V debatě o migraci v rámci přípravy Evropské rady byl kladen důraz na její vnější dimenzi, která spočívá především ve spolupráci se zeměmi původu a tranzitu, ale hovořilo se rovněž o posílení financování a v tomto kontextu byl zmíněn také svěřenský fond pro Afriku, do kterého ČR přispívá.

V diskusi o digitální Evropě, která navázala na Digitální summit v Tallinnu, byla nejčastěji zmiňována nutnost dokončení legislativních návrhů v rámci strategie pro jednotný digitální trh do roku 2018, kybernetická bezpečnost, volný tok dat (s důrazem na ochranu osobních údajů a rovněž v kontextu obchodních vztahů se třetími zeměmi) a problematika zdanění v digitální oblasti.

V části rozpravy, která byla věnována obraně, byl kladen důraz především na rychlý pokrok, ale současně také na inkluzivní a transparentní přístup ke stálé strukturované spolupráci a programu rozvoje evropského obranného průmyslu. Řada členských států v tomto ohledu ocenila akcent na přeshraniční spolupráci a zapojení malých a středních podniků. Důraz byl kladen také na spolupráci EU-NATO.
V rámci tématu vnějších vztahů přivítali účastníci jednání možnost hovořit o aktuální situaci v Turecku a jeho vztazích s EU, přičemž je však třeba brát v úvahu strategické partnerství s Tureckem v oblastech jako je boj proti ilegální migraci či terorismu. V rámci tohoto bodu se Evropská rada bude věnovat rovněž situaci v KLDR a Íránu.

Dalším bodem na pořadu jednání Rady GAC byl pravidelný dialog k právnímu státu, věnovaný problematice médií v digitálním věku. Hovořilo se o příkladech dobré praxe, o důležitosti svobody a plurality médií pro fungování demokratických společností či o problematice boje s “fake news”. Dalšími zmiňovanými tématy byly boj proti šíření nelegálního obsahu na internetu nebo strategie pro zvýšení mediální a digitální gramotnosti populace.

Po zasedání Rady GAC následoval oběd ministrů s místopředsedou Evropské komise Andrusem Ansipem ke kybernetickému balíčku. 

V debatě o návrhu závěrů Evropské rady zmínil státní tajemník Aleš Chmelař důležitost „zaměření se na vnější aspekty migrace“. Podle jeho názoru „tento přístup přinesl zásadní výsledky při snižování toku nelegálních migrantů“. Státní tajemník Chmelař dále uvedl, že „musíme pokračovat v našem úsilí zaměřeném na posílení spolupráce se třetími zeměmi v oblasti boje proti pašerákům, při zajišťování efektivních návratů, ostrahy hranic či zlepšení situace migrantů“.

ČR očekává, že problematika migrace bude jedním z hlavních témat říjnové Evropské rady. ČR dále podporuje ambiciózní a inkluzivní přístup ke stálé strukturované spolupráci v obraně a je připravena se na ní aktivně podílet. V rámci digitální agendy klade důraz na dokončení jednotného digitálního trhu a podporuje v tomto ohledu ambice estonského předsednictví v Radě EU.

V rámci dialogu o právním státu ČR uvedla jako příklad dobré praxe nedávno zřízené Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám.

V odpolední části ve formátu EU 27 ministři nejdříve projednali otázku přesídlení dvou agentur (Evropská agentura pro léčivé přípravky - EMA a Evropský orgán pro bankovnictví - EBA) z UK do EU, ke kterému dojde v důsledku brexitu. V rámci diskuze potvrdili platnost procedury stanovené na okraj Evropské rady ve formátu EU27 v červnu, která stanovuje jak kritéria pro výběr, tak jeho harmonogram. Členské státy, které usilují o přesídlení, zpravidla plédovaly za své vlastní kandidatury. Často se také vyjadřovaly ke kritériím, přičemž akcentovány byly jak kritérium zajištění dalšího řádného fungování agentur po přesídlení (s důrazem na možné negativní dopady na veřejné zdraví v případě, že by došlo ke komplikacím u přesídlení EMA), dále ale také geografickou vyváženost s argumentem, že by mělo být vzato v potaz také to, zda daná kandidátská země již nějakou agenturou disponuje.

 

ČR na jednání potvrdila shodu s procesem a propagovala Prahu jako nové ideální sídlo agentury EBA. Předsednictví po diskuzi uzavřelo, že estonský předseda vlády zpraví o výsledku jednání hlavy států a vlád na pátečním jednání Evropské rady ve formátu EU27, samotné hlasování o výběru nových sídel agentur pak proběhne na sklonku listopadu na další Radě pro obecné záležitosti ve formátu EU27.

V posledním bodu diskutovali ministři ve formátu EU27 o návrhu závěrů Evropské rady. Závěry konstatují, že ani po pátém kole jednání s UK nebyl dosud dosažen dostatečný pokrok tak, aby mohli lídři souhlasit s přesunem jednání do tzv. druhé fáze, tedy aby byla započata diskuze o budoucím rámci nastavení vztahů. Na druhou stranu závěry podněcují členské státy EU27 a Evropskou komisi, aby zahájily interní diskuze o tom, jak by měl rámec budoucích vztahů mezi EU a UK vypadat, a to včetně reflexe možného budoucího přechodného období. Tento přístup zajistí, že EU nebude nepřipravena, pokud v budoucnu dojde k zahájení diskuzí o budoucím vztahu s UK.

 

V rámci rozpravy se ministři ztotožnili s konstatací nedostatečného pokroku, který přednesl unijní vyjednavač Barnier, a textu závěrů vyjádřili podporu. Státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař v této souvislosti uvedl: „V rámci výstupové dohody zbývá vyjasnit další aspekty, jako je například jurisdikce Soudního dvora EU nad dohodou. Stejně tak je třeba zásadně pokročit u kapitoly finančního vyrovnání, kde se od posledního zasedání Rady pro obecné záležitosti mnohé nezměnilo. Míč tak není na naší straně hřiště, jednání ale musí pokračovat a EU27 se musí současně začít připravovat na nadcházející diskuze o budoucím rámci nastavení vztahů s UK.“