V dopolední části nejdříve ministry seznámil unijní vyjednavač Michel Barnier s možnými variantami vývoje, z nichž se jako nejméně příhodná jeví varianta odchodu bez dohody, kterou si však ani jedna strana nepřeje. Evropská komise vydá dne 10. dubna 2019 zastřešující sdělení, ve kterém bude shrnuta veškerá dosavadní práce na připravenosti na straně EU. Michel Barnier dále hovořil o možnosti odkladu brexitu do 30. června letošního roku a jako třetí možnost uvedl delší, tedy flexibilní prodloužení, o kterém nedávno hovořil předseda Evropské rady Donald Tusk. Obě prodloužení mají svá pro a proti, je třeba zvážit jejich politické dopady.

Vyjednavač EU rovněž ocenil trvající jednotu EU27, která si i do budoucna přeje, aby mezi Spojeným královstvím a EU trvalo silné partnerství nejen například v obchodních otázkách, ale i v oblasti obranné a politické. Pro diskuze o budoucím vztahu však bude třeba důvěry mezi oběma stranami. Pokud by brexit skončil nedohodou, předpokladem a podmínkami pro budoucí jednání by tak bylo zajištění práv občanů, finanční vyrovnání a vyřešení irské hranice.

Ministři se dále shodli, že na Evropské radě dne 10. dubna 2019 musí Spojené království jasně indikovat své preference a věrohodně nastínit další postup, zejména s ohledem na to, jak chce zajistit schválení dohody o vystoupení ve Sněmovně. Rozhodnutí o případném prodloužení a jeho délce bude pak na lídrech samotných. Při rozhodování zohlední mj. i dopady na fungování EU, nejen z hlediska institucionálního a tedy blížících se voleb do EP, ale také pokud se týče zapojení Spojeného království do dalšího rozhodovacího procesu EU zejména v agendách, kde panuje jednomyslnost, či které se týkají strategické agendy do budoucna.

Náměstek ministra zahraničních věcí Aleš Chmelař po jednání uvedl pro česká média: “Je zde vidět určitá úleva z toho, že se Spojené království zavázalo, že bude organizovat evropské volby a že by tedy institucionální stabilita Evropské unie neměla být narušena. Na druhou stranu je zde určitá obava u některých členských států, že dlouhé prodloužení by přesto mohlo způsobit komplikace právě pro Evropskou unii, takže zítřejší debata bude o tom, jak dlouhé má být to prodloužení a jaké budou podmínky, respektive jaké informace z britské strany budou stačit na to, aby bylo schváleno“. Pokud jde o ČR a její preferenci, je: „hlavním cílem České republiky vyhnout se tvrdému brexitu“, dodal náměstek Chmelař.
Ve druhé části jednání, již v pravidelném formátu Rady pro všeobecné záležitosti, diskutovali ministři o finančním rámci na léta 2021-2027 a o hodnotách EU. Ministři také přijali závěry Rady k reflexnímu dokumentu „Směrem k udržitelné Evropě do roku 2030“.

Politická výměna názorů o finančním rámci EU se týkala především témat koheze a společné zemědělské politiky. „Klíčovým úkolem kohezní politiky je podpora konvergence členských zemí i jejich regionů. Kohezní politika a její zdroje by měly být přednostně zaměřeny na méně rozvinuté regiony právě proto, aby bylo dosaženo cílů konvergence“, řekl v rozpravě náměstek Aleš Chmelař.

Rada GAC se v závěru zasedání věnovala tématu stavu právního státu v Maďarsku a vládě práva v Polsku. Evropská komise informovala členské státy EU o pokroku od února 2019, kdy se tématu naposledy věnovala Rada pro obecné záležitosti.

V rámci pracovního oběda proběhla diskuse o nadcházejících volbách do Evropského parlamentu.