Rada GAC vyslechla prezentaci předsednictví týkající se dosavadního pokroku jednání k návrhu víceletého finančního rámce EU na léta 2021-2017 a následně zahájila politickou rozpravu nad zmíněným návrhem na základě předložené zprávy o pokroku. ČR se navzdory celkovému navýšení rozpočtu domnívá, že navržené značné snížení podílu tradičních politik (tj. koheze a zemědělských politik) není příznivou zprávou. „Navržené snížení považujeme za příliš vysoké a z toho důvodu budeme požadovat jeho úpravu“, řekl k tomuto tématu státní tajemník Aleš Chmelař. Státní tajemník Chmelař také naznačil, že: “Česká republika je připravena podpořit určité snížení celkového sedmiletého rozpočtu, ale toto snížení by nemělo proběhnout na úkor (již zmíněných) tradičních politik.“

Ministři dále vyslechli prezentaci priorit rakouského předsednictví v Radě EU, ke kterým patří zejm. problematika migrace a brexitu, které lze v současné chvíli zároveň považovat za největší výzvy. Rakouské předsednictví se dále hodlá zaměřit na zajištění stability v evropském sousedství a rovněž na zajištění prosperity a konkurenceschopnosti EU prostřednictvím digitalizace.

Během pracovního oběda ministři diskutovali o legislativním plánování pro rok 2019 i o aktuálním stavu projednávání legislativních návrhů, v návaznosti na prohlášení o záměru Evropské komise, předložené v souvislosti s každoroční zprávou předsedy EK o stavu Unie, kterou přednesl 12. září. Diskuse se zaměřila na tematiku migrace, spolupráci EU-Afrika, na změny v rozhodovacím procesu v zahraniční a bezpečnostní politice, ve zdanění či v sociální politice. Hovořilo se také o legislativních návrzích v oblasti vnitřního trhu, obchodu či v energetice. Členské státy položily důraz na dokončení vnitřního trhu ve všech jeho dimenzích. Souhlasily s Evropskou komisí, že před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu v květnu příštího roku je důležité dosáhnout konkrétních výsledků vedoucích ke zvýšení prosperity a bezpečnosti evropských občanů.

Hlavním odpoledním tématem byla problematika stavu právního státu v Polsku dle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU v souvislosti s prováděnou justiční reformou. Uskutečnilo se druhé slyšení Polska týkající se jeho reformy justičního systému. EK představila své hodnocení aktuální situace v Polsku s přihlédnutím k vývoji, ke kterému došlo od prvního slyšení v červnu 2018. Dle názoru Komise i nadále přetrvává nebezpečí ohrožení základních hodnot EU a vzhledem k vývoji a k legislativním změnám v Polsku přijatým v letních měsících došlo k dalšímu zhoršení situace. Polsko opět detailně představilo hlavní elementy a cíle prováděné reformy justice a obhajovalo její soulad s principy a pravidly EU. Členské státy měly následně možnost Polsku položit otázky. Rada se v návaznosti na toto slyšení k otázce právního státu v Polsku opětovně vrátí.