V reakci na události arabského jara vyhlásila Evropská unie v květnu 2011 nové principy vztahů se sousedními zeměmi, a to jak v jižním Středomoří, tak ve východní Evropě. Téměř přesně po roce, v úterý 15. května 2012, vydala Evropská komise (EK) společně s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVA) podrobné hodnocení této politiky.

Balíček sdělení obsahuje jak celkové hodnocení Evropské sousedské politiky, tak dvanáct zpráv o pokroku pro jednotlivé sousedské země. Součástí balíčku je i tzv. cestovní mapa pro Východní partnerství do roku 2013, ve které EK a ESVA navrhují konkrétní aktivity pro realizaci tohoto partnerství, určeného pro šest východoevropských zemí. Tyto aktivity se týkají podpory demokracie a občanské společnosti, ekonomické spolupráce a obchodu, kontaktů mezi lidmi, sektorových projektů a regionální spolupráce. Příští summit EU se zeměmi Východního partnerství se uskuteční v roce 2013 ve Vilniusu, kde bude naplňování cestovní mapy vyhodnoceno.

Jak vyplynulo z tiskových prohlášení komisaře pro sousedskou politiku Štefana Füleho a vysoké představitelky pro zahraniční věci Cathy Ashtonové, instituce EU jsou s dosavadní realizací nové Evropské sousedské politiky spokojeny. Zároveň si ale uvědomují výzvy, před kterými stojí. Jak v jižním Středomoří tak ve východní Evropě dochází neustále k novým událostem, na které musí být Unie připravena reagovat.

V reakci na události arabského jara EU vyčlenila dodatečné zdroje ve výši přes 1 miliardu eur. Část programů směřovala i do východní Evropy. V září 2011 vznikl nový nástroj na podporu občanské společnosti v evropském sousedství, připravuje se spuštění Evropského fondu pro demokracii. Dále byl rozšířen geografický mandát Evropské banky pro obnovu a rozvoj, umožňující realizaci projektů také v zemích jižního Středomoří. Byla zahájena jednání o asociačních dohodách s Moldavskem, Gruzií, Arménií a Ázerbájdžánem. Unie dokončila jednání o asociační dohodě s Ukrajinou, i když její podpis a vstup v platnost bude záviset na pokroku v oblasti justice a vlády zákona na Ukrajině.

Unie se ve svém přístupu snaží aplikovat nové principy podmíněnosti a diferenciace. To na jedné straně umožnilo zvýšit podporu zemím provádějícím demokratické a ekonomické reformy (např. unijní pomoc Tunisku se vloni zdvojnásobila z 80 na 160 milionů eur) a na druhé straně pozastavit pomoc či rozšířit sankce na země porušující lidská práva (např. Sýrie či Bělorusko). EK a ESVA navrhují, aby Unie v tomto duchu pokračovala a udržela vysoké standardy své sousedské politiky. K jejich návrhům se v nadcházejících týdnech vysloví členské státy sdružené v Radě EU stejně jako Evropský parlament.

 

Další informace:

• Hodnocení Evropské sousedské politiky a další dokumenty

_{Foto: EP}