Ve formátu GAC50 informoval hlavní vyjednavač EU Michel Barnier přítomné ministry o posledním vývoji v jednání se Spojeným královstvím o jeho vystoupení z EU, a to zejména v kontextu nedávného vývoje, kdy vyjednávací týmy vedou intenzivní konzultace prakticky nepřetržitě ve snaze uzavřít výstupovou dohodu co nejdříve. Stejně tak se jedná o nástinu deklarace k budoucímu vztahu mezi UK a EU.

V rámci Rady GAC ministři diskutovali o programu a o přípravě prosincové Evropské rady, která se bude věnovat migraci, víceletému finančnímu rámci, vnitřnímu trhu a vnějším vztahům, včetně boje proti dezinformacím.

Rada se také věnovala právnímu státu v EU. Během pracovního oběda proběhnul každoroční dialog k vládě práva. Letošním tématem byla důvěra ve veřejné instituce jako základní prvek společnosti fungující na zásadách právního státu. V jejich vystoupeních ministři zmiňovali mimo jiné důležitou roli nezávislých médií a občanské společnosti a potřebu boje s dezinformacemi, a to i v kontextu nadcházejících voleb do Evropského parlamentu.

Již dopoledne se pak ministři opětovně vrátili k situaci v oblasti právního státu v Polsku a Maďarsku. V případě Polska informovala Evropská komise o aktuálním vývoji v Polsku i v návaznosti na nedávné předběžné opatření Soudního dvora EU pozastavující platnost polského zákona o Nejvyšším soudu. Vyzvala Radu, aby se v prosinci uskutečnilo další, již třetí slyšení Polska dle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii.

Co se týče Maďarska, Evropská komise prezentovala svůj přehled běžících řízení o porušení Smlouvy týkajících se hodnot Unie vedených proti Maďarsku. Maďarsko pak přímo na jednání distribuovalo písemný příspěvek reagující na odůvodněný návrh Evropského parlamentu dle čl. 7 SEU. Zdůraznilo, že se zásadami právního státu a hodnotami EU cítí plně vázáno. V následné diskuzi mimo jiné opětovně rezonovalo téma možného zapojení Evropského parlamentu do procesu v Radě.

Odpoledne ministři substantivně diskutovali o návrhu budoucího víceletého finančního rámce pro roky 2021-2027 (VFR) na základě podkladového dokumentu rakouského předsednictví, který shrnuje aktuální stav vyjednávání k návrhu VFR v rámci Rady a obsahuje hlavní otevřené otázky, ke kterým bude zapotřebí další debata na nejvyšší politické úrovni. Státní tajemník Aleš Chmelař k tomu řekl: "Mezi klíčové priority České republiky patří zajištění dostatečných finančních zdrojů na kohezní politiku a na společnou zemědělskou politiku. V tomto kontextu proto vyjadřuji politování nad faktem, že návrh Evropské komise předpokládá významné škrty v obou těchto důležitých oblastech." Podle státního tajemníka bude Česká republika "zároveň prosazovat navýšení flexibility tak, aby to byly jednotlivé členské státy, které by určovaly, na jaké cíle, priority a potřeby by finanční prostředky měly být využity.“

Závěrem pak byli ministři krátce ze strany Evropské komise informováni o jejím pracovním programu pro rok 2019 a o předloženém balíčku návrhů s cílem posílit subsidiaritu a proporcionalitu při tvorbě právních předpisů EU.