„Není žádným tajemstvím, že schválení nové pomoci Ukrajině na příští rok v hodnotě 18 miliard eur, maďarského národního plánu obnovy a pilíře dva dohody OECD neboli minimální sazby korporátní daně jsou spojenými nádobami. Jsou balíčkem závislým na tom, jak Maďarsko pokročí ve svých reformách v oblasti kontroly veřejných zakázek,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

Pokrok Maďarska v přijímání legislativy směřující k ochraně finančních prostředků z rozpočtu EU hodnotí zpráva Evropské komise ze dne 30. listopadu. Komise v ní sice kvůli nedostatečným reformám navrhla zablokovat Maďarsku přístup k finančním prostředkům ze strukturálních fondů EU v objemu 7,5 mld. EUR, ale současně schválila maďarský plán obnovy ve výši 5,8 mld. EUR. Vyplacení peněz přitom Komise podmínila pokračováním zavádění reforem v této oblasti.

„Jsem si vědom probíhajícího reformního procesu v Maďarsku, který se vyvíjí každým dnem, proto jsme dnes požádali Komisi o aktualizaci jejího hodnocení. Maďarsko je připraveno na tomto úkolu plně spolupracovat. Cílem je v řádu několika dnů nalézt na základě aktualizované zprávy kompromis,“ vysvětluje Zbyněk Stanjura a dodává: „Poté je to již procedurální záležitost, pravděpodobně svoláme do konce roku mimořádný videokonferenční Ecofin a schválíme celý balíček opatření.“

Ministři financí dnes schválili úpravu finančního nařízení, na jehož základě může Evropská komise zahájit kroky vedoucí k zajištění prostředků ve výši 18 mld. EUR pro Ukrajinu. „Naší prioritou zůstává poskytnout Ukrajině tyto peníze na začátku ledna. Myslím, že na tom závisí důvěryhodnost a reputace celé Unie, nemůžeme si dovolit další otálení,“ zdůrazňuje Zbyněk Stanjura.

Ministři financí dále diskutovali revizi směrnice o energetickém zdanění. Většina členských zemí podpořila směr daný českým předsednictvím spočívající ve větší flexibilitě, která bude reflektovat národní specifika daňových systémů. Pokračovala také debata z neformálního jednání ECOFIN v Praze o revizi fiskálních pravidel na základě zprávy Evropské komise o správě hospodářských záležitostí.

„V současnosti bude už třetím rokem prodloužena úniková klauzule z paktu stability a růstu. To znamená, že nikdo nemusí dodržovat evropská pravidla a nikdo jejich dodržování nekontroluje. Vymlouvat se na krizi přitom nestačí, protože nějakou krizí procházíme posledních 13 let. Výsledkem je dramatické prohloubení veřejných dluhů v EU, které nesmíme dál ignorovat,“ říká Zbyněk Stanjura a dodává: „Po skončení našeho předsednictví podpořím švédské kolegy, abychom se co nejdříve dohodli na nových fiskálních pravidlech, která budou transparentní, zavazující a především vymahatelná.“

Ministři financí závěrem přijali deklaraci, ve které členské státy EU vyzvaly Evropský parlament k omezení personálních výdajů v následujících letech. „Při současném rostoucím tlaku na šetření napříč výdaji považuji za nezbytné, aby se uskromnily také instituce EU a především Evropský parlament aby omezil své zbytné personální výdaje na úplné minimum,“ uzavírá Zbyněk Stanjura.