Rada pro telekomunikace v Lucemburku o kybernetické bezpečnosti i o soukromí v elektronických komunikacích
08.06.2018 / 19:29 | Aktualizováno: 08.06.2018 / 19:39
Náměstek Piecha (na fotografii vlevo) na zasedání Rady pro telekomunikace v Lucemburku dne 8. června 2018 ocenil pokrok bulharského předsednictví u řady legislativních návrhů, podpořil přijetí obecného přístupu Rady k návrhu nařízení o kybernetické bezpečnosti a přispěl do debaty k návrhu nařízení o soukromí v elektronických komunikacích i k návrhu směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Marian Piecha v rámci diskuze o návrhu nařízení o soukromí v elektronických komunikacích vyjádřil nutnost vyváženého přístupu s ohledem na očekávání a požadavky uživatelů na jedné straně a povinnosti poskytovatelů služeb na straně druhé. Zároveň také zdůraznil aktivní postoj České republiky k vyjednávání a ocenil pragmatické rozhodnutí bulharského předsednictví nepředložit Radě návrh obecného přístupu, jehož dosažení nyní s ohledem na množství otevřených otázek nepovažujeme za možné.
Jedním z hlavních bodů jednání ministrů byla politická debata k návrhu nařízení o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích a o zrušení směrnice 2002/58/ES (nařízení o soukromí a elektronických komunikacích). Česká republika považuje návrh za velice komplexní právní nástroj. Samotný text úzce navazuje na Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, a zároveň je těsně spjato s návrhem Evropského kodexu pro elektronické komunikace, zejména pokud jde o použité definice. Náměstek Piecha v rámci diskuse uvedl: „zaručení soukromí komunikace nezávisle na zvolené technologii patří k našim základním hodnotám, ze kterých nehodláme slevit. Zároveň je však nezbytné ujistit se, že nařízení nebude mít negativní dopad na rozvoj digitální ekonomiky.“
Rada dále přijala obecný přístup k návrhu nařízení o kybernetické bezpečnosti a deklarovala tak svou připravenost zahájit vyjednávání s Evropským parlamentem. Česká republika považuje za obzvlášť důležité zachování dobrovolné povahy certifikačního rámce. Je třeba zohlednit i fakt, že je zejména na členských státech, aby zajistily odpovídající úroveň kybernetické bezpečnosti a nedocházelo k jejímu rozmělňování.
Dalším bodem jednání byla diskuse o návrhu směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru, který Evropská komise předložila teprve v dubnu. Česká republika vítá zavedení nového režimu povinně zveřejňovaných datových sad vysoké ekonomické hodnoty. Propracovaná standardizace a jednotný způsob poskytování informací napříč členskými státy mohou výrazně zvýšit možnost jejich opětovného užití a přinést tak pozitivní ekonomické a sociální dopady. Zároveň ČR oceňuje, že směrnice rozšiřuje svoji působnost na publikovaná výzkumná data vytvořená na základě výzkumu podpořeného veřejným financováním.
Bulharské předsednictví také informovalo o dosažení politické dohody u projednávání návrhu směrnice, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace a návrhu nařízení o Sdružení evropských regulačních orgánů. Kompromisu mezi zákonodárci se podařilo dosáhnout v noci na 6. června po dvanáctihodinovém maratonu vyjednávání. Návrh kodexu aktualizuje stávající regulační rámec elektronických komunikací pro dosažení vyšší konkurenceschopnosti evropského digitálního trhu. Zároveň na popud Evropského parlamentu zavede zlevnění mezinárodních volání i SMS uvnitř EU. Velice pozitivní je, že se během celého projednávání České republice podařilo uplatnit řadu připomínek a návrhů, které byly ve finálním znění kodexu zohledněny.
Následně bulharské předsednictví informovalo o stavu jednání o návrhu nařízení o rámci pro volný pohyb neosobních údajů v EU. Česká republika dlouhodobě podporuje ambiciózní projekt volného toku dat v EU, který považuje za základní předpoklad pro rozvoj jednotného digitálního trhu. Proto také oceňuje pokrok v jednání s Evropským parlamentem a věří v brzkou dohodu.
Během oběda ministři diskutovali na téma finančních nástrojů v digitální oblasti v kontextu víceletého finančního rámce. Diskuze se věnovala čerstvě zveřejněným návrhům v rámci finančního období 2021 až 2027. Konkrétně se jedná o nástroj pro propojení Evropy (CEF), zaměřený na rozvoj infrastruktury a Program pro digitální Evropu, který se věnuje hlavním výzvám digitální doby: umělé inteligenci, high-performance computing, digitálním dovednostem i kybernetické bezpečnosti. V rámci debaty o podpoře investic do budování širokopásmové infrastruktury se delegace shodovaly na potřebě zjednodušení současných evropských pravidel v oblasti hospodářské soutěže.
Jednání bylo uzavřeno prezentací rakouské delegace o prioritách jejich nadcházejícího předsednictví. Rakousko v červenci 2018 naváže na práci Bulharska s hlavním cílem nalézt během svého šestiměsíčního mandátu vyvážený kompromis v dalším jednání o nařízení o soukromí v elektronických komunikacích, dále se bude snažit o dosažení obecného přístupu u návrhu nařízení o doméně nejvyššího řádu .eu. Rakouské předsednictví chce rovněž intenzivně pracovat na opatření pro rozvoj síťové infrastruktury tak, aby byl patřičně implementovaný akční plán rozvoje sítí páté generace, a přiblížit tak EU k dosažení cíle gigabitové společnosti.
Na okraj zasedání Rady proběhlo bilaterální jednání náměstka Piechy s Karolom Okoński, vedoucím polské delegace a náměstkem ministra pro digitalizaci. Hlavními tématy tohoto jednání byla spolupráce obou zemí v Mezinárodní telekomunikační unii a výměna názorů k čerstvě zveřejněným návrhům k finančním nástrojům v digitální oblasti.