Úvodní slovo semináře patřilo velvyslanci Jaroslavu Zajíčkovi, který zdůraznil správné načasování této debaty, a to zejména v návaznosti na sdělení „Budoucnost potravinářství a zemědělství“, které Komise přijala koncem loňského roku. Toto sdělení představuje základní principy SZP po roce 2020. Dalším důležitým počinem byla lednová konference na vysoké úrovni k budoucímu Víceletému finančnímu rámci (VFR), jež se zaměřovala na finanční a rozpočtové otázky po roce 2020, a projednala také možné navýšení příspěvků členských států do unijního rozpočtu.

Úkolem EU bude v nadcházejícím VFR nejen přehodnotit své priority vzhledem k aktuálním výzvám (migrace, terorismus, kybernetická bezpečnost, brexit, změny klimatu), ale rovněž najít rovnováhu mezi starými a novými potřebami, a to v rámci nového unijního rozpočtu.  Forma VFR proto bude rozhodující, pokud jde o stanovení cílů a ambicí SZP po roce 2020.

Franc Bogovič, slovinský poslanec Evropského parlamentu, hovořil o snižování rozdílů mezi jednotlivými zeměmi EU, o prioritách, které by měly být dány rodinným farmám a o nedostatku mladých farmářů. Podpora mladým prostřednictvím investic, ale také inovací, digitalizace či „smart farming“ je dle jeho názoru zcela klíčová.

Náměstek ministra zemědělství ČR Pavel Sekáč hovořil o současných výzvách (inovace, smart farming, precision farming), ale také o potřebě zjednodušení administrativy či odstranění nepřehledných podmínek. Naším cílem by mělo být moderní a jednoduché zemědělství. Stejně jako jeho předřečník, vyslovil se i náměstek Sekáč pro podporu mladých zemědělců.

Pekka Pesonen (Generální tajemník COPA-COGECA) zastupující zemědělskou „lobby“ se zaměřil na otázku technologií, zmínil též existující nejistotu a v tomto kontextu poukázal na důležitost kvalitní legislativy. Zajištění dobré budoucnosti pro mladé zemědělce je dle jeho názoru možné pouze tehdy, budou-li před sebou mít slušnou ekonomickou perspektivu. Proto potřebujeme skutečnou společnou politiku, která může být jednoduchá, ale musí být schopná čelit současným výzvám.

Předseda agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek poukázal na to, že „potraviny, voda a energie jsou základními atributy existence lidstva“. Evropa se podle jeho názoru musí stát protiváhou ostatních zemědělských velmocí. EU je nicméně již dnes lídrem v dosledovatelnosti produkce i v hygieně potravin. Podporu je třeba poskytnout všem, kteří umějí vytvořit konkurenceschopné zemědělství, a to bez rozdílu velikosti podniků.

Předseda agrární komory SR Alexander Pastorek zdůraznil, že sdělení EK k SZP bylo přijato pozitivně. Ocenil také, že náležitá pozornost byla věnována udržitelnosti a konkurenceschopnosti, protože právě po tom zemědělci volají. Podle Pastorka potřebuje zemědělství rovnováhu mezi intenzitou a efektivitou. SZP by tedy měla být jednotná, ale hlavně společná, tzn. že všichni zemědělci by pro své podnikání měli mít rovné podmínky.

Zástupce Evropské komise Tassos Haniotis posluchačům nabídnul svou vizi budoucnosti světového zemědělství a hovořil rovněž o potřebě zjednodušení byrokracie a nastavení nového modelu SZP, který bude schopen např. reagovat  na fluktuaci cen či změny klimatu a přitom zajistí konkurenceschopnost evropského zemědělství. V neposlední řadě zmínil také potřebu podporovat inovace a nové technologie.

Příjemným zpestřením celé akce se stala závěrečná ochutnávka českých a slovenských zemědělských produktů, které byly přítomnými hosty konzumovány se zjevným zaujetím a dostalo se jim nejvyššího ocenění v podobě naprosté spokojenosti účastníků semináře.