvyšuje jeho význam pro širší evropskou energetickou síť.